47 metrov pod hladinou 2

Další kousek těch skvělých žraloků, ženská skupinka se rozhodne pro akci potápění na skvělá podvodní místa, hold jak už to bývá objeví se hladový zabijáci. Kyslík ubíhá nervy na pohonu, a ženské chtějí za každou cenu přežít, příběhově super, prostředí bomba, herečky se v celku dost povedly a krve bylo celkem v poho, atmosféra místy mrazivá, někdy i napínavější pasáže se našly, konec sice jemně pritahnuty za vlasec ale budiž, povedlo se a to je hlavní. (17.12.2019)

Bez ochranného železného kondomu do mexických vod nelez aneb (pohlavní) styk s bílými slepými žraloky povolen. Volné pokračování si užijí ti diváci, co nejsou kandidáti přírodních věd, rádi sledují zprávy pro sluchově postižené a nikdy nebyli s Jakubem na rybách. Čtyři mladé holčiny, co se odhodlaly potápět v zakázané oblasti jeskynního komplexu, kde se také rozkládá zničené podvodní město, jsou ideální potravou pro žraloky z čeledi nebystrozrakých. Zapamatujte si jejich jména, protože jakmile nasadí potápěčskou výstroj, už je od sebe stěží rozeznáte. A finální únik před žraloky s výletní lodí na dohled má silně parodický nádech. Prostřední část je solidně vypjatá a zároveň i napínavá. Technická stránka mě nepobouřila, nebyla totiž vyloženě zaostalá, žralokům to slušelo. Ovšem iritující byl hudební doprovod, který dokonce navozoval dojem, že blížící se predátor vyluzuje i nějaký zvuk. Přístupnost zamezila krvavým jatkám, první dva smrťáky byly ubohé. Mandy Moore se odporoučela už v jedničce, o hvězdný status se nyní postaral John Corbett, tvůrčí parta ovšem zůstala pohromadě. Režisér Johannes Roberts, jenž se zaměřuje na hororovou tvorbu různorodé kategorie a kvality, se opětně nad scénářem sešel s Ernesto Rierou, dovedný kameraman Mark Silk se znovu postaral o barvitě nasnímaný podvodní svět se všemi jeho životu nebezpečnými nástrahami. Mladé maso v podobě Sophie Nélisse (od dob Zlodějky knih nám vyspěla), Brianne Tju, Sistine Stallone (Rambo se činil) a Corinne Foxx bylo náležitě vymácháno a jako návnada fungovalo na jedničku, navrch z břehu eroticky divákům kynula Brec Bassinger v roli šikanující tyranky. Výsledek má nechtěně směšné a značně předvídatelné momenty, ale nepostrádá i seriozní napětí a neotřelé nápady. Oproti jedničce jsem byl zabaven i absurdně pobaven. 8/10 (31.10.2019)

Je možný, že mě to bavilo více, než před 2 roky jednička. Má to svižné tempo, dobrou atmosféru, několikrát jsem se dost dobře lekl. Žraloci ale průměrný, na postavách mi nezáleželo, i když holky to byly celkem fájn, smrti průměrný, ale zase jich nebylo málo. Závěr byl sice debilní, no mělo to alespoň šťávu. Na jedno zhlédnutí, je to asi v pohodě. (09.11.2019)

Kdybych měl v kostce shrnout své pocity, tak bych to oznámil asi těmito slovy „čím déle, tím hůře“. Jde o to, že začátek je celkem jednoduchý ale za to slibně funguje. Jakmile nám kvarteto sličných dam způsobí zemětřesení a na scéně se objeví náš hladový (ne)přítel, s filmem a jeho logikou a kvalitou to jde velmi těžce k ledu. Ačkoliv má snímek stravitelnou délku, druhá polovina je nekonečná a akorát se ve Vás začne vařit krev. Celkově se tedy pro mě jedná o zklamání a hledat pozitiva asi nemá moc smysl. Kdo hledá kvalitu, musí hledat jinde, pokud však máte mejdan, jste nadraný a máte hlad, tak si to klidně pusťte. (23.01.2022)

S oběma přimhouřenýma očima dávám tři hvězdy, ale opravdu jen proto, že mi přišlo zajímavé prostředí a docela si mě to udrželo a pěkně to plynulo. Což se ovšem nedá říct o některých místech ve scénáři. Žralok je tady totiž až nějak moc slaboučký a neschopný, chování postav v některých situacích ani nekomentuju a nerealističnost některých scén byla opravdu silnou pěstí na oko. Kupříkladu, hlavně závěr je opravdu debilní a neporazitelnost a nesmrtelnost zdejších hrdinek už fakt občas překračovala všechny hranice. Teď jsem si vyjmenovala asi všechny důvody, proč tomuto filmu, který se tak trošku přiživuje na dechberoucí jedničce, která v sobě té reálnosti měla naopak hodně, ubrat na hvězdičkách. Nicméně, nějak mi ten film neublížil a tak nějak mu chci prostě dát víc, než si zaslouží. Takže pro tentokrát se budu řídit srdcem. (26.05.2020)