„Čtyři vraždy stačí, drahoušku“

U nás v Bonzánii...ručník končí, mýdlo končí. Fascinuje mě, jak u nás zapovězený comics ( dobře, konec 60.let a začátek 70. byly volnější, ale i tak) pronikl do několika vynikajících českých parodií-komedií. Současné ubohé pokusy o českou komedii jsou jen vzdálenými výkřiky a stíny. Citace ze Čtyř vražd by vydaly na řádný seznam, jedna perla za druhou. Závěrečný garážový masakr s gejzíry krve je brilantní! A Iva Janžurová se svojí kapelou je nejspíše první českou punkovou zpěvačkou - ten song stojí za pozorný poslech, o hudebních kreacích během produkce nemluvě. (27.10.2010)

Nápady a nespoutatelně rozvernou rozpustilostí charakterizovaná parodie přerůstá své původní poslání a mění se ve svébytný film, jehož kvalita spočívá v dokonalém přetavení původní komiksové matérie. Rafinovanost, s níž si režisér i scénárista (Miloš Macourek) pohrávají s divákovou fantazií i bránicí, často bere dech. Řada replik, citovaných hojně spolukomentátory, zlidověla. Kontrast nadsazené směsi něžnosti a bezbrannosti takřka chlapecké u hlavního hrdiny i prvoplánového plání jeho ženského idolu překonávají už jen orgie znepřátelených gangů. Nápad a jeho provedení by určitě nadchly i Jaroslava Haška nebo Jiřího Hausmanna. V každém případě se jedná o jednu z nejvýraznějších českých veseloher všech dob, které se nedá téměř nic vytknout. Naopak se zdá, že výčet jejích předností je téměř bezbřehý. A - jak tu čas od času konstatuju - téměř s určitostí nadčasový. (20.10.2007)

"Jo holka, Beethoven, to není Strauss, ten má nějakou váhu." Pobavily i cigarety značky Morituri, nebo souboj negližované Bohdalky s negližovanou Janžurkou v pěně. Všeobecně má drahoušek mnoho vtipů a skvělých scén, ale rozhodně nedosahuje kvalit těch nejlepších parodií své doby, Kdo chce zabít Jessii, Adéla ještě nevečeřela a Limondový Joe (můj nejmilovanější triumvirát). (23.09.2013)

Niektoré vtipy  a scénky naozaj ušli, ale toto určite nie je jedna z najlepších komédii v bývalom Československu, na mnohých iných sa dá zasmiať oveľa, oveľa viac. Avšak výrok Jiřin Bohdalovej: "Připadala bych si s tebou jako nula na desetidolarovce. Ta taky tahá za sebou furt nulu." je vskutku nesmrteľný. Avšak pani Bohdalová potešuje ľudí so zdravým rozumom až dodnes, keď sa len nedávno vyjadrila k téme úchylov: "Ať si to myslí pro sebe, ale ať to nevykřikují, tyhle pitomosti." Pani Bohdalová je ešte z doby, kedy svet bol ako tak v poriadku. Nech jej slúži zdravíčko. Inak vo filme ešte zahviezdila Janžurová, ale tej šla vtedy karta výnimočným spôsobom. (04.08.2021)

Po nějaké době další komedie, u které jsem díky záchvatu smíchu dokonce ztratil nit. Oldřich Lipský se s českou parodií na šestákovou literaturu vypořádal nad má očekávání, a to především díky skvělému Macourkově scénáří (tento tvůrce se mi čím dál více líbí), ultimátním hereckým výkonům (životní role Lubomíra Lipského, Iva Janžurová v nejzápornější poloze, vedle nich ještě excelují Bohdalová, Filipovský, Rosůlková, Kemr či Libíček) a nádherným kresbám Karla Saudka, které jednak dotvářejí atmosféru a dále dokáží i pobavit - především reklama na cigarety Morituri (trefně zvolený název). Jinak si myslím, že závěrečné vyvrcholení je natočeno tak dobře, že by se neztratilo ani v nějaké americké žánrovce. "Jeho předkové byli..." - "Taliáni?" - "Ne, Italové." (21.05.2010)