Veterán

Poznal jsem svého času na jednom pracovišti dvě bývalé képi blanc. Jeden - tehdy už starší muž - se zúčastnil v 70.letech proslulé akce v Kolwezi, druhý v první polovině devadesátých let strávil 5 let ve Francouzské Guyaně. Na onom pracovišti se spolu nepotkali, minuli se asi o půl roku. Ani jeden svým vzezřením bývalého legionáře nepřipomínal, což mě dost překvapilo. Vždycky jsem si totiž někoho takového představoval právě jako hrdinu tohoto snímku - šlachovitého, pofrancouzštilého týpka s pořádnou frkolou, co se nalévá kafem a je z něj cítit pouštní prach a žvejkací tabák. A film samotný? Nevím, něco mně na něm vadilo, nedokážu však přesně popsat, co konkrétního to bylo. Možná ta procovská hogo fogo familie. Ten kluk je však velkej sympaťák, proto nechám "dobrou". (13.08.2020)

Pokud má film řešit otázku dopadu války na psychiku člověka a s tím spojené sociální problémy, tak snímek Veterán selhal na plné čáře. Atmosférou naprosto nulové drama s velmi špatnými dialogy. Doplněné o naprosto nevýrazné a nudné herce. Vůbec nechápu, že je tohle "dílo" z dílny Jana Hřebejka. Jako TV film na ČT1 to asi ujde, ale jinak je to totální nudná blbost. Jediné plus byla hlavní postava ztvárněná Milanem Ondríkem, jehož vysloužilý voják, pořádně drsný a nasraný, působil celkem přirozeně a snesitelně. 1/10. (10.03.2020)

Silný příběh...Téma které se na našich obrazovkách moc nevyskytuje, nové tváře Ondrík zajímavý,Poulová potěšili... Martin (Milan Ondrík) ukazuje tetování kde stojí "Marche ou crève" "Jdi nebo chcípni" a říká že je to heslo francouzské legie.Není, Oficiálním mottem (nepoužívá se slovo heslo) Francouzské legie je „Honneur et Fidélité“ (Čest a věrnost). Nikoliv často zmiňované „Pochoduj nebo zemři“. To se stalo pouze nepsanou pravdou, vycházející ze zkušenosti. (12.02.2020)

Hřebejk se naposledy zahrabal na nějaké zahradě (Zahradnictví). Dneska mu nadávat nebudu, protože společně s Epsteinem vygenerovali slušný příběh o neslučitelnosti rozdílného společenského postavení. Moc mě překvapil Ondrík v hlavní roli, dosud jsem ho neznal. Kdo tady remcá, proč nehútoril svojou materčinou, rád vysvětlím. Ondrík chtěl hovoriť po slovensky, ale Hřebejk požadoval češtinu, aby tam byl ten jakýsi přízvuk, dějově vztažený ke 20-ti letům v cizinecké legii. Zároveň Ondrík překvapil režiséra, protože se na roli připravoval už dřív, než se s ním poprvé setkal. Mě se to jeho "divné" chování líbilo se vším všudy, protože jsem přesvědčen, že u takového chlápka to musí být normální. Poulovou také neznám, ale v roli zastydlé panny působila dobře. A potom tu ještě lítá problém s otevřeným koncem. Už v průběhu filmu mě to děsilo a zároveň jsem věděl, že takovýto příběh nemůže dopadnout dobře. A ejhle. Pro mě to byl happy end. Sice ne z červené knihovny, ale z té černé určitě. Když Poulová sedí pár posledních vteřin u nemocničního lůžka, slyší pouštní písek. Z toho jasně vyplývá, že pochopila, kam teď patří (ke komu) a pokud on přežije, tak spolu až na věky. Toto všechno chtěl autor sdělit pár vteřinami se zvukem písku. (12.02.2020)

„JE TO GUMA…“ /// Na TV film slušný tvůrčí duo Hřebejk – Epstein a chválím nevočuměnej casting, Veterán Martin ukazuje, že 20 let v cizinecký legii nepřežije žádnej sráč. Je tedy zpátky a musí normálně žít. Vzhledem k tomu, že netrpí žádnou úchylkou či syndromem, má k němu člověk kladnej vztah. Teda – jediná úchylka je ujetost na kafi a na fyzičce. Většinu času se to nese v lehce optimistickým duchu, takže čekáte, co že to vlastně rozčísne, aby to nějak vyvrcholilo. Vrchol není nic moc, takže je to spíš takovej příběh ze života s celkem sympatickým „veteránem“. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám strach, protože mě chrání. 2.) Furt slyším písek (a nedělám v pískovcovým lomu). 3.) Chystám se domů… /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (20.02.2020)