Judy
Judy
Judy
Judy
Judy
Judy
Réžia:
Rupert GooldScenár:
Tom EdgeKamera:
Ole Bratt BirkelandHudba:
Gabriel YaredHrajú:
Renée Zellweger, Jessie Buckley, Finn Wittrock, Rufus Sewell, Michael Gambon, Richard Cordery, Royce Pierreson, Darci Shaw, Andy Nyman, Daniel Cerqueira (viac)Obsahy(1)
Renée Zellweger v role jednej z najväčších hollywoodskych legiend, herečky a speváčky Judy Garland. Jej život sprevádzala osamelosť a závislosť na alkohole a liekoch. Ale jej talent si podmanil srdce miliónov ľudí na celom svete. (Magic Box)
Recenzie (134)
Renée Zellweger mě svým výkonem velice příjemně překvapila. Za mě jasná kandidátka na Oscara pro herečku v hlavní roli. ()
Výkon Renée Zellweger opravdu špičkový, a ten Oscar je zaslouženej 👍 Příběh hodně smutný, depresivní... Musíte mít náladu na takový film, rozhodně nečekejte zábavu ve stylu Rocketmana nebo Bohemian Rhapsody, tohle je spíš komorní záležitost. ()
Pekny, velmi pekny snimek. Komorni drama, splendidni herecky vykon bridget jonesove. ()
Renée je k nepoznání a nevím, jestli to je lichotka. Ale dělá, co může, aby diváka zaujala, asi jako Judy. Scénář je nevyužitá šance. Když to zjednoduším - chybí mu prostředek. ()
Renée Zellweger na čo siahne, smrdí Oscarom. Rola Judy nie je výnimka. Navyše skvele jej sekundovala Jessie Buckley a bolo na čo pozerať. Pekne sformovaný dej v príjemnej decentnej atmosfére, bez zbytočných upútaviek vo forme perverzností. Zrejme rockerov a priaznivcov akciových príbehov, to moc neoslovilo, ale ak si niekto všimol spievané texty, určite neostal chladný. Krásny záver aj s pôsobivou myšlienkou za týmto vydareným životopisným dielom. ()
Fantastická Zellweger. Jen kvůli ní bych mohla Judy vidět znovu. Mohl to být poměrně jednoduchý, trochu sentimentální film o padlé hvězdě a že sláva je jen polní tráva a pozor na drogy a alkohol, ale hlavní herečka dala postavě hloubku, rozpolcenost, křehkost. Odpouštím pár primitivních scén útočících jen na emoce ve prospěch sebeironické, nešťastné a rozervané Judy G. ()
Strhující výkon Zellweger ()
Tento životopisný príbeh o Judy Garland je určite fajn pre jej fanúšikov a možno aj pre priaznivcov nádhernej skladby "Somewhere over the rainbow". Nakoľko ja ale neobľubujem podobné snímky o živote rôznych herečiek a o tom, ako sa oni trápili a neviem čo. Trápi sa každý a netočia o ňom filmy. Navyše to bolo dosť nudné. Čo ale musím vyzdvihnúť, je výkon Renee Zellweger, ktorá to naplno rozbalila a ukázala, ako sa dokáže vžiť do akejkoľvek, aj keď nanajvýš nudnej, role. Klobúk dole a ten Oskar je určite zaslúžený. 60 % ()
Studie ženy, která je na dně a ani se nesnaží jít z něj ven, protože když ji chce někdo pomoct, vzpomene si na to, jak s ní kdysi zacházeli a že to dopadne stejně. Jody Garland pro mě byla vždy zajímavou osobností, našlo by se spoustu příběhů o ní, které by šly zfilmovat, ale já jsem absolutně spokojen s tímto. Lépe by to snad ani nešlo....8,5/10 ()
René výborná...hodně depresivní ()
Na film jsem se docela těšil, ale dostavilo se pouze zklamání. Scénář je ve své zkratce zajímavý, ale v rozsahu dvou hodin prostě nefunguje. Renée se snaží, seč může, a to jediné drží film nad vodou, ale pravda je taková, že se toho moc neodehraje a všechno plyne velmi volně a divák to sleduje bez zájmu. Zkrátka nějaké pimprlové divadlo, které nemá moc smysl. ()
Herecký koncert Renée, která film posouvá o příčku nahoru. Smutný příběh, ze začátku trochu nudný, než se člověk dostane do děje. Ale ten s kvostný závěr, ten stojí za to ! Trochu mě mrazilo v zádech a slzy mi tekly proudem... ()
Tak jsem to nevydržel a po všech těch oceněních jsem se tedy na Zellwegerku v Džudině podíval. I když jsem původně nechtěl. Jako fakt mě tenhle námět nevzrušoval. Nakonec klobouk dolů, Renée. Ne že by ostatní jen přicmrndávali, to fakt ne, ale ona ten film fakt celý nese na svých (Džudyniných) shrbených zádech! A taky bodejť by ne, když je to o ní, o Džudy a jejích posledních pár měsících života! A opět je to film o otřesném abúzu dětí v showbiznisu a to jak historicky, tak i k vidění dodnes (Britney, Bieber...). A abúz je opravdu jakékoliv zanedbání a ponechání dítěte svému osudu v prostředí kde by se buď nemělo vůbec vyskytovat, nebo by měla jeho práva být usilovně dohlížena a chráněna milujícími a starostlivými, mentálně zdravými rodiči. Ha ha ha, hned jak jsem to dopsal vidím co je to za oxymoron. Jelikož žádný mentálně zdravý, milující rodič by své dítě showbiznisu dobrovolně nevystavil. Tečka! (viz Shia Laebouf, "Honey Boy"). A to mi nikdo nevymluví. Narcissimus a mental health issues v lidech je táhne k showbizu jako můra k plameni! Všechno se to pak v dospělosti zdrogovává a ožírá aby tu bolest a prázdnotu a flashbacky abúzu vydrželi. Complex PTSD z otřesného dětství, kde jste se cítili nemilováni a bylo s vámi zacházeno jako s věcí, není žádná prdel. Když vám nefunguje dřez v kuchyni, hodí se do něj prášek aby se odblokoval a jede se dál, když malá Džudy nefunguje tak jak by měla, hodí se do ní prášek a jede se dál, bez ohledu na její potřeby, emoce a touhy, či nedejbože dětsko-lidská práva. Smutné. Zneužívání dětských herců v showbiznisu 40. let, kde si dospělí, bezskrupulózní predátoři z dětí z rozvrácených a dysfunkčních rodin o které se rodiče nechtějí, nebo nejsou schopni postarat a ochránit je, dělali doslova otroky a cash-cows bez práv a bez duše a emocí bylo a je opravdu k zblití a je v tomto filmu velmi dobře a velmi znepokojivě vykresleno. Netušil jsem že Džudy byla skoro stejně zneužívaná a týraná v zákulisí hollywoodským systémem, kam nikdo nevidí a účel světí prostředky, jako sirotek Marylin bez mámy, tahaná v dětství z jednoho foster home do druhého. Džudyna měla taky svini matku a takhle dopadla, chudák. Dobrý příběh, který jsem neznal, neboť jsem se o Džudy Gárland nikdy moc do detailu nezajímal, a nyní mi byl Zellwégerkou, a celým ansámblem, velmi dobře a viscerálně zprostředkován. A jsem rád, že neskončil scénou jejího předávkování barbituráty, na které zemřela cca 6 měsíců po posledním koncertu v Londýně v pouhých 47 letech, de facto na vrcholu kariéry. To by bylo z úcty k jejím stále žijícím potomkům asi dost nechutné a hlavně vypravěčsky zbytečné. To si každý po (nebo i v průběhu) filmu může v klidu vygůglit, bude-li chtít. Gud džob, Jones! U mě za poctivé filmové vyprávění, poučnost, nezanedbatelnou zábavní hodnotu, a hlavně neskutečně hluboký herecký výkon hlavní protagonistky, jasných 100%. ()
Je škoda, že fenomenální výkon Renée Zellwegerové je k vidění ve snímku, který nemůže zasáhnout širokou veřejnost tak, jak by si zasloužil. Film Judy je psychologicky těžký a soustředí se na poslední měsíce života ikonické zpěvačky a herečky amerického showbyznysu 40. a 50. let. Tedy na období, v kterém byla Judy Garlandová už zlomená dluhy, ústupem z někdejší slávy, rozpadajícím se vztahem s dětmi a s podlomeným zdravím, zdevastovaným chlastem a závislostmi na barbiturátech. Takhle asi. Průměrný český divák, který navštívil nejvýdělečnější filmy v českých kinech v posledních dvou letech zkrátka o Judy Garland možná někdy slyšel a často je překvapený, že to byla ona, kdo proslavil písničku Ower The Rainbow, kterou on zná z Evropy 2 v „ukulele“ podání Israele “IZ” Kamakawiwo’oleho. ** Judy prostě, a říkám rovnou že bohužel, není životopisný film. Tvůrci sledují zblízka, skoro v duchu voyaerských reality show, jak se už psychicky labilní Garlandová na hranici zhroucení pokusí v Londýně o poslední restart svého uměleckého a osobního života. A sleduje zblízka všechny momenty, které jí dovedou k definitivnímu pádu. Přesto se o ní ve filmu řadu věcí dozvíme. V expresivním podání neskutečně dobré Reneé Zellwegerové ( i zpívající!!) se divákům dostává možnost pocítit sílu a charisma talentu Garlandové, když i ve stavu, v kterém by běžný jedinec už nevstal z postele, svým zpěvem a silou osobnosti opakovaně zvedá své publikum z židlí. Může si říct…jak dobré asi byly její koncerty, když byla Garlandová v plné síle, na vrcholu svých lidských i uměleckých sil? A v tomto nevyřčeném sdělení je podle mne film nejsilnější. Reneé Zellwegerová si vaši pozornost a čas v kině zaslouží. Toho oscara a další ceny dostala oprávněně. Viděli jsme v kině s přítelkyní a i když jsme si na konci zaslzeli oba, mrzelo ji víc než mne, že se o životě Judy Garlandové nedozvěděla víc. Hodnocení tedy je male & female 85% & 65%. ()
Jej príbeh síce, napriek tomu že je reálny a veľmi smutný, nie je nijako originálny a v tomto smere sme už všetko videli niekde inde. No je podaný tak neskutočne emotívne, že aj keď sa netlačí na pílu tak vás dojme a navonok nesympatickú postavu Judy Garland (v podaní famóznej Renée) si obľúbite. Posledná scéna ma pritlačila k sedačke a ešte počas tituliek som sa nedokázal pohnúť. A vlastne ani nechcel. Aby toho nebolo málo, všetko to ešte aj krásne vyzerá 7.8/10 ()
Hodnocení za herecký výkon hlavní představitelky!V její postavě opravdu cítíte unavenou zchátralou osobnost ,kterou život ve zdánlivém pozlátku vytvořil. ()
Herecký koncert Renée, ale ako celok trochu nezáživný životopisný snímok o Judy Garlandovej bez nejakých strhujúcich scén, samozrejme okrem silného záveru. ()
Jelikož mám opravdu rád životopisné filmy, tak jsem se těšil i na tento o Judy Garland herečce a zpěvačce (Čaroděj ze země Oz, Zrodila se hvězda), bohužel jsem byl z filmu spíše zklamán, jelikož jsem čekal, že uvidíme více z jejího dětství. Moje hodnocení si zde hlavně odnese skvělá Renée Zellweger, která v tomto filmu předvádí fenomenální výkon. 6/10 ()
Výborná životopisná dráma Judy Garlandovej, detskej predstaviteľky Dorotky vo filme Čarodejník z krajiny Oz. Neľahké detstvo sa tu objavuje len útržkovito, napriek tomu v atmosfére cítiť, že zanechalo na Judy nejednu jazvu. Produkcia je výborná a Renée Zellweger hlavnú hrdinku stvárňuje perfektne, takže jej problémy a vzťahy sú výborne vykreslené. 75% ()
Súvisiace novinky
Zemřel herec Michael Gambon
Přichází smutné zprávy jak pro kouzelnický svět Harryho Pottera, tak i pro svět filmu celkově. Ve věku dvaaosmdesáti let totiž ve čtvrtek 28. září odešel oblíbený a talentovaný britsko-irský herec,… (viac)
Šarlatán má 10 nominací na polské Orly
Polská filmová akademie zveřejnila kompletní seznam nominací pro Polské filmové ceny - Orly v rámci jejich 31. ročníku. Akademici letos vybírali ze seznamu celkem 130 děl, z čehož bylo 31… (viac)
Vyhlášení výsledků 92. Oscarů
Před pár desítkami minut skončilo vyhlašování výsledků 92. ročníku Oscarů a letos se zase jednou psala historie. Cenu pro nejlepší film si totiž odneslo vůbec poprvé v historii cizojazyčné drama… (viac)
Parazit přepisuje historii
Korejské černé komedii Parazit režiséra Bonga Joon-ho (Ledová archa, Okja) se povedlo něco, co žádnému jinému cizojazyčnému snímku před ní. Vyhrála totiž jednu z hlavních cen na cenách Screen Actors… (viac)
Reneé Zellwegerová je chvílemi tak odporná, že se na ni nedá až koukat. A chvílemi tak okouzlující, až nemůžete oči otevřít. Oskara si za tuhle kreaci zasloužila věru tvrdě. To, jak vypadá, to se dá namaskovat. To, jak hraje, jaká v těch scénách je, to se namaskovat nedá. Docela jsem se o ni, o Renée, ne o Judy, bál. Filmový příběh mluví o týrání hereček, zejména mladých, pro kasovní úspěchy. To, co musela Zellwegerová do toho filmu dát, jde ale taky na samou hranici týrání. A u ní to není zdaleka poprvé. Její proměny, ztloustnutí či vyhubnutí, přechody od uhrančivé živočišné krásy k hnusu zavánějícímu smrtí, provázejí velkou část její kariéry. V tomhle je úžasná. V původním smyslu slovanského „užas“. Ohromení až strach z toho jde. Že nelze mluvit v jejím případě o týrání, že se tahle zralá herečka sama dobrovolně rozhoduje pro tak výrazné proměny, jdoucí za hranici fyzického utrpení, že je to „jen“ její skvělá herecká kompetence? Hm… A jak k ní přišla? K té úžasné herecké kompetenci ztýrat se tu tloustnutím, tu hubnutím, tu pitím, tu… Jako psycholog jsem přesvědčený, že v některých chvílích Renée Zellwegerová vůbec nehrála nešťastnou závislačku Judy. Jsem přesvědčený, že byla Judy. Jinak by tu roli ani vzít nemohla… Ten film jede bez skrupulí přes emoce, dává to jak Mike Tyson na solar a to, podobně jak on, docela hnusně, špinavě. Až na pár lyrických scén a povinné hollywoodské grand finále, kde si zapláčete. Jenže ty nejsilnější scény jsou ty scény o jakoby bagateliích běžného života. Dort a večeře u dvou gayů. V nich se v té syrové čistotě objevuje podstata životního zmaru: Judy nežila. Nežila prostý život mimo zemi čaroděje Ozz, mimo kašírovaný život hvězdy. Hvězdy zářící, hvězdy explodující a hvězdy, která imploduje sama do sebe. Dát si kus dortu bylo pro ni nepředstavitelné, jako kdysi pro dva gaye jít spolu na koncert a držet se za ruce. #metoo vsuvka Jasně, žijeme v době #metoo. Tlustý producent se židovským jménem Meyer je zjevně přiznanou metaforou jiného producentského hnusáka se židovským jménem (to propojování #metoo s antisemitismem nechám raději být). Jenže ty hodně silné pasáže s Meyerem, zejména ta poslední v kašírované stodole, kde hraje svou roli jeho ruka a její dekolt, ty nejsou jen úlitbou #metoo aktivismu. Ty tam naprosto patří! Protože takhle nějak se to asi dělo… Rozdíly mezi producentem filmového studia, mezi pasákem nebo mezi „doktorem“ v nějakém totalitním lágru se docela stíraji. Bylo hrozný svinstvo. Jenže dost podstatně mi tam k tomu obvinění tlustých bílých bohatých mužů chybí ještě výraznější obvinění rodičů! Někdo ty holky (i kluky) pod ty prasácký ruce strkal a dál strká. Na ty by se měla zaměřit kampaň #metoo zejména. Nikoliv jen na predátory, ale zejména na ty, kdo je krmí! K PŘÍBĚHU: Příběh Judy Garlandové je skutečně esenciálním archetypem zrodu a zániku hollywoodské hvězdy. A jako takový svádí ke zkratce, k černobílému vidění, k tomu, abychom našli jednoznačné archetypální postavy: Kdo je chudák oběť, kdo je hlavní zloduch. Tak to ale nefunguje. Tedy mimo film. S největší pravděpodobností mohl bejt tlustej Mayer prasák, sadista, manipulátor a hlavně psychopat. A mohlo to bejt stejný ve všech velkých studiích té doby (skoro do dnešních dob). A pak bychom lehce viděli Judy jako jednoznačnou oběť, jako zneužitou dívenku. Co si ale pak máme počít s příběhem největší konkurentky Judy, do jaké škatulky máme zařadit Shirley Temple, které Judy vyfoukla roli Dorotky. Která, ač byla dětská superstar u stejného studia a pod stejným Mayerem, se neuchlastala, rozvedla se jenom jednou, měla dobré vztahy se svými dětmi a prožila celkově velmi úspěšný život, včetně úspěšné kariéry mezinárodní diplomatky a velvyslankyně. Nene, ona ta zjednodušení v realitě moc nefungují. A tzv. „obětem“ šoubyznysového zneužívání moc neprospějeme, když jejich roli bezmocné oběti budeme adorovat a přehánět, když jejich zneužívatele budeme v pompézních mediální procesech zpětně popravovat a mazat z historie. I oni jsou součástí naší historie, životního příběhu nás všech. Každém, koho se kdy dotkl nějaký z těch velkých hollywoodských spektáklů, vlastně už od děl Charlieho Chaplina, vstoupil do života i nějaký ten pan Mayer, zneužívatel a tyran, i nějaká ta Judy, oběť zneužívání. Bez nich by totiž ta díla nevznikla. Taková je realita, přepisováním příběhů se nezmění… () (menej) (viac)