Psí ostrov

Psí ostrov v sobě opět kumuluje charakteristický a jedinečný režisérský rukopis, který nutně nemusí být každému po chuti, nicméně mně se tyto horizontální pohyby kamery, důvtipně rozplánované záběry, osobité snímání postav a jejich specificky bizarní promluvy prostě líbí. Divák má na sto minut možnost zavítat na ostrov plný rozličných psů, kteří kýchají, libují si v odpadcích a přitom pronáší relativně smysluplné dialogy. Ze všech psích postaviček mě jednoznačně nejvíce zaujali Šéf a "vševědoucí" Orákulum. Vskutku netradičně pojatý animák, problematizující mj. i hromadné vymývání mozků, si užije každý o to víc, čím více se nechá okouzlit andersonovskými pravidly hry. (21.03.2020)

Jeden z nejkreativnějších režiséru současnosti, a to zejména na poli animovaných filmů, opět přišel výjimečným filmem. Ano, každému to nepřijde jako jeho pomyslný šálek kávy, ale bezesporu si to dokázalo najít publikum, kterému se film zavděčil. Už s Fantastickým lišákem a Grandhotelem Budapešť si mě Anderson získal, teď se mu povedlo zkompletovat opravdu ojedinělý hattrick bizarních, na druhou stranu ojedinělých filmů. Zasadit film do Japonska už samo o sobě mluví za vše, velmi mě nadchl nápad prostě nějaké japonské dialogy nepřekládat, tudíž může divákova fantazie rozehrát zajímavou partii. Animace rozhodně ne přelomová, ale hýbající figurky pořád mají něco do sebe, i emoce se zde našly a záběry na ty čtyřnohé chlupáče s vlající srstí díky větru působily velmi klidně. Dojde i na megavtipné situace, ten smysl pro detail a perfekcionismus by z mysli jiného člověka mohl napáchat nepřeberné škody, ale od Wese to nemusíte čekat. Takový génius jako on s citem pro detail nemá nikoho sobě rovnému. Jo, to byl panečku film. Za mě dávám 86 % (23.08.2018)

První třetina je osvěžující peckou, že jsem ani nedutal. Kdo by tedy řekl, že se celá ta krásná vypiplaná práce zadrhne na příběhu, jenž by stačil na stopáž delší povídky. Lišák měl skvělý background Roalda Dahla, měl jasnou vystavěnou linku a fungoval emočně, proto nad Psím ostrovem jasně vyhrává. V rámci geniálního Wese Andersona jde o "slabší kus", kterému chybí památné okamžiky. Navzdory tomu všemu pořád to nejlepší, co dnešní kinematografie může nabídnout. 70% (12.05.2018)

Z „dynastie Andersonovcov” mám Wesa najradšej ( no dobre, aj na Gillian stále myslím ), pretože mi je blízky jeho pohľad na svet, v ktorom sa vyskytujú zvláštni jedinci, a tých je požehnane. Ďalej je taktiež veľmi dobré, že sa okrem klasických hraných filmov, venuje i nakrúcaniu atypickejších, animovaných, ktoré sa vôbec nedajú porovnávať s konkurenčnými štúdiami, ktoré chrlia jeden animák za druhým, dáva si na čas, preferuje vyváženú kvalitu nad nevývaženou kvantitou, a sledovať týchto vyhnaných psov, ktorých vyženú na Ostrov odpadkov, je opäť nasledujúcim kvalitným prispením do análov kinematografie. Prispieva tomu zrejme zaujímavá animácia, pôvodné hlasy dabujúcich hercov, ktorých je tu kvantum + samotný scenár, ktorý je zase prešpikovaný univerzálnymi myšlienkami - par excellence. Nevravím, “že najlepší priateľ človeka” , je zároveň i môj, ale ich podobizeň je natoľko vyvážená, že sa im jednoducho nedá nefandiť. Som rád, že som zatiaľ od neho nevidel nejaký priemerný, či ešte trebárs - mierne podpriemerný snímok. Nedokáže to, lebo sa moc hrá s ich štylizovaním. Je to atypické na dnešnú dobu, že si takýto tvorca udržiava svoju režisérsku latku stále tak nadštandardne vysoko, môže sa za to poďakovať svojim dvorným hercom, ktorí ho pravidelne poctievajú svojou úctihodnou návštevou... , a pritom on sám má dostatok skvelých motívov na roz. (03.03.2019)

Wese Andersona mám rád, ačkoliv ne všechny jeho filmy považuji za zábavné a i s Psím ostrovem jsem občas měl trochu problém. Pokud jste Wesovi nikdy nepřišly na chuť, Psí ostrov vám nijak nepomůže, ba právě naopak vás utvrdí v tom, že to není režisér pro vás. Jednoduché téma psů vykázaných na ostrov odpadků zpracovává formou sobě vlastní a nesnaží se jít konzumnímu divákovi ani trochu naproti. Film je z velké části v japonštině (se simultálnním překladem) a do angličtiny je přeložen pouze štěkot psů (oficiální upozornění tvůrců filmu) a ve všech záběrech je vidět Wesův rukopis. Psí ostrov je plný nádherných barev a všemožných detailů, které na první shlédnutí ani není možné postřehnout. Dokáže rozesmát i dojmout zároveň, ale pro mnohé může být nesnesitelnou nudou a pokud se vám některý z předchozích režisérových filmů líbil, neznamená to, že se vám bude líbit tento. Psí ostrov je možná nejméně přístupným filmem Wese Andresona, ale je to film dělaný s láskou, s láskou pro film a pokud budete chtít, můžete se do něj zamilovat. Ale bude to obtížnější, než by se mohlo zdát. (08.10.2018)