Maják

Robert Eggers zde dokonale vysvětlil, odkud se vzalo úsloví, že někomu šplouchá na maják. Tohle bylo opravdu intenzivní halucinogenní představení s úžasnou bouřlivou atmosférou, kde se divák jednak dozví, kolik dřiny může taková práce na majáku zahrnovat, nebo kolik minimálně dříve obvykle zahrnovala. Nehledě na to, že se může poměrně brzy stát, že člověk v takovém prostřední podlehne paranoie, alkoholismu a nakonec i šílenství. Skvělý herecký galakoncert, ve kterém Pattinson boří zažité mýty o tom, že je odporná toporná píča pocházející z té trapné nechutnosti o svítících upírech. Tohle úplně není tip filmů, které bych vyhledával a následně u nich proháněl mých 20 čísel. Přesto jsem se ty necelé 2 hodiny nijak zásadně nenudil a netrpěl. [74 %] (07.01.2022)

♫ Jednou plác mě přes rameno Dafuck zvanej Prd, mám pro tebe, hochu, kšeftík, ač topornej seš zmrd. Objednal jsem samohonku, jedem na maják, tam jen budem čumět do mlhy a klopit ten dryják. / Výprava artistická kolem řitě byla úspěšná, protože nejeli jsme do hororu, ale na hovna. / Teď u stolu, dva vypatlanci, jen tak sedíme, v deliriu pičoviny přes pysky cedíme. Kde asi tak má ryba kundu, jó to bych věděl rád, už nechci ho těm mořskejm pannám furt mezi kozy cpát. / Výprava artistická kolem řitě byla úspěšná, protože nejeli jsme do hororu, ale na hovna. / Prej Melvil prcal keporkaka, Dafuck přehání, mám však bouli v rozkroku, v pravačce cukání. Honění a denaturák má každej arťák rád, no není divu, že všem záhy šplouchá na maják. / Výprava artistická kolem řitě byla úspěšná, protože nejeli jsme do hororu, ale na hovna. / Homopýr zvanej Patyzón sem tam skákne pro uhlí, no všichni kromě hnědopichů už nudou vytuhli. Na pobřeží místo ženskejch mávaj makrely, a tak zase, kurva, skončíš v něčí prdeli. / A proto výprava artistická kolem řitě byla úspěšná, protože nejeli jsme do hororu, ale na hovna. ♫ V černobílém, kosočtverečném formátu natočené pičoidní žvanění a halušky dvou vychlastaných dementů, jednoho skvělého herce a jednoho slizkého koženého neumětela. Nekrotizující delirium tremens, hodné doporučování těm nejhorším nepřátelům, které byste nejraději otrávili xmrti. Bobo Vaječňák vypustil zatím svůj nežluklejší úser, jímž zaslouženě rozšířil dosavadní trio nejbestiálnějších audiovizuálních zabijáků světa - Aronofský – Vontrýr – Refn - na kvarteto. (02.01.2020)

Film, po kterém i těžkotonážní The Witch působí skutečně jako lehký film na nedělní odpoledne, jak jsem si kdysi dělal legraci v komentáři k ní. Leč ačkoli je celá stopáž prošpikovaná nejrůznějšími odkazy na všechno možné, já se v souladu s Occamovou břitvou přidržím toho nejjednoduššího, tedy že dlouhé odloučení, chlast a už tak mírně narušené osobnosti udělaly své. Čímžto úsloví "šplouchat na maják" dostává jiný rozměr. Ovšem děkuji evoluci, že v reálu přece jen vyvinula lidi povětšinou psychicky odolnější, jinak bychom se dávno sežrali navzájem. Možná i proto nedokážu nad námi lidmi udělat ten definitivní kříž, který nám už vyřezala či vytesala spousta umělců. Herci a kamera vynikající. (03.06.2023)

Dneska se indie říká už skoro všemu ať už v hudbě nebo ve filmu, ale tohle opravdu indie je. Brutální, násilné, sprosté, ale také artovní a opravdu jiné... Kulisy příběhu jsou až banálně jednoduché. Kus šutru kdesi v moři daleko od severoamerických břehů neustále otřískávaný rozbouřeným mořem a plískanicemi, maják, jeho strážce a pomocník. Kolem jen moře. Nečekejte však žádný Jadran. Tady se vlny za vichřic tříští přes skálu o samotný maják až do jeho poloviny... A moře je tu rozbouřené často. Klidnější počasí doprovází mlhy, takže pro zajištění bezpečnosti lodní plavby je třeba o maják náležitě pečovat. Nejen o to světlo tam nahoře, ale i o parní stroj, který pohání sirénu. Ta v pravidelných intervalech hukotem ohlašuje pozici skály. V kakofonii tohoto houkání, děsivého hučení moře a vytí větru ve střeše domku strážce majáku se divákovi velmi pomalu odvíjí příběh totální paranoi. Dva chlápci, chlast, hříchy z minulosti, výčitky a děsně malý prostor ze kterého není kam utéct . Pár dnů to jde vydržet, ale služba na majáku je dlouhá... A tak tu máme poctivé drama v opravdu interesantním prostředí. Místo bylo vybráno dokonale. Dafoe i Pattison hrají o stošest, Dafoe měl navíc skvělou starou mluvu, ale tomu celému něco prostě chybělo. Něco u čeho by se člověk více bál a pokud to mělo být drama, mělo by to divákovi zrychlit tep. Bohužel se tak nestalo a o hororu tu už vůbec nemůže být ani řeč. Buď jsem v sobě neměl flašku ginu, nebo nevěřím na mořské panny a Neptuna, snad je to i tím, že nejsem námořník, zkrátka a dobře nebyl jsem s filmem na stejné vlně. Někdy prostě super vizuál a výborné herectví nejsou vše... Dávám za 3 mrtvé racky. * * * (19.01.2020)

Neviem čo reálne povedať, ale asi som čakal niečo silnejšie. "The Lighthouse" rozhodne nie je zlý film. To by som klamal. Myslím si, že je fascinujúci, je silný, má v sebe dobrú atmosféru, zvuková stránka fenomenálna, a ten čiernobiely vizuál tomu asi ešte aj pridáva. Plus aj rozlíšenie 4:3 má niečo do seba. Pôsobí to ako starý film, hoci to vyšlo tento rok. Je to podobná depresia ako bolo aj "The Witch", no myslím si, že "The Witch" bolo o niečo silnejšie. Najmä už len z toho titulu, že tam pôsobila ťažká doba a silná depresia na celú rodinu a cítili sme tam medzi nimi to puto. Tu máme dvoch pracovníkov majáku na ostrove. A možno tá ponorka je silnejšia, no nemyslím si, že emocionálne je to tak silné. Robert Pattinson je miestami počas filmu skutočne desivý. Je vidno, že jeho myseľ prepadáva postupne do veľkého šialenstvá a nedá sa to zastaviť. A je to len horšie a horšie. Je tu veľké množstvo dialógov a niektoré ma fascinujú, iné zase nie. Pôsobí to veľmi artovo. A nechápte ma zle. "The Witch" bolo tiež artové, ale naratív pôsobil jednoznačnejšie a dalo sa to jednoduchšie sledovať. Lebo sledovať túto dvojicu mi už občas liezlo trochu na nervy. Prečo? Pretože som mal pocit, že aj keď atmosféra stúpa a dejú sa stále hrozivejšie veci, čakal som už len na to, kedy film skončí a dostaneme sa z tohto ostrova. Na jednej strane je super, že som sa skrz film dostal priamo medzi nich. No na druhú stranu som chcel odtiaľ už von. A nie pre tie správne dôvody. Niektoré scénky na mňa pôsobia, že tomu moc nepridávajú. Ako napríklad aj morská víla. Jediné čo mi tam skutočne dáva nejaký význam je zabitie čajky. Je to silné, má to skvelé momentky a je to skutočne poriadna psychologická tortúra pre našich dvoch hrdinov. No napriek tomu, že som film videl rád, chcel som, aby skončil minimálne o 20 minút skôr. Ale platí, že pre všetkých fanúšikov depresívnych a klaustrofobických filmov toto vysoko odporúčam vidieť. Myslím, že to zožerú zaživa. Hodnotenie: B+ (22.12.2019)