Studená vojna

Zatiaľ asi najlepší Pawlikowski. Páčilo sa mi hudobné prostredie a akási ľahkosť s ktorou boli dôležité udalosti u hlavnej dvojice prezentované divákovi. Je jedno či to bolo idylické Poľsko na začiatku filmu, alebo bohémsky a odťažitý Paríž na konci. Tomasz Kot a krásna Joanna Kulig pre mňa ako pár, ktorý zažíva politické strasti a neistoty, fungovali. Tiež sa mi páčilo, že sme tu mali tradičné piesne a ľudovky, rovnako ako aj energický jazzík. Film síce nepôsobí ako myšlienková studnica múdrostí. Ale má príjemnú atmosféru, netlačí na pílu a v zásade ako príbeh funguje. Hoci ten koniec je možno pre mňa trošku silene "poetický". Ale tým, že to má toľko minút. A sleduje to celý príbeh jednej lásky to u mňa fungovalo. Hoci emócie tam budete hľadať podobne ako pri Ide naozaj len ťažko. (23.01.2019)

Posadíte se do kina a tak trochu nevíte, co vás čeká. Název slibuje politické drama, plakát lehkou artovku a popis tradiční polské popěvky a lásku. A upřímně, neuvěřitelné se stane skutečností a já měla celých 89 minut pocit, že nechci, aby to skončilo. Tenhle příběh o nehynoucí lásce dokáže totiž i vás přesvědčit, že taková láska za to stojí. Neuvěřitelný, a to jsem cynik! A já chci rozhodně soundtrack. (06.08.2018)

Pawlikowski natočil inverzní film k Amour fou – zatímco J. Hausner romantický ideál absolutní lásky dosažitelné jen skrze společnou smrt milenců dekonstruuje, Pawlikowski ji přesouvá do moderních noirových kulis, v nichž jej neironicky stvrzuje. Naivismus Studené války tak může fungovat jen za cenu žánrového potlačení psychologie. (07.08.2023)

Kombinace Polska a Francie to je něco pro mě, vždy, za všech okolností a ve všech souvislostech. A Studená válka je jedním slovem nádhera. Dějově minimalistické, obrazově bohaté, herecky přesné, režijně bravurní. Závěrečnou minutu bych mohl sledovat hodiny. Láska v Polsku, láska v Paříži v dusivé době, kdy pro něco minimálního musíte udělat maximum. Dechberoucí a srdcervoucí zároveň, Joanna Kulig umí zahrát děvku i femme fatale a vlastně obojí současně. V Cannes umí vždy ocenit mimořádně kvalitní evropský film. Pawlikowski opět na Oscara! (28.12.2018)

Objektívne to je určite skvelý film. Lenže mne ako kultúrnemu barbarovi sa nepáčil, pretože bol čiernobiely, príliš epizodický, nevysvetľoval dôvody konania postáv dostatočne explicitne. Ale hlavne, ten záver a la Rómeo a Júlia, pohol dej smerom, ktorým by poľská kinematografia nemala vykročiť, lebo to pred ňou urobilo už príliš veľa európskych národných kinematografií a niekto by mal zostať filmovým optimistom. (21.03.2020)