Skandál po anglicku

Herecký koncert Hugh Granta a Bena Whishawa, kteří vás střídavě můžou přivádět k šílenství, aby vám jich pak bylo zase líto. Obzvláště Whishawův mix bezelsnosti, naivity, a přístupnosti, skvěle kontrastuje s občasnými záblesky vyčůranosti a inteligence. Čímž nechci říct, že Norman Scott je hlupák, ale občas to tak vypadá. Ale má páteř. To Grantův sympatický slizoun, který neváhá používat svého postavení, aby zakryl všechno, co jde, dokáže stejně vzbudit sympatie. Napomáhají tomu i skvěle zvolené úryvky z parlamentních projevů. Ostatní hráči tu sice nejsou jen do počtu, ale tahle partie je pro dva. S humorem a nadhledem vás provede světem, kde homofobie nepokrytě vládne. (08.12.2020)

Hugh Grant už dlouho nevypadal, že ho role takhle baví. Ben Whishaw byl také výborný, ale díky čistotě jeho postavy to prostě měl jednodušší, než všichni ti politici, kteří tu jsou podáváni jako specifická kategorie herců. Stephen Frears pokračuje v televizi stejně pozoruhodně, jako to dělal předtím u filmu. (V Anglii tohle show odehráli už v polovině 70. let, kdežto u nás se soudy s politiky mění ve frašku v současnosti.) (25.02.2020)

Tak jsem zkouknul další příběh, který byl natočený podle skutečné události a ve kterém jde o počáteční lásku jedné mocné bukvice s druhou néé moc mocnou, ale spíš na hlavu nemocnou bukvicí, která mluví víc než je zdrávo a když promluví tak lže až se mu od huby práší. Dokonce bych řekl, že tak trochu trpí Munchhausenovým syndromem a je dosti podobný svému předchůdci baronu Prášilovi a to zejména v jeho bájném lhaní. Oba hlavní protagonisté si prožívají svůj milostný románek až do jednoho krásného dne, kdy se mocná bukvice rozhodne opustit tu nemocnou bukvici a to fakt neměla dělat, protože nemocná bukvice se cítí zhrzená a nenechá si to líbit. Začne ho vydírat a tím pádem té mocné bukvici nezbyde nic jinýho než se jí zbavit. Je to moc složitý na vysvětlování, proto je lepší se na tento přiteplenej počin podívat na vlastní oči, protože občas nevíte, jestli se máte smát anebo brečet a také teda aspoň v mém případě nevíte komu máte fandit, když je to všechno tak krásně přiteplený. Hlavní hrdina, jestli se tomu tak dá vůbec říkat je naoko spořádanej občan, kterej má manželku a dítě a vede liberální stranu ve Spojeném království na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. Tento příběh nám vypráví o skandálu, který vyprodukovali tito dva neposední vlezdoprdelkové. Ve třech epizodách této britské minisérie se seznámíme jak to všechno bylo. V prvním díle se seznamujeme s pozadím počátku jejich vztahu. V druhém díle se to přiostřuje a oba dva jsou na ostří nože. A konečně ve třetím díle proběhne soudní proces, kteří bysme mohli nazvat minimálně fraška destiletí. Co se týče hlavních hereckých představitelů, tak mě celkem dost překvapili, hlavně Hugh Grant, který si svou roli snad zkoušel v nějakým gay baru a tu jeho teplou udici jsem mu sežral i s navijákem. Za pobavení a překvapivě kvalitní teplomilné výkony obou hlavních představitelů dávám 90%. (03.07.2021)

Síla Skandálu po anglicku nespočívá ve výpravnosti nebo v tématu, ale v komplexnosti, preciznosti a přesvědčivosti hereckých výkonů. Minisérie je silná jak ve scénáristické práci, tak i v režii a hereckém obsazení. Dokáže mistrně balancovat na hraně několika žánrů a ocení ji fanoušci ostrovní televizní produkce, protože Skandál po anglicku je britský, jak jen britským může být. V podstatě vážné téma je mixované černým humorem a ironií, snad s výjimkou posledního dílu, který je víc soudním dramatem a nevyhne se v některých scénách kapce patosu. Po herecké stránce nemá série slabiny, ale absolutní uznání mají Hugh Grant, který si pohrál s charakterem příslušníka vyšší třídy a představitele politické moci. Je to jeden z nejlepších výkonů za celou jeho dlouhou hereckou dráhu a ti, kteří ho znají ze šablonovitých romantických komedií, by možná byli šokovaní, jaké polohy dokáže volit a jak odpudivý mix zbabělosti, snobství a arogance umí prodat. Jeho protiváhou je Ben Whishaw v roli zženštilého homosexuála, který přes zdánlivě křehkou slupku v sobě nemá zbabělost a umí překvapit. Skandál po anglicku je příběh o společenském vyrovnávání se s homosexualitou a o proměnách britské politiky v 2. polovině 20. století. Vysoce profesionální a zábavná záležitost. Celkový dojem: 90 %. (01.03.2020)

Zase taká pecka to nie je. Pripadalo mi to strašne skratkovité. Hlavne prvé dve epizódy v ktorých sledujeme vzťah ústrednej dvojice a náhly prerod hlavného zloducha, ktorý chce svojho teplého králika za každú cenu zabiť. Možno pre Britov, ktorí si tie udalosti pamätajú, to bude fungovať lepšie. Skutočne vydarená je až posledná epizóda, v ktorej sledujeme proces a pekne sa tu ukazuje, prečo mnoho ľudí s pochybnou povesťou radšej ohľadom krívd radšej mlčí, dokiaľ sa nezmení nálada spoločnosti v ich prospech. Objektivita sudcu je doslova "ukážková". Sen každého obvineného parchanta s dobrou povesťou. Z hercov tu kraľuje Hugh Grant, ale už som ho videl hrať tak dobre, takže to nie je žiadne prekvapenie. Tá jeho postava je určitým spôsobom tragická, ale aj tak som nemal chuť toho parchanta ľutovať. Ale bolo fascinujúce ho sledovať. Na druhej strane obeť vykreslená ako typická bukvica tu dvakrát sympatická nie je. Lúzer, ktorý využije každú príležitosť ako sa dostať k prachom, si o problémy do veľkej miery koledoval.  Ben Whishawtu znova pekne osciloval medzi nevinnosťou a parchantstvom. Najväčšia poznanie, ktoré táto miniséria prináša je to, že skoro každý druhý vysoko postavený brit si to občas rozdal s chlapom. To sú mi ale pokrytci, hehe. 6/10. (29.12.2021)