Green Book

Niekedy mám potrebu vymedziť sa voči niektorým komentárom a nekomentovať priamo film. Takže: toto nemá ani byľku spoločné so Šoférom slečny Daisy. Daisynho šoféra som sa totiž pokúšal pozrieť minimálne 3x a vždy som v dôsledku otravnej nudy do polhodiny rezignoval. Ten film nezaujal, nemá žiadnu šancu na reparát. Užívateľ Maq sa zase vymedzil radikálne a prirovnáva Zelenú knihu k pornu. Tak to pŕŕŕ. Od porna nečaká nik príčetný v prvom rade príbeh, ale sex a sledovanie kopulačných pohybov zdurených pohlavných orgánov. Najlepšie v detailoch a polocelkoch. Tiež nie je pravda, že všetko čo divák Zelenou knihou dostane je vopred dané a očakávané. Veď ak by to tak bolo, neužil by som si príbeh ani jednotlivé, niekoľkokrát skvelé vypointované scény a humor. No a predovšetkým, silné emócie, ktoré film vyvolá. Niekedy mám pocit, že na túto najzákladnejšiu zložku filmového epického diela sa zabúda a hodnotí sa ako nejaký neživotný technický konštrukt. Nuž ale, veď často aj ten vyvolá silné emócie, či nie? Napadá ma v rýchlosti po vygúglení (aby som geograficky príliš neodbehol od lokácií, kde sa film nakrúcal ) napríklad Mercedes-Benz Superdome v New Orleanse. (20.06.2020)

Současná společenská objednávka je z toho bohužel cítit až příliš, ale naštěstí je to prostě dobrej film. V průběhu jsem si dělal srandu, že je to typická Oscarovka. Černej pianista a že by třeba mohl bejt ještě teplej....o pár minut později... Nehledě na tyto "povinné" atributy je to prostě fajn lidskej příběh s vynikajícími herci. Viggo Mortensen se sice na Itala vůbec nehodí, ale bavil mě i tak. A to jméno Tony Držka je super. (24.02.2019)

Green book je po delší době Oscarovka, při které jsem se fakt pobavil a feelingem mi to dost připomínalo Intouchables. Sympatickej doják tlačí dopředu hlavně ústřední dvojce a jejich vyšperkované dialogy. Šedesátková atmosféra vážně poukazuje jak na rasismus a imigraci do USA, tak i na postavení Afroameričanů ve vyšší společenské třídě. Fantasticky zmapované a neskutečně zábavné. Škoda sošky pro Mortensena, já se ale za břicho popadal.. Oscarový granát! (08.03.2019)

Takže když nejsem dost černej, ale ani nejsem dost bílej a nejsem dost člověk, co teda jsem? Taková ta úsměvná "feel good" záležitost, která vás zahřeje na srdci, ale nic víc, nic míň. Prostě věc ušitá na míru Oscarům, což je mi už samo o sobě kapku proti srsti. Musím ale říct, že hlavní zápletka, tedy přátelství mezi bílým prosťáčkem a černým upjatým géniem zahrála i na moje struny. Rasismus v Americe je prostě vděčný téma, a jakkoli omílaný, pořád zajímavý. Miloučký film, o kterém ale po měsíci ani nebudete vědět. Jen vám zůstane ten hřejivý pocit na dušičce... možná. (Spíš jsem pro 3,5 hvězdičky, ale vzhledem k tomu, že to nejde...) Chce to kuráž, abyste změnili lidská srdce. (13.03.2019)

Neskutečně prostoduchá, plochá storka, kterou před mojí čirou nenávistí, jakou jsem cítil ke kreténské rasové čalamádě The Help, zachraňuje humor a fakt, že je to tak blbý a blbější, že to nemá čím urazit. Ty témata tolerance a přijetí sebe sama valně nedávají smysl, film se jako kovaný midcult všemu jen trochu problematickému vyhýbá obloukem (nebo se na to bezradně dívá jako doktor na pracující bratry a sestry), vždycky si najde způsob, jak před tím ujet. Kdybych si chtěl hrát na Žižeka, tak jsem viděl mimoděčnou tragédii o tom, jak dva lidi napomáhají vytvářet falešnou verzi sebe sama (domněle lepší, přitom totálně vylhanou pro oko toho, kdo se dívá). Farrellyho režie je asi stejně progresivní jako filtr, který používá jeho kameraman, ale jednu věc má bezmála geniální - obsazení. Ty dvě skopový hlavy jsou tak fajn a zrelaxovaný, že je těžký si to aspoň chvílema neužít. Většinu lidí dokážou opít smaženým kuřetem natolik, že si ani nevšimnou, jak dutej paskvil tohle zelený tentononc je. Po přečtení spalte. (07.03.2019)