Childhood's End

Bohužel značně nevyužitý potenciál. Minisérie se utápí v roztahané a ubrečené romanci, která má pramalý význam pro celkový děj. Čekal bych víc otázek, víc zamyšlení nad příchodem pseudo božské bytosti a hlavně více o životu v utopické civilizaci... Místo toho se dočkáme jen trapného křesťanského fanatismu, který ani není moc objasněný. Obecně spousta témat je jenom nakousnuta a nedovysvětlena upadají do zapomění. První část ještě drží diváka v napětí, v druhé přechází do patetického prorockého mysticismu, který nám úmyslně autoři ještě víc zahalují blábolama, které nedávají smysl. V poslední části se konečně začne taky něco dít, ale úkáže se scénáristická slabost , když "vědátor" Milo totálně selhává a jeho myšlenkovým pochodům jsem se musel jenom chechtat. Úplný závěr bych označil za vpodstatě nepochopitelný a neuchopitelný, ale to tak bývá, když se začnete zabývat metafyzikou. Předlohu od A.C. Clarka jsem nečetl, ale tak nějak si tipuju, že mimo počáteční "invaze" a závěru si scénáristi moc od autora nevzali, jelikož mi to chvílema přišlo jak když se koukám na jeden ze sta podobných produktů americké filmové/tv tvorby. (19.12.2015)

Pustila jsem si to kvůli postavě mimozemšťana, jehož jsem viděla v jakési upoutávce. Čekání na objevení se mimozemšťana se v seriálu skutečně záměrně (a vcelku logicky) protahuje, a musím přiznat, že především to mě udrželo u obrazovky. A pak jsem to ze zvědavosti dodívala celé. Série nebyla špatná, měla dobré nápady, zajímavě propojovala vesmír a lidskou historii, ale kdybych věděla, jak je temná, nepustila bych si ji. SHRNUTÍ: Depresivní pomíjivost. (02.07.2020)

Nemůžu se ubránit pocitu, že kdyby to dostal do rukou zkušenější režisér a obsazení by nebylo plné céčkových herců, mohl by být Childhood's End sci-fíčkem desetiletí. Těží totiž z božské knižní předlohy a obsahuje velké množství myšlenek a otázek. Důležité však je, že se tomuto zpracování povedlo scénář příliš nepodělat. Na televizní poměry a obzvlášť stanice Syfy je to velmi dobře napsané, luxusně vygradované (byť místy možná trochu natahované), má to parádní efekty a jednoduše to v divákovi něco zanechá a nemá nutkání to po pár minutách vypnout, protože se cítí trapně (zdravím Dark Matter a Killjoys). Závěrečná pointa by ale zasloužila trochu rozvést, stejně tak bych více kladl důraz na celkový biblický podtón. Působilo to na mě trochu nedořečeně a nevím, jestli je to předlohou nebo scénářem. A konec? Tak depresivní avšak originální konec jsem už dlouho neviděl. (28.02.2016)

Konec dětství je tak trochu jako naše Válka s mloky, příběh je velmi specifický, nemáme zde titulní postavu a některé pasáže víceméně pouze popisují, co se kde a kdy ve světě dělo. Před tvůrce tedy přistál nelehký úkol, jak to celé uchopit a nečekaně se více zaměřili na lidské postavy, které v příběhu vystupují. Jejich příběhy tak byly trochu pozměněny, rozšířeny a časově se seriál přesunul do přítomnosti, kdy tu nemáme ani tak razantní skoky jako v předloze. Ano, spousta věcí by se dala udělat lépe, ale závěr je natolik silný, že jsem brečel asi posledních dvacet minut. A už jen kvůli takto silné odezvě musím dát této adaptaci 85% (24.11.2020)

Tak trochu bílá vrána mezi dnešními televizními scifíčky, které jsou prakticky do jednoho akční, hororové nebo jinak ulítlé. Childhood's End je pomalá filozofická záležitost, která navíc ani nemá happy end (přinejmenším ne jednoznačně jásavý). Za tuhle odvahu a ambici má u mě obrovský napuchlý palec nahoru. Ale pět hvězd dát nemůžu. Filozofická sci-fi by sice asi měla být pomalejší než akční trhák, ale nikdo mi nenamluví, že musí mít nutně tempo kontinentálního driftu. Bez těch nekonečných zahloubaných pohledů a zasněných záběrů krajin a tváří mohli tvůrci smrsknout celý seriál ze tří na dva díly. A o nic bychom nepřišli. (12.09.2016)