Boj o moc

Podobně jako třeba v GoT, nebo Yellowstone, se tvůrcům Succession daří vytvořit vyjímečný, samostatně fungující svět s vlastními pravidly a ekosystémem. Navíc doplněným o mistrovsky napsané, hmatatelné, fyzické, křehké i silné postavy plné různých nálad, protichůdných postojů, skvělých interakcí a pohnutých ideologií. To, jak hluboko/daleko šli tvůrci v psychologii jednotlivých postav a jejich ukotvení v imitaci současného moderního korporátního high-profile světa je zcela impozantní a ojedinělý počin. Byla to fantastická jízda, bez výjimky všechny čtyři série se povedly, ale přikláněl bych se k názoru už další nepřidávat. Jednak tomu moc nenahrávají některé shocking twisty z poslední série a za druhé už těch negativních věcí bylo tak nějak dost. Totiž narozdíl od bratříčků výše zmiňovaných, kde si divák našel svoje oblíbené dobré i špatné postavy, má Succession zcela unikátní pozici v tom, že ŽÁDNÁ postava tady není sympatická, příjemná a hodna nějakému fandění. A koukat 40 dílů na souboj bezcharakterních hovad může být i na otrlého diváka místy příliš velké sousto. (20.04.2024)

Už dávno som nevidel tak dobrý seriál, kde nenájdete jednu sympatickú postavu. Skutočne ani jednu. Všetko je to samý slizák, podvodník, klamár, milionári, ktorí sa handrkujú o miliardy a obyčajní ľudia sú pre nich póvl. A napriek tomu sa to veľmi dobre pozerá, dialógy sú znamenité a prvá séria je určite za plný počet hviezd. Jediná škoda, že tá druhá sada bola už trochu nudnejšia, nejak sa ťahala, hoci jej záver sľubuje ďalší zaujímavý vývoj. Uvidíme. (23.06.2020)

Prvních pár dílů je trošku nemastných neslaných, ale když se pomalu začnou drát na povrch všechny pokřivené charaktery, parádně si to sedne a od poloviny série se jedná o našlapanou jízdu vrcholící perfektní svatbou. Jediné, co mi chybělo, byl občas nějaký kladný charakter, o který se tady nedá zavadit. ne že bych si potrpěl na správňáky, ale přeci jen tady těch sviní bylo moc. Herecky pecka a i když seriál láká na jiná jména, pro mě je největší hvězdou Jeremy Strong. 85% (09.08.2018)

Luxus jako přirozený stav bytí, bez naleštěnosti a okázalosti, v prostředí, kde je upřímnost dýkou i štítem zároveň. Cokoliv řeknete, může a bude použito proti vám; cokoliv může být taktika, jak vás navždycky zakopat do země. Na vrcholu je to totiž plné ztracených existencí, pro které je pokrevní pouto k smíchu v porovnání s mocenskými pakty, toxickou kodependencí a parazitováním s cílem ukousnout si co možná největší krajíc z jednoho impéria špíny. A vlastně ani nezáleží na tom, jestli jste Number One Boy, prostřední spratek nebo nejmladší a k tomu jediná žena. Automaticky máte v životě nevyčerpatelný počet druhých šancí s doživotním odmítáním zodpovědnosti, ale vystoupit z šarády znamená čelit vlastní irelevanci a bezcílnosti. A tak hrajete dál. Protože když je představení to jediné, co v životě znáte, uděláte vše proto, aby nikdy nezhasla světla. 100 % (29.05.2023)

Jak bývá u Armstronga již dobrým zvykem, nechává jednotlivé díly napsat různými scénáristy, natočit různými kameramany a řídit různými režiséry. Přesto celek vypadá velmi koherentně a nejsou tam tak patrné rozdíly jako tomu bývá u sitcomů, kde je tato praxe (v minulosti často ani nepřiznaná) mnohem běžnější. (11.09.2019)