Útes smrti

Originální a autentický horor o žralocích? Zapomeňte! Tři nesympatický chlapi a dvě blondýny si jedou užívat jachtaření a plavání. Průzračná voda, jachtička, palmy a sluníčko. Prvních dvacet minut na mě působí jako nekonvenční a nízkorozpočtové porno. Neznámé tváře a hlavně absolutně (ne)herecké výkony, kterým nevěřím skoro ani ten naučený strach. Dialogy skřípou každou chvíli a snad po mě ani nikdo nechce, abych věřil, že tohle bylo podle skutečné události. Hodinu se skupinka rachtá ve vodě, aby svým cachtáním uprostřed oceánu přilákali žraloky. Ty jsou totiž na celém filmu to jediné kvalitní. Jsou totiž pravý. Krásné až téměř dokumentární záběry pod hladinu. (Nápad s potápěčskými brýlemi tomu upřít nemůžu) Výsledkem je ale nulové napětí, strach a ještě víc zážitek z kvalitního dramatu, thrilleru nebo hororu. Bože já ani nevím, co tohle bylo. Já si budu jen pamatovat průzračnou vodu a obrovské živé žraloky. Taky ale falešný křik, dialogy a výrazy týhle nesympatický partičky. A hlavně jeden skvělý třísekundový útok žraloka. (44 %) (19.09.2016)

Jak film hodnotit? Inu příslušné scény a konstrukce logiky psychologie reálného emočního otřesu postav ve filmu jsou věrohodné a prakticky se nelze chovat ani jinak. V této souvislosti setkání s vládcem moří, který je dokonale přírodou uzpůsoben ve svém prostředí k zabíjení, se sluší alespoň dodat, že se to týká jen některých druhů žraloků. I když žralok samozřejmě není jediný tvor, který může v moři zmrzačit či zabít, ale je zde i spousta jiných nebezpečných mořských živočichů. Leč to jsem asi trochu odbočil, vrátím se k filmu. Nutno dodat, že Útes smrti se v mnohém shoduje s filmem Otevřené moře. Možná, že někdo namítne, že v ději není nic, co by tady ještě nebylo a že se opakují scény již z předešlých obdobných filmů. De facto, ony totiž ty neobvyklé osudy lidí jsou vždycky napínavé, ale nedívá se na ně lehce proto, že jsou pravdivé. (26.04.2011)

Moře je hluboké a ryby dravé. Napínavá podívaná, u které lze vytušit, že ne všichni hrdinové budou mít štěstí. Na poutavosti a závěrečném dojmu dodává i punc skutečné události, jež se stala předlohou pro tento snímek. Zpočátku mi herci moc sympatičtí nebyli, což se postupem času měnilo a jejich příběh jsem prožíval s nimi. A na závěr komentáře otázka k zamyšlení: Jak byste se rozhodli na jejich místě vy? Plavat či neplavat? (13.03.2011)

Parádička, toto som si naplno užil. Síce sa krvi nedočkáme, ale je to napinák ako má byť. Najviac sa mi páčili zábery pod vodou, keď žralok okolo nich krúžil, a krúžil, a krúžil... a chňap! (Dalo sa niekedy aj zľaknúť). Námetom podobné ako Open Water, ale toto sa mi páčilo viac, pretože žraloka ukazovali oveľa častejšie (nie až na konci) a nebolo to točené takým dokumentárnym štýlom s roztrasenou kamerou. Naopak, celkové prostredie a kamera boli prekrásne. Okrem toho v Open Water nemali hlavní hrdinovia veľkú nádej na záchranu, tu však áno, a o to to bolo lepšie. Film však vyniká predovšetkým atmosférou, a aj napriek poriadne predvídateľnému záveru je napínavý až do poslednej minúty. (17.11.2010)

Nepotřebuju efektně natočené ukousnuté končetiny za každou cenu, ale tohle? Pusto, prázdno, nikde nic. Nic ale bylo zřejmě i v hlavách tvůrců, kteří přišli se scénářem na několika stránkách a vyslali čtveřici (původně pětici) ne zrovna sympatických výletníků na širý oceán. Ústřední dvojice ještě předtím stihne poukázat na svůj zamotaný milostný vztah, pronese pár zbytečných vět, s jinou dvojicí prorazí motorový člun a na jachtě pak pozná, jak vypadá její spodní část. Andrew Traucki má za sebou coby režisér pouze krokodýlí dobrodrůžo Krvavá laguna, komorně laděný a bez speciálních efektů natočený import od protinožců Útes smrti nabízí leccos, jen ne napětí nebo atmosféru. Je v něm až příliš scén, kdy hrdinové plavou a jen civí kolem sebe, jestli neuvidí žraločí ploutev, jejich koupání tak zákonitě začíná být za chvilku hodně únavné.. a otravné!! O žádný umný tah se tu nikdo nesnaží a diváka jen neustále napadají myšlenky, že tohle šlo přeci udělat lépe (i když má film nálepku „podle skutečné události“). U staršího, podobně laděného Otevřeného moře lákala víc než žraločí zuby zápletka (já, můj partner a nekonečná voda), tady toho lákavého moc nezůstalo. Bohužel.. (22.10.2012)