Heavy Trip

V podstatě úlet, ale natočený s takovou radostí a spontánností, že i člověk, kterého tahle hudba vůbec neoslovuje, skončí po závěrečných titulcích s úsměvem na tváři. Krásná příroda a zjištění, že outsideři to mají zjevně těžké i na severu a v jakékoli době (podle starožitného Turova telefonu, podle Lotvonenovy image a podle toho, jak kluci realizují svoje promo foto, jde zjevně o dobu raně mobilovou). Pasi je dokonalý, taková metalová Wednesday Addams. (03.03.2019)

Nemám pravděpodobně k heavymetalovému hudebnímu žánru až tak vřelý vztah, abych dokázal naplno ocenit film narvaný několika povedenými, většinou ale spíš ultra mimózními fóry a přestřelenými hláškami, koketujícími právě s nejkrvavější muzikou současnosti. Vlastně mě dost udivuje, že jsem se tím víceméně pronudil, i přesto, že úvod a finále jsou perfektní. Pro lidi se sklony k tvrdším riffům a pravidelné návštěvníky Brutal Assaultu nicméně jeden z "deseti filmů, které musíte vidět, než skočíte z pódia do kotle a nikdo vás nechytí". [Tento komentář byl napsán uvnitř mrtvé ovce.] (02.11.2019)

Festivalový crowd-pleaser se bezpečně drží prověřeného konceptu outsiderského zdokonalovacího melodramatu, zatímco s nadhledem a kupou přízemního, místy až lidového humoru nahlíží subkulturu mega-brutal-brekekeke metalu. Zarytí vyznavači metalu, kteří stále věří, že když si pustí nějakou desku pozpátku, vyvolají tím Belzebuba, sice budou svatokrádežním přístupem filmu pobouřeni, ale všem, kterým videoklipy s týpky ve warpaintu smutných klaunů přijdou spíše roztomilé či úsměvné, se budou bavit. 7/10 (12.07.2018)

Konečně zase něco, o čem můžu říct, že je totální filmařský úlet. A po dlouhé době opět v režii Finů, kteří když už se komediálně vyjádří, tak to za to prostě stojí. Černý humor střídá absurdní humor a celé to má v režii brutal death pagan folk black metalová banda kousek od Oulu, která hraje tak, jak kdyby je na zem seslal samotný Ódin, ale nikdo je ještě pořádně neslyšel hrát. Narážek je tu tuna, některé jsou popkulturní tak, že v tom metalovém prostředí trošku musíte být. Minimálně alespoň v rámci výběru muziky, která tvoří naprosto skvostný soundtrack Ale je tu i řada scén, které jsou univerzální a dokáží bavit i nemetalově laděného posluchače. Jen jsou trošku černější, než by bylo záhodno. Ale co naplat, to jsou prostě Finové. Ti, když něco dělají, tak to prostě dělají na krev a buď se to nepovede a nebo je to brutální hlína. A tady se to povedlo na jedničku s hvězdičkou. (24.06.2019)

„Lepší pořádná sračka než věčná zácpa.” - Úvodní citace vystihuje mnohé... Takhle dobrou hudební komedii jsem snad nikdy neviděla. Vzhledem k tomu, že její tvůrci pocházejí z Finska, musela být zákonitě o vlasatých metalistech. Přiznávám se bez mučení, že jsem se fakt nasmála, i když občas to až zavánělo trapností. Pokud se ovšem zaměřím na ty nejlepší vtípky, tak jsem se úplně odrovnala třeba při focení promo fotky pomocí policejního radaru. Nebo kupříkladu zpěvákovo zvracení na pódiu byla taky dobrá vychytávka. Naprostou samozřejmostí pak zůstává hodně výživný soundtrack. (80%) (06.07.2022)