Réžia:
Ernst LubitschScenár:
Edwin Justus MayerKamera:
Rudolph MatéHudba:
Werner R. HeymannHrajú:
Carole Lombard, Jack Benny, Robert Stack, Felix Bressart, Lionel Atwill, Stanley Ridges, Sig Ruman, Tom Dugan, Charles Halton, Halliwell Hobbes, Miles Mander (viac)Obsahy(1)
V okupovaném Polsku se herci, jejichž protinacistická hra je zakázána, připojí k odboji, ale i zde dělají své profesi čest. Podivný námět na komedii v době, kdy německá vojska byla v Rusku dosud v ofenzivě, zaskočil nejprve producenta Wagnera, jehož musel ještě před začátkem natáčení nahradit Alexander Korda, a posléze i publikum, které ho docenilo teprve s odstupem let. K rozčarování přispěla i tragická smrt hlavní představitelky Carole Lombardové několik dnů před premiérou při leteckém neštěstí (její manžel Clark Gable se poté dobrovolně přihlásil do armády). Milostný trojúhelník, divadlo a odboj za okupace, náhlé zrušení divadelní iluze, ne náhodou nám to vše připomene i jiný film, Poslední metro, natočený Lubitschovým žákem Francoisem Truffautem. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (78)
Najlepšia obrana je útok, alebo najlepšia kritika je satira. Prekombinovaný a nepravdepodobný príbeh z druhej svetovej vojny, ktorý ťaží z toho, že je prekombinovaný a nepravdepodobný. Niekedy drsné ako regulérna vojnová dráma, inokedy vtipný ako zžieravá satira. Zvraty nie sú predvídateľné, ono sa to môže kedykoľvek zvrhnúť akýmkoľvek smerom, ale Lubitsch a scenáristi z toho vždy vykľučkujú a diváka prekvapia. Dôkaz, že dielo shakespearovo je maximálne nadčasové, ústredná otázka nemusí slúžiť iba ako kód, ale vystačí si v časoch vojny a nielen v nich sama o sebe. ()
Být, či nebýt je hlavně skvěle napsaná konverzační komedie. Dá se namítnout, že humor je zde příliš sitcomový a celému projektu by více slušelo provedení na divadle. Možná. Přesto se jedná o jednu z nejlepších filmů na dané téma - což je naprosto úžasné, vzhledem k roku vzniku. Člověk by totiž očekával, že Lubitsch se nechá strhnout tehdy v USA panující nemilosrdnou protiněmeckou propagandou - on si však pouze s velkým nadhledem dělá srandu z nacistů. A to se mi líbí. ()
Výborná komedie o válce, kde jsou až neskutečné momenty, které vám natolik vyrazí dech, že se dokonce i nebudete smát. Přitom jsou to vtipné momenty, ale je strašně hezké vidět, jak si tvůrci dovolili skutečně hodně. Tohle nemohl být film, který by měl Hitler rád, a to je jen dobře. Podobné komedie se dnes už bohužel netočí, protože autoři nevědí, kde je míra a jak si rýpnout tak aby to bolelo. ()
Konverzační komedie a rádoby dějové drama je asi to nejhorší spojení, co film může nabídnout. Všechny ty "vtipné hlášky", převleky, idioti z Gestapa, a všechen ten herecký lesk a šarm, mi daly notně pocítit vulgaritu celého podniku. Nejsou tu zesměšněny a zkarikovány jen gestapáci, ale také židé (všimněte si jejich jmen na vývěsních štítech) a také celý odboj. Skutečně nechutné a slaboduché. Lubitschovi jsem se dosud úspěšně vyhýbal, škoda jen, že se mi to nepodařilo i nyní. Ještě mi v hlavě zní: "Maj fjurer". - Pozdější pozn.: Napsal mi kolega Raroh: "Zdravím, k Lubitschově filmu Být, či nebýt. Nutno zdůraznit, že sám Lubitsch byl žid a s tradicemi židovského humoru pracoval (třeba i v Ninočce, k níž scénář napsal jeho žák Wilder). To jen na okraj Vašeho komentáře". - Pochopil jsme to tak, že můj pohled na věc je příliš subjektivní. A nejspíš ano! Ačkoli jsem sám čtvrtinový žid, a v životě jsem poznal několik plnokrevných židů, nikdy jsem se s nimi nesžil, jejich povahy mi byly cizí, stejně tak jako jejich kultura, kterou se domnívaly, že zastupují. Pozn.: Chtěl jsem uvést nějaký konkrétní příklad výše uvedeného, pak jsem to zamítl, ale o slovo se přihlásil Slavoj Žižek: "... když je vysoký nacistický důstojník dotázán na německé koncentrační tábory v okupovaném Polsku (moje pozn.: stav známý tedy již v roce 1941/42), odsekne: My se staráme o koncentraci a Poláci o táboření." (First As Tragedy, then As Farce, 2009) ()
Pre mňa ďaleko lepšie než Chaplinov Diktátor, akurát, keby sa sem pridali možno 3 scénky z toho filmu vrátane záverečnej a mierne pozmenili humor, tak by to bol už ozaj geniálny film, ale aj bez toho som sa celkom bavil a tie zápletky a prechody v obsahu deja najmä na začiatku ma dostali. Ešte aj na heilovaní sa tu dá zasmiať a zaujímavé, že o Poliakoch to natočili počas vojny Američania, teda tí, ktorí v podstate ešte im vtedy nepomohli, ale tu akoby splácali málom svoju ľahostajnosť. ()
Galéria (89)
Zaujímavosti (7)
- Hvězda tohoto filmu Carole Lombard (Maria Tura) se nedožila jeho uvedení do kin. V roce 1942, kdy byla na turné zaměřeném na podporu válečných obligací, zahynula v pouhých 33 letech při pádu letadla. (Pavlínka9)
- Poté, co Carole Lombard (Maria Tura) zemřela při letecké havárii, byla z filmu odstraněna hláška „What can happen in a plane?“ (IQ Tiqe)
- Obľúbený film Quentina Tarantina a inšpirácia pre jeho film Nehanební bastardi (2009). (Rozjimatel)
Reklama