Hranica

„Nechci žít jako předtím.“ - „Seš si jistá?“ - „Nemám co ztratit.“ - „Rozmysli si to. Náš způsob života…to není snadnej život. Je těžkej.“ - „Ale může bejt krásnej.“ - „Moc krásnej.“ Režisér Ali Abbasi mě zaujal Svatým pavoukem. Vzhledem k různorodosti hodnocení i žánrů jsem se v případě jeho o 4 roky staršího filmu Tina a Vore raději dopředu připravil na mnohé, přesto mě v lecčem překvapil. Zpočátku mě snímek hodně bavil. Zajímavou hlavní postavou, rouškou tajemna ohledně její schopnosti a samozřejmě vpádem nové, ještě divnější osoby do jejího života, který se tím celý převrátí naruby. Jenže zhruba od poloviny snímku se film začal odvíjet směrem, který mi neseděl. A to včetně samotného konce, který byl předvídatelný a z určitého úhlu pohledu zoufale normální. Snaha šokovat a zhnusit diváka u mě příliš nefungovala, ačkoliv připouštím, že pojem „živočišný sex“ dostává v tomhle filmu docela nový rozměr, ehm. Podtrženo sečteno, tomuhle dílku o jinakosti, hledání sebe sama, vlastního místečka na tomto světě a spřízněné duše dávám lepší 3*. (22.09.2023)

Zaujímavé, čo všetko si odnesie ocenenie z filmového festivalu v Cannes. Aj keď v tomto prípade sa ten iný uhol pohľadu dá pochopiť a dá sa ho brať za prednosť. Dejová linka ale pôsobí dosť zvláštne, pretože je tu dosť čudných vecí okolo postavičiek, ktoré ako celok tvoria neurčitý a miestami až nepríjemný pocit. Príbeh sám o sebe je veľmi jednoduchý - škaredá Marienka stretne škaredého Janka, do ktorého sa tak zblázni, že jej z toho narastie penis. Do toho potom samozrejme predvídateľný twist na záver. Technická stránka spolu s réžiou však neboli zlé - páčili sa mi najmä exteriéry, kamera, práca so svetlom a to, ako sa v niektorých scénach podarilo réžii vzbudiť dojem umenia. Priemer. 60/100 (19.07.2019)

Jedna z nejbizarnějších romancí výrazně řízlá thrillerem o tom nejodpornějším zločinu a -asi SPOILER- severskou mytologií. Pokud pominu atmosféru typickou pro skandinávské detektivky, tak asi nejvýraznější dojem na mě udělala jakási fascinující odpudivost. Vedle fantastických hnusných masek ústřední dvojice film nabízí třeba nahotu, kterou prostě nechcete vidět, ale stejně na ní zíráte a ve mě hodně hrklo během scény, které dominoval zvuk, ale to nic neubíralo na její příšernosti. Pomyslným vrcholem byla asi nejujetější milostná scéna, jakou jsem kdy viděl. Vyvětlení s identitou pak bylo třešničkou na dortu. Abbasi potvrdil svůj talent a jsem docela zvědav, s čím přijde příště. 85% (08.03.2019)

Tina a Vore je jeden z nejbizarnějších kousků, které jsem v poslední době viděl. Prazvláštnější žánrový mišmaš aby člověk pohledal. Skandinávská pohádka o dvou zamilovaných bytostech na pomezí světa lidí a nadpřirozena, která v sobě skrývá detektivní zápletku a všudypřítomnou kritiku lidské společnosti. Maskéři odvedli vážně dobrou a děsivě přesvědčivou práci a stvořili jeden z nejneatraktivnějších párů dějin filmu. Zajímavé bylo též pojetí trollí mytologie, jež se postarala o nejeden wtf-moment. Rozhodně jde o povšimnutíhodný film, u něhož chápu jakékoli hodnocení. (11.04.2020)

Detektivní schéma, vychýlené festivalovým bizárem s různorodým myšlenkovým klíčením. Přes zdánlivé prvky fantasy zůstáváme pevně v realitě - a o to děsivější a znepokojivé. Tvůrce ji nazývá “Nordic realism”. Psychologický, fyzický, místy pro někoho možná až odpudivý zážitek, vždy ale společensky reflektující a ze všech uhlů pochopitelný. A navíc jednohumorně odlehčený - pokud tedy záměrně. Nejsem si jistej. [Cannes] (10.05.2018)