An Inspector Calls
Réžia:
Aisling WalshKamera:
Martin FuhrerHudba:
Dominik ScherrerHrajú:
David Thewlis, Miranda Richardson, Ken Stott, Chloe Pirrie, Kyle Soller, Finn Cole, Patricia Winker, Sophie Rundle, Lucy Chappell, Wanda OpalinskaObsahy(2)
Anglický průmyslník pořádá večeři u příležitosti zasnoubení dcery s perspektivním mladým mužem. V domě se však neočekávaně ohlásí policejní inspektor s tím, že před třemi hodinami zemřela v nemocnici dívka, kterou všichni znali a mohli mít na její smrti podíl... Nová stylová adaptace nadčasového mistrovského díla spisovatele J. B. Priestleyho se odehrává v roce 1912 během rozkvětu průmyslového věku. V napínavém, mysteriózním příběhu, který proběhne během jediné noci a je zároveň tvrdou kritikou třídní společnosti, figuruje prosperující rodina Birlingových. Tu nečekaně navštíví inspektor Goole vyšetřující sebevraždu mladé dívky, jež pracovala v továrně pana Birlinga. Inspektor Goole nekompromisně vyslýchá jednoho člena rodiny po druhém a zjišťuje, že mrtvou každý z nich znal a navíc mohl sehrát významnou roli v jejím tragickém konci. Během vyšetřování vyplouvají na povrch kruté činy, necitelné skutky i temná zahanbující tajemství, která hrozí, že rozervou rodinu Birlingových na kusy a navždy zničí její dobrou pověst. (TV Prima)
(viac)Videá (1)
Recenzie (79)
Velmi smutný příběh vybízející k hlubšímu zamyšlení. Sociální drama se po odchodu inspektora mění ze značně předvídatelného a poměrně divadelně strnulého vyprávění na horskou bystřinu, která unáší diváka do údolí chvilkové naděje, aby jej vzápětí svrhla do závěrečné srdcervoucí propasti, skrze níž má dosáhnout mravního očištění. A mravní očista je zde nejen naznačena, ale dokonce formulována, ovšem předkládané imanentní filantropické řešení je nedostatečné a nikdy nepřestane být nedostatečným. Mít rád lidi pro ně samé nebo pro sebe, to nemůže nikdy fungovat, je třeba se povznést výše k transcendentnímu řešení: k lásce k lidem pro Boha. Též jen skrze Boží odpuštění se lze vypořádat se svými špatnými minulými činy, lidskými silami je to nemožné. ()
Přijde mi, že někoho prostě už nasral způsob života a lidi kolem, a potřeboval se z toho vyřvat do kamery. Zvolil si k tomu jednoznačně nejpřijatelnější prostředí, kostýmy, časový úsek dějin i druh postav. Zabalil to do hávu detektivky a nakonec možná i mysteriózna. A proč jako ne!? Nebylo to špatné, ačkoliv se přiznám, že mě překvapilo zdejší vysoké hodnocení. Je na tom znát známka televizního filmu, ale to nesebere na napětí ani špetku. Pobavil jsem se, navíc to bylo velmi inteligentně natočené, s naprostou samozřejmostí nastavená zrcadla a kontrasty společnosti, takže si divák ani nevšiml, nebo mu nevadila, zcela banální zápletka. ()
Opäť raz priveľké očakávania kvôli premrštenému hodnoteniu na CSFD. Aj keď treba uznať, že atmosféru to malo veľmi dobrú a nechýbalo tomu potrebné napätie, ale koniec koncov, celá táto mozaika postupne odkrývajúca povahy a charaktery všetkých zúčastnených ma napokon až tak neuspokojila. V podstate si v mnohom za to Eva Smith mohla aj sama, takže ten cielený pocit viny mi prišiel občas fakt odveci. Veď tie reakcie boli v podstate len prirodzeným logickým vyústením rôznych situácií. A ten mystery záver... divné. ()
Kdo dával pozor v dějepisu, chápe, proč je ve filmu tolik akcentováno ono dobové nevyrovnané rozvrstvení společnosti (ten váš „socialismus“/“levičáctví“…nemluvě o tom, že v málo které zemi jsou historicky tak moc „úchylní“ na třídění lidí, což v Anglii ostatně přetrvává do teď). A výtky na „divadelnost“ u filmu, který je televizní a k tomu natočen podle divadelní hry, jsou také „trošku“ mimo. Moralistní (když už) dílo bez pochyb je, ale především jde o poctivou, staromilskou britskou detektivku, a to bez ohledu na to, že nesplňuje všechny žánrové atributy (či se od nich přímo odklání) a na závěr se divák dočká něčeho „jiného“. Po herecké stránce „kvalitka“, což se dá říct i dialogových konfrontacích, ale atmosféra a poutavost filmu (a to i přes fakt, že publikum si hned od začátku uvědomuje zainteresování všech zúčastněných) je ještě o stupínek výš. Film pozvolna a nenápadně graduje až do mrazivého konce, který osvětlí, proč že má film na imdb mezi žánry také „mysteriózní“. Já se závěrem až tolik nezápasil, a i díky tomu končím na silných 4*. ()
Vnějšími znaky sice Walshův snímek napodobuje schémata klasických detektivek z dílny Agathy Christie, ale ve skutečnosti jde o úplně jiný žánr. Mysteriózní moralistní drama a nutno říct, natočené a napsané bravurně. Téhle dialogové hříčce by slušela i divadelní prkna. Atmosféra se dá místy krájet a David Thewlis má jako vyšetřovatel, prokurátor a soudce v jedné osobě zatraceně silné charisma. Snad si jen dovolím trochu zapolemizovat s myšlenkou fragreho, který charakterizuje film jako lekci z třídního boje. Se socialismem a třídním bojem tohle nemá nic společného. Moralistní drama je charakteristické právě pro klasickou měšťanskou společnost Británie a Spojených států, kde existovaly silné společenské a majetkové rozdíly a absenci dnešního sociálního státu nahrazovala společenská odpovědnost a charita, silně ovlivněná křesťanstvím. Na jedné straně tady byly silné společenské předsudky a privilegované vrstvy si chránily své postavení, takže společenský postup byl obtížný, na druhou stranu tady byla stálá cílevědomá snaha apelovat na morálku a pomáhat. Dnešní společnost je společnost blahobytu, je jednak zhýčkaná vysokou životní úrovní a konzumní nabídkou, jednak díky ochranné síti sociálního státu necítí takovou spoluzodpovědnost. Vadilo mi snad jediné, to prolnutí všech pěti aktérů slavnostní večeře s životními osudy smutné hrdinky příběhu přece jen zavání účelovostí. Kdyby pointa spočívala v odhalení, že šlo o pět různých žen, které doplatily na manýry lidí z lepší společnosti, a tajemný vyšetřovatel si jen účelově spojil v jednu osobu, aby přítomné dostal tam, kam patří, byl by výsledek dokonalý. Celkový dojem: 90 %. ()
Reklama