Veterán

Nech sa nikto nehnevá, Ondríka mám síce rád v záporných rolách, tam mu to ide. No jeho rečový prejav... Je mu ťažko rozumieť už keď hovorí svojou rodnou slovenčinou, no česky som mu nerozumel asi dve tretiny hovoreného slova, normálne je lenivý otvoriť hubu dokorán a vysloviť text poriadne. Zaujal však aspoň žonglovaním. Miestami sa tu v pateticky spomalených scénach ozýva nepríjemná, rušivá hudba. Celkovo téma vojaka navrátilca, boje v klietke a pretiahnutá tvár Poulovej v úlohe 32-ročnej panny na mňa pôsobili dosť depresívne. (12.02.2020)

Celý film mě štvalo, proč dali hlavní roli jakýsimu Slovákovi, kterýmu skoro není rozumět, protože neumí artikulovat. Ačkoli v průběhu filmu jsem si na jeho mluvu už zvykl, na začátku to bylo skoro na titulky. Naštěstí důvod obsazení takového herce se potom objasnil, což je v pořádku. I tak mi ale vadila absence jakékoli pointy, nedynamické a divné dialogy, potácení odnikud nikam, snad všechny postavy byly strašně nesympatické. Na Brno se mi sice dívalo hezky, o to více na Janáčkovo divadlo, kde mám poslední dobou skoro druhý domov, ale to bylo tak vše. Věřím, že od Epsteina byl scénář napsán dobře, ostatně námět není nikterak špatný, ale to Hřebejkovo zpracování mi nesedlo. (10.02.2020)

Jan Hřebejk představil svůj (možný) nový režijní směr, rezignaci na artikulační schopnosti ústředního protagonisty a psychologické nuance svého díla věnoval moravské metropoli. Hlavní hrdina je veterán všemožných válečných misí, klátí zastydlou pannu a vyzývavou Alenu Antalovou vynechá, jako bonus mlátí primitivní bijce v kleci v nelegálních zápasech brněnského podsvětí. Hřebejk spojil zbytky svých režijních sil s Markem Epsteinem, scenáristou přijatelných snímků, a snad si i uvědomil, že trojitá nástavba k Pelíškům, která byla v mnohém nadbytečná, nebyl ideální směr jeho kariéry. Tenhle styl mu totiž svědčí, byť se jedná o tv film s nepříliš kompaktním vyzněním. Milan Ondrík nezvládá košaté špalky textu, však jich jeho role obsahuje jen vzácně, ovšem v pozici neohrožené mlátičky-klátičky a samorostu funguje obstojně a neokoukaně. A (decentně krvavé) bitky vypadají dobře a kontaktně, když si uvědomím, že v českém filmu je kolikrát problém i s obyčejnou fackou. Marie Poulová je pak ideální coby jeho protějšek. Vincenta Navrátila, Pavla Kříže a Alenu Antalovou scénář uchýlil víceméně do statování v honosné vile. Průběh filmu zaujal, ke konci se ovšem konfliktní pnutí vyřešilo odbytým a až přílišně uspěchaným způsobem. Hřebejk stále umí kvalitně režírovat, to v prvé řadě, i tenhle jeho počin ale ukázal, že se určitým způsobem hledá a zároveň zkouší na sobě novátorské prvky, kterým nebudou tak úplně nakloněni znalci a příznivci jeho dřívější tvorby. 7/10 (04.11.2020)

Na tenhle kousek jsem netrpělivě čekal a byl moc zvědavý jak zvládne drsnou roli pošuk M. Ondrík kterého mám moc rád. V ůvodní scéně když se jde na pumpě na wc opláchnout jsem si sedl na zadek z jeho vyrýsované postavy. To klobouk dole. Film měl spád ale jsem trošku v rozpacích, myslím že se z toho dalo vytřískat trošku víc. Ale dobrý :-)) (15.02.2020)

Pro mě velmi dobrý film s tématem druhé šance i když hrdinova minulost je trochu šablonovitá Slovenský herec Milan Ondrík je na naše poměry osvěžující a netradiční hrdina. Fyzicky zdatný, nejednoznačný válečník , úsporně konkrétně mluvící a tichý, rozporuplný, vyvolávající strach i obdiv. A vůbec ne sebelítostivě užvanění jako mnoho loňských českých filmových hrdinů. Tento pro mě příjemné westernový film podivínským exotem zálesáckým samorostem, který svoji povahu ukazuje smyslem pro pořádek a moc to neumí se ženami. Ve filmu je také humor, líbilo se mi výuka „bezbolestného“ milování, „jestli bych zakázal mešity? Zakázal bych muezzina v pět ráno“, nebo při sexu "mohu tě vypnout na krku, deset vteřin mdloba, 18 vteřin smrt". (27.03.2020)