Kamera:
Jan RothHudba:
Jan KaprHrajú:
Otomar Korbelář, Jiřina Štěpničková, Vlasta Burian, J. O. Martin, Josef Bek, Bohumil Machník, Vladimír Řepa, Stanislava Seimlová, Eduard Muroň, Ota Motyčka (viac)Obsahy(1)
Asi nejostudnější film Vlasty Buriana vznikl jako poválečná propustka k jeho další filmové práci. V této obskurní, neumětelské taškařici ztělesnil prostoduchého moravského vesničana, kostelníka, jenž se nechá vesnickým kulakem přesvědčit, aby se podílel na záškodnické činnosti. Vinou svého zmatkářství je však odhalen, takže pracovití družstevníci mohou v klidu oslavit dožínky. S jihomoravským nářečím, v němž je celý film mluven, Burian těžce zápasí, nevzbuzuje ani tak smích jako soucit, vlastně se za něho stydíme.
Prostoduchý kostelník Kodýtek se nechá přemluvit vesnickým boháčem k záškodnickým akcím. Má také šířit pomlouvačné letáky. Zásluhou hospodáře Pěknici však jeho činnost s ostudou ztroskotá.
(oficiálny text distribútora)
Recenzie (66)
Slepice a kostelník je klasický budovatelský film s tanci a zpěvy, který má jednoduše dva účely. První je agitace moravského, izolovanějšího a bohabojnějšího venkova k družstevnictví a to zjevně v reakci na to, že zřejmě před družstvy varoval Vatikán (je to ve filmu několikrát zmíněno). Tím pádem se zde celkem nevybíravě útočí na klér, zda zastupovaný prospěchářským kostelníkem, ačkoli celkem překvapivě film obsahuje i pokrokového kněze, protože jinak by to u cílové skupiny asi nezarezonovalo. Tím, že se film odehrává na moravské vesnici během dožínek tak může obsáhnout nejen idylické výjevy usměvavých rolníků a rolnic při sklízení pod žárem slunce, ale i následné slavnosti a tradice, aby dal najevo, že je v těchto případech kolektivizace nijak neohrozí ("Vždyť vodovod je lepší než pořád chodit ke studni. A do kostela ti také nikdo nezakazuje chodit."). Třídnímu nepříteli pak nezbývá než se proti svazáctví bránit sabotážemi a manipulováním dítěte americkou brakovou literaturou ("To máš z těch svých Arizón!"). Druhým účelem bylo konstantní a intenzivní ponižování Vlasty Buriana jako zástupce prvorepublikové komedie a následného kolaboranta, což z filmu dělá skutečně nepohodlnou podívanou. Burian v ní totiž využívá stejný herecký rejstřík roztržitého zmatkáře, jakým se proslavil před válkou, nýbrž jej aplikuje na slizkou, diverzantskou, hloupou a sobeckou postavu, která působí nepříjemně a nepřirozeně pokrouceně až exploitativně. ()
Jasně není to žádná bomba a možná, že moje hodnocení není úplně adekvátní, protože na komedii jsem se moc nenasmál, ale smát se musím nad oficiálním obsahem distributora. Ať každej říká co chce, tak Vlasta je borec i v budovatelský komedii a jeho záškodník neumětel strká svým projevem suverénně zbytek osazenstva do kapsy a, že v tom hrál bych mu nevyčítal tak jako někteří chytráci tady. Proboha vždyť to byl herec a tímhle se živil, tak co měl jako podle vás dělat? Jít se pást? Takže se zavřenýma očima to průměrný hodnocení nakonec dám.50% ()
Asi nejhorší film Vlasty Buriana. Přemýšlím, co ho přimělo přijmout tuto roli. Chápu, že byl zatrpklý poté, co byl závistivci obviňován z kolaborace s nacisty, ale toto si snad nezasloužil. Protektorát se vůbec na lidech podepsal hodně, a to co poté následovalo v letech 1945 - 1948 (nemluvě o tom co bylo po roce 1948) bylo a navždy zůstane ostudou tohoto národa. Vlasta Burian byl bohužel jednou z mnoha a podle mně nevinnou obětí. Přesto za ten film nemohu dát víc než 2* a to už kvůli Burianovi dávám hodně. ()
Film je volnou adaptací stejnojmenné Zrotalovy vesnické veselohry, která z dobového průměru vyčnívala snad jen postavou pokrokového faráře (což autorovi dala kritika řádně sežrat) a celkem příjemně uhozeným humorem, který ve filmu dal příležitost dočasně omilostněnému Burianovi k několika hezkým situačním rozpustilostem. Přesto je smutné tuhle Burianovu sebekritiku pozorovat, protože většinou úděsně vaří z vody a devalvuje své komediální schopnosti v hlušině scénáře. Všechny ostatní stránky Lipského a Strejčkova snímku jsou v dobové normě – lidový humor, alegorické traktory, agitace za blahodárný vliv JZD. To vše prokládané střípky lidového folklóru a dotvořené bodrým slováckým nářečím. Slepice a kostelník se odehrávají v době fašangu (masopustu) a jsou výmluvným důkazem infiltrace ideologizované nové mytologie šťastné budoucnosti se všemi úderníky, plány, závazky a dalšími newspeakovými pojmy do vesnické tradice, jejího přetváření a re-interpretace. Trochu mě mrzí, že vypadla scéna s fašangovskými maskami, které tvoří výhradně tovární brigádníci, měla v sobě hodně výmluvnosti. Z hlediska nezaujatého diváka nemá tahle veselohra nic zvláštního, nic oslnivého, nic, co by mohlo zaujmout a zanechat hlubší dojem. ()
Nikdy by som nemal záujem o túto boľševickú agitku, keby v nej nehral Vlasta Burian. Niekdajší kráľ komikov bol po znárodnení v nemilosti komunistov a nesmel hrať. Keď mu ponúkli postavu dedinského záškodníka, okamžite ju prijal, lebo jeho túžba po filme bola príliš silná. Postava kostelníka bola dehonestujúca a ponižujúca, nie pre samotnú postavu, veď niekto musí hrať aj záporné úlohy, ale pre súvislosti. Pochopiteľne, Burianova postava bola najlepšia, jeho komika navzdory smutnej dobe prevyšovala ostatných, hoci to už nebolo ono. K samotnému filmu sa nemienim vyjadrovať, lebo som slušný človek. ()
Galéria (14)
Fotka © Československý státní film
Zaujímavosti (3)
- Hlavnú úlohu kostolníka odmietol hrať Saša Rašilov. (Raccoon.city)
- Maminka Jiřího Štěpničky neměla hlídání, a tak si Jiří zahrál poprvé ve filmu už ve 3 letech. (sator)
- Režijní debut Oldřicha Lipského. (Elisebah)
Reklama