Ústřicová princezna

Přitažené za uši. Ovšem precizní a do detailu zkomponovaná choreografie a timing předimenzovaného komparzu, společně se surrealistickými dekoracemi, z filmu dělají neobyčejnou podívanou. To chce ruku mistra a komediálním talentem obdařené herce, aby z toho nevylezla jen ztřeštěná blbina, ale i chytrá satira. (27.01.2022)

Naprosto parádní němá komedie, která slepě nekopíruje hollywoodské vzory, ale má svůj vlastní styl ("Lubitschův dotek"). Nepřekvapuje mě, že se tento režisér prosadil i v USA (podobně jako třeba Lang). Mezi jeho obdivovatele patří například Renoir (viz výrok "Lubitsch vynalezl moderní Hollywood") či Wilder. Už jsem od Lubitsche něco viděl, ale vypadá to, že si jeho filmografii budu muset hodně doplnit. (11.05.2021)

Komedie, která mě nezaujala z těchto prostých důvodů - nebavil jsem se, nesmál jsem se, a skoro jsem se nudil. Líbilo se mi to, jakým způsobem byl až do extrému vyhnán ten nápad s tím služebnictvem, líbilo se mi, jak byl přehnaný ten milionářský život, ale to je asi tak vše. Potom už mě tady nic, kromě několika málo kratičkých scének nebo fórků nezaujalo (za podařené považuji např. když hysterická dcerka vyrve svému otci noviny a on jako by se nechumelilo vyndá z kapsy ty samé a čte si dál a toto se opakuje ještě asi třikrát, anebo když je tam ten orchestr a v jednom záběru vidíme, jak muzikant řeže pilou na koze dřevo ...). Příběh jednoduchý a nezajímavý a rozhodně nebyl na hodinu, nějakou krátkometrážní grotesku by to možná utáhlo. Herci nesympatičtí. "Princezna" samotná docela hnusná. (16.08.2010)

Wau, vůbec jsem nečekal, že bych se mohl u němého filmu (o kterém jsem navíc ani nikdy neslyšel) tak výborně bavit a zasmát. Film oplývá příjemnou atmosférou, skvělým hudebním doprovodem, ale hlavně mnoha gagy, které nepostrádají jistou dávku sarkasmu a rytmiky. Tato komedie se prostě povedla, a ve srovnání s dalšími filmy té doby (které už hodně ze svého půvabu ztratily) s přehledem vládne. (02.03.2015)

V absurdní grotesce o dceři ústřicového magnáta, tedy ústřicové princezně, Lubitsch baví diváka na účet amerických zbohatlíků i zchudlé pruské šlechty. Občasný úbytek vtipu přitom vyvažuje zmnožením postav, ve vybroušených výstupech někdy doslova kopírujících architekturu, a energií hlavní představitelky. (Oswalda Staeglich, zde milionářská dcerka Ossi, prý zemřela jako osmačtyřicetiletá v naprosté bídě. Stalo se v Praze roku 1947, s douškou na Olšanských hřbitovech.) V roli dirigenta orchestru, který hraje foxtrot a zároveň předznamenává industriál, Kurt Bois, pozdější Homér z "Nebe nad Berlínem". (08.06.2015)