Ninočka

Jsou představeny zajímavé postavy a konflikty, ale všechno musí jít stranou, aby mohl existovat nepřesvědčivý milostný vztah, jehož mužský představitel je tak strašně nesympatický a jeho vztah ke Gretě Garbo tak jednosměrný, že její podlehnutí tomu muži je urážlivé i na rok 39. Ale (!) jakmile už k tomu umělému vzplanutí dojde, jakmile se film najde, je naplnění té premisy skvělé - až vynikající. Vlastně to není nějak podivné - myšlenka "aristokrat a komunistka se zamilují a svou ideologií navzájem obohatí svůj život" dává smysl, jen dát ten mechanismus do kupy a rozchodit ho se nepovedlo bez zádrhelů. (23.03.2018)

Je prinajmenšom podivné a problematické prijať fakt a spôsob prerodu krásnej ruskej dievčiny a behom kratučkého obdobia ju skrz vášnivé palety túžob ideologicky premostiť od striktných kázní o "179 stupňov." Avšak v takejto konštelácii to možné je a sústredíme sa primárne na úplne iné veci. Celkovo aj námety a ich exekutívna výkonnosť sa pri práci bláznivého komedializmu v bujarom štúdiovom systéme neraz podujali k závažným spoločenským tématom a snažiac sa odbremeniť od ružovej stratosféry vzletných iskierok vo vedomé narážky, obludnej morbídnosti politického radikalizmu a vysoko prehrávanú štylizáciu. Našťastie, Lubitsch mal jednak zmysel pre senzualitu, vedel čiastočne odosobniť Wilderov cynizmus v akúsi korektnosť a chvalapánu k ľudskosti a jej podstate. A láske. A chýb a potrieb, ktorými sme oddaný a urobíme pre ne čokoľvek. Ninočka je v rámci dobových zvyklostí a uzavretých konvencií viac ako pozitívnym ohlasom zaužívanosti systému, ktorý sa musí redukčne poupraviť, aby fungoval blahodarne a pre všetkých. Práve jej komornosť a nenásilný efekt výsledného účinku ju vytiahol ledva ledva predsa len na tie štyri hviezdičky. A možno mám aj dobrú náladu. (18.04.2016)

Vtipná a krásná komedie s úžasnou Gretou Garbo v hlavní roli. Reklamní slogan z 30. let "Garbo se směje" je sice kapku zavádějící, ale přesto jde skutečně o její první komediální film a hned napoprvé výborný. I když je zde co vytýkat. Nepřekonatelnými jsou první a poslední třetina filmu, prostředek je trošku (aspoň pro mě) nadnesený, až přehnaný a nedomyšlený. Stručně řečeno se mi nepozdával způsob, jakým se tvrdá a neprostupná soudružka změnila v divákových očích na půvabnou a citlivou dívku... Byl to příliš velký skok na to, abych mu uvěřil, ale to je jen detail, který neubírá celému filmu na kráse. Ninočka je z těch filmů, kterým se obvykle říkává nestárnoucí, a Greta je herečka, kterým se pateticky říká bohyně... Prostě výborné! A ještě něco - miluju Gretin smích a nezáleží na tom, jestli se směje jako soudružka Ninočka nebo jako královna Kristýna či dáma s kaméliemi... (15.10.2006)

Tento snímek už má čtyřiaosmdesát let, ale za sebe můžu říct, že vypadá mladší. Švihák jeden. Příliš jsem si toho od něj nesliboval, ale příjemně mě překvapil, protože mě, i přes některé zjednodušené pohledy na jisté situace, po celou dobu bavil a ani ta romantická část mě nikterak nedeptala. Greta Garbo byla skvělá v uvědomělé i v méně uvědomělé poloze, použitý humor na mě i dnes výborně fungoval, a pokud se budu chtít vyhnout dnešní všudypřítomné politické korektnosti, asi mi nezbude nic jiného, než hledat únik ve starších filmech, které se točily pro diváka a ne pro schvalující komisi. Komunisti byli špatnými vládci, tomuto názoru rozumím a souhlasím s ním, proč ale téměř nikomu nevadí současná cenzura a stále se zvyšující mantinely, které drží stádo na jediné správné cestě, to nechápu. A když mě k takovým myšlenkám přivedl snímek z roku 1939, je jasné, že je stále aktuální, přestože politické větry už vanou z opačného směru. Ale to nebylo hlavním přínosem této záležitosti. Za nejdůležitější považuji to, že jsem se mohl zasmát a na chvilku zapomenout na všechno to, co mě štve. / "Tento pokoj by se vám hodil, ale obávám se, že by neladil s vaším přesvědčením." / "Stydím se v téhle místnosti vyndat fotku Lenina." / Poučení: Každý uvědomělý soudruh musí dbát na to, aby nepodlehl svodům prohnilého, buržoazního západu. (07.07.2023)

Je to prostě jen "společenská komedie". Příběh vypráví "jen" o tom, jak francouzký životní styl a západní přepych zkorumpoval napřed tři starnoucí rudé komisaře a pak za pomoci milostného vztahu také přísnou a krásnou rudou komisařku. Ovšem ne každý umí točit společenské komedie tak geniálně. Tenhle film naznačuje, že Lubitsch, o kterém vím bohužel do dnes jen to, že ho obdivoval můj oblíbený režisér Billy Wilder, byl sám o sobě také výborný režisér. (Wilder měl prý ve své pracovně nápis: "Jak by to udělal Lubitch?") (15.06.2005)