Tajemství hradu v Karpatech

"Prastaré báchorky a děsivé úkazy provázející profesorovy experimenty, držely místní lid v dostatečné vzdálenosti." Stejně tak precizní režisér, geniální hudební skladatel, trikový mistr a výtvarník, dali dohromady tuto humorně tajemnou, skvostnou podívanou ze zapadlé podkarpatské vesničky předminulého století. (08.01.2013)

Škoda, že mi nebylo tajemství hradu v Karpatech na věky věků utajeno. Příběh je naprostou debilní záležitost, kterou drží nad vodou snad jen občasná solidní hláška. Ani se mi nějak nechce věřit, že by něco takového mělo mít na svědomí péro pana Vernea. Spíš mám pocit, že vše, co mohlo být na knize dobré poslali tvůrci do kopru a nahradili to hromadou vlastních píčovin. Dočolomanský mě celý film neskutečně iritoval. Stejně tak mě iritovalo, že značné části herců kmitaly držky naprosto jinak než z nich vycházel hlas. Tohle tvůrci řádně posrali. Oldřich Lipský už mi párkrát ukázal, že umí natočit dobrý film. Tohle tedy budu považovat za takové menší selhání. Velmi slabé dvě hvězdy za solidní úvod. S přibývající stopáží bohužel snímek namířil střemhlav do žumpy. (12.12.2017)

Po druhý krát sa tu stretol Michal Dočolomanský, čo by čiste kladný hrdina, s Milošom Kopeckým v úlohe nehanebného záporáka. Znova sa ku nim pridal výborný Rudolf Hrušinský, ktorý si tentokrát zahral šialeného vedca Orfanika. No a na režísérskej stoličke zasa sedel Oldřich Lipský. Viete kedy predtým už došlo k spolupráci týchto výrazných veličín československej kinematografie? No predsa v roku 1977 pri filme "Adéla ešte nevečerala". Aj keď táto voľná variácia na romány francúzskeho spisovateľa Julesa Verne nie je špatná, pri Adéle som sa bavil viacej. *** (14.04.2012)

Nádherná filmová pocta světu románů Julese Vernea. Tahle česká parodická škola (Adéla ještě nevečeřela, Limonádový Joe aneb Koňská opera...) pánů Lipského a Brdečky patří k tomu nejlepšímu, co kdy v československém filmovém umění vzniklo. Vždy se sejde naše herecká špička, spojí se s bravurní režií, brilantní trikovou (Jan Švankmajer) a hudební složkou, ale základem zůstává vycizelovaný geniální scénář - jemné předivo jazykového humoru, aluzí k významným dílům daného žánru, jemně ironický podtext, dějová linka kopírující schematismy žánrových klišé a jejich občasné záměrné zkarikování, a navíc spousta vlastní invence a kreativity - zde usazení do slovansky mluvících Karpat (jazyková složka hraje vždy ve filmech Oldřicha Lipského podstatnou roli) a celý ten v naší kultuře tak akcentovaný archetyp nezkaženého světa venkovského prostého lidu, crazy vynálezy šíleného vědce, poetika světa opery a operety a s ním spojeného prazvláštního patosu a jakoby nějakého mlhavého éterického oparu, neskutečně charismatický záporák (kongeniální Miloš Kopecký a jeho škatulková role), postava hraběte Teleke z Tölökö coby odkaz ke zvláštní zdejší reflexi aristokracie, celé to usazení jakoby kamsi do Uher či na východ monarchie, světa spíše mýtického či mytologického než skutečného... Jeden z vrcholů československé komediální tvorby a obecně československé kinematografie... (26.08.2007)

Po x-letech jsem se znovu podíval na Lipského ulítlou komedii z Karpat a s odstupem času na mě už tolik film nefunguje, jak tomu bylo dřív. Scénář obsahuje nejeden zajímavý nápad či humornou repliku, přesto mi však přišlo, že některé scény byly poněkud strnulé a dělané na sílu. Na druhou stranu ale nesmím opomenout pochválit nepřeslechnutelnou árii Salsy Verde a Švankmajerovu trikovou práci. Herecké výkony jsou výborné, i tak mě ale příběh prostě tolik neoslovil jak dříve. P.S. Velice rád používám při každé vhodné příležitosti spojení "být tajemný jako hrad v Karpatech", které již dávno zlidovělo. (08.01.2021)