Star Wars: Epizóda III - Pomsta Sithov

Ano, Lucasovi se sice podařilo skloubit původní a novou trilogii Hvězdných válek, ale to ještě stále neznamená, že natočil dobrý film. Ve třetí epizodě ukázal režisér, jak skvěle leze utopit příběh v přívalu digitálních efektů, a dokonce jej potopil ještě hloub než epizody I. a II. Film sliboval zodpovězení mnoha otázek, ale zatím se zdá, že spíše nějaké přidal... A to završení, kdy se Darth Vader najednou objeví, aby přihlížel stavbě Hvězdy smrti, a kolem něj jsou vojáci v „nacistických“, uniformách známých ze starých dílů, je opravdu špatné. Kde se tam, ti vojáci vzali? A další otázkou kterou si můžeme položit je, jak to že se Anakin dokázal sám uhasit chvíli poté co vzplál jasným plamenem ležíc na vysušené zemi planety Mustafar? Podivnost neschází ani okamžiku, kdy Anakin vstoupí do služeb Sithů a už vůbec ne tomu co následuje potom. Anakin dostane Sithské jméno a jde vraždit, ale to vše se odehraje v několika málo minutách. Vyvraždění řádu rytířů Jedi se odehraje tak rychle a bezemotivně, že ho skoro ani nepostřehneme. Přesto si však Lucas zaslouží úctu a to nejen, že konečně příběh završil, ale také za mistrovsky natočený souboj Darth Vadera a Obi-Wana Kenobiho, který je snad jedinou scénou, ve které nechybí cítění... Na závěrečný rozhovor těchto dvou hrdinů z opačných stran opravdu nelze zapomenout. „Byl jsi můj bratr, Anakine...“ Celkově film působí poněkud uspěchaně a ... falešně. Teď mohu jen doufat, že se mě zklamal jen proto, že jsem očekával mnohem víc a doufat, že jakmile jej spatřím podruhé, pochopím co tím chtěl režisér říct. (22.05.2005)

Peter Jackson prehlásil, že prvé dva diely Pána prsteňov vznikli preto, aby mohol existovať ten tretí. Na Star Wars to však sedí viacej. Je až prekvapujúce, ako Epizóda III postupne zmení tvár - začína v duchu popcornových zábaviek Epizóda I a Epizóda II, potom začne prelaďovať na štýl originálnej trilógie a končí tak, že máte silnú potrebu pustiť si Epizódu IV. Tento prechod dokazuje, prečo boli predchádzajúce dva diely dramaticky také chabé a potvrdzuje, KTO je hlavným "hrdinom" celej ságy a ČO je najdôležitejší prvok výpravného fantasy filmu ako takého. U Jacksona to bol Sauron, u Lucasa je to Darth Vader. Filmársky je Epizóda III lepšia než predchádzajúce dva diely iba v posledných 20-tich minútach (ktoré dosahujú dramatickej úrovne Epizódy V). Zvyšok filmu je pútavejší nie preto, že by bol s väčším umom napísaný alebo nakrútený, ale preto, že je o niečom. Čím by bolo už aj Spoločenstvo Prsteňa, keby v ňom nebol spomenutý a ako najväčšie a najmocnejšie zlo vykreslený Sauron? Epizódu I a Epizódu II by to chcelo zostrihať do jedného dvojhodinového prequelu a ságu, ktorú všetci milujeme, odštartovať až Epizódou III. May the Dark Side be with you, Anakin! (21.05.2005)

Jedna z filmových legend říká, že mezi třemi nejvlivnějšími filmaři 70. let, tzn. mezi Spielbergem, Coppolou a Lucasem byl zásadní rozdíl v přístupu ke světu filmu. Zatímco Spielgerg a Coppola filmem doslova žili, do vysílení sledovali ve filmových klubech představení uznávaných filmových klasiků, hluboko do noci vášnivě diskutovali s podobně postiženými o kinematografii a snažili se svět filmu někam posunout, Lucas byl nadšeným čtenářem pokleslých komiksů, divákem televizních space oper 50. let a filmová teorie mu byla bytostně cizí. Zato dokázal lépe než kdokoli jiný vystihnout podstatu popkultury a proměnu filmového diváka od 40. do 70. let minulého století, kdy se věk průměrného návštěvníka kinosálu stále snižoval. Zároveň docházelo díky sociologickým procesům a zbohatnutí společnosti ke změně pohledu na film. Plně se projevila infantilizace a vítězil koncept rodinného filmu zprůměrovaného k nižšímu standardu, aby ho pochopily co nejširší vrstvy potenciálních diváků. Tak vznikly Hvězdné války, kdy se pohádka obalila kosmickou technikou a žvásty tehdy populárního hnutí New Age. Lucas to celé natočil co možná nejvíc barvotiskově v infantilním duchu a naivně a právě proto to mělo tak pronikavý úspěch. To, co má úspěch, přitahuje pozornost a snahu o napodobování a v jisté fázi, kdy se stane kultem, už je prakticky nezpochybnitelné a samo o sobě to má punc kvality bez ohledu na podstatu. Viděl jsem první tři filmy slavné série ve věku, kdy už mi přišly motivy i zpracování a zejména ta "myšlenková nadstavba" k smíchu. Jinak to má ten průběh, že poprvé to vidíte tak v 8-9 letech a pak se železnou pravidelností, která se blíží někdejšímu vysílání ruského Mrazíka v naší televizi, opakovaně, takže s tím vyrůstáte a má to pro vás emocionální a nostalgickou hodnotu. I kdybych na tom vyrůstal, stal bych se prakticky s jistotou spíš příznivcem seriálu Star Trek, který přes svou šablonovitost, naivitu a myšlenkovou základnu, která vychází z multikulturalismu, představuje poctivý kousek žánru sci-fi. Hvězdné války mají s žánrem sci-fi společné jen ty vesmírné kulisy. Je to pohádková fantasy, která není ani chytrá ani objevná ani skvěle zrežírovaná. Pozdější 3 díly série jsou nabité triky, bombastické, ale stejně a spíš víc infantilní a navíc v nich ani není ten sebevědomý ironický nadhled, který čiší z každého šklebu Hana Sola. Ten v podání Harrisona Forda trošku připomíná daleko výrazněji uplatňovaný nadhled Indiany Jonese. Osobně mi celá série nemá co nabídnout a i když mezi jednotlivými filmy jsou pochopitelně významné nuance, to, co mi vadí, jako je zběsilé máchání zářivkami, žvatlání o síle a roztomiloučcí plyšáci okolo coby mimozemšťané, jsou typické pro všechny díly. Proto tento komentář platí pro všechny kousky série Hvězdných válek. Celkový dojem: 20 % za kulisy. (22.09.2012)

Proč se mi tam pořád vkrádá Pomsta Shitů? U podobných filmů už se prakticky nedá mluvit o charakterních výkonech, protože těch několik málo nepočítačových postav zkrátka jen prchá od jedné exploze ke druhé a kličkuje přitom mezi výstřely z blasterů, přičemž se ani nezapotí a občas prohodí nějakou větu typu "skoro mám chuť být padouchem." That's all. (07.06.2008)

Je patrné, že celá nová série vznikla hlavně kvůli tomuhle bodu. Pryč je zbytečná vata a spousta zbytečných postav. Konečně je zde ten feeling starých dílů, plný emocí a naléhavosti. Skvělé triky, souboje a náklaďák emocí, které vyústí v dokonalou sekvenci na Mustafaru, kdy, přiznejme si to, neukápla slza jen těm nejzatvrdlejším. (31.01.2007)