Adela ešte nevečerala

Další parádní komedie Oldřicha Lipského, který tentokrát zparodoval detektivky. Špičkové herecké obsazení v čele s padouchem Milošem Kopeckým, detektivem Michalem Dočolomanským a policajtem Rudolfem Hrušínským, kteří předvedli další ze svých nezapomenutelných výkonů. Vše navíc umocňuje fakt, že tenhle skvost vznikl v době komunismu..... (16.12.2007)

Musím se přiznat, že jsem film viděl už před slušnou řádkou let, ale tehdy mě podobně jako jeho „bratříček“ z Karpat mnoho nezaujal. Skutečně skvělých scén se vyskytuje nemnoho a převážnou část filmu je atmosféra tak nějak extra suchá. Tak suchá, až není zábavná, ale spíš zdlouhavá. Proto mě nijak neláká vidět Adélu znovu. Obrovský ohlas u zdejších přispěvovatelů mě překvapuje. (04.11.2008)

Super komedie. Viděl jsem to už jako malý. Nick Carter je fakt borec! Ty jeho vyšetřovací metody. Hrušínský mu hezky sekunduje. Konvalinková byla tenkrát ještě hodně mladá. A Kopeckému role šíleného šlechtitele pochopitelně sedne. Opravdu velká masožravá květina. No a jeho další případ je zmizení Cheopsovy pyramidy. "Dar přítele Edisona." :D (15.02.2013)

"Vždy ve střehu." Nick Carter by měl znovu vyrazit do Prahy - samozřejmě do tý ve Vídni. Tentokrát se sice neztratila žádná doga, ale někdo nám vysává státní rozpočet. Vsadím klidně dar přítele Rentgena, že kdyby měl Carter k dispozici komisaře Ledvinu, všechny pražský výčepy, babočku minerála, létající bicykl a kdyby se vyvaroval nadměrný konzumace pampeliškového vína, tak by nepřizpůsobiví občané brzy museli do práce a politici do pruhovanýho. Nicku, vrať se, Evropu rozkládají olomoucký syrečky a má bránice tě potřebuje. (14.01.2015)

K tomu nejlepšímu, co česká kinematografie vyprodukovala, patří trojice parodií velezkušeného režiséra Oldřicha Lipského a scénáristy Jiřího Brdečky. Vedle Limonádového Joa (parodie na westerny), Tajemství hradu v Karpatech (parodie na románový svět Julese Vernea) vznikla jako druhá v pořadí právě Adéla ještě nevečeřela, parodie na levné ,,šestákové" detektivní romány. Spolu se stylizací zrychleného světa němé grotesky, plné gagů a situačního humoru, se ústředním leitmotivem a hlavní estetickou složkou filmu stává dokonalé napodobení dějových klišé brakových detektivek i přidružených pokleslých žánrů (červenou knihovnu například paroduje osudové vzplanutí Nicka ,,Ledviny" Cartera a slečny Květušky Bočkové). Specifickou složkou humoru je humor jazykový - usazení celého filmu do 19. století, doby národního obrození, a s tím spojené použití některých příznakových slov a spojení je nosným pilířem filmu - např. puristické tendence (Nick Carter díky své příručce Česky snadno a rychle hovoří o lučbě a silozpytu...), použití příznakové fráze v běžné řeči (,,Ach, jak jsem rozvrkočena..." ,,Perfidní čmuchale!"), zaměňování slov na základě podobnosti (,,babočka jenerál, dědečku...") atd. K tomu, že film nezestárl, přispěly nemalou měrou také geniální animace a trikové postupy Jana Švankmajera, stejně jako nebývalá výpravnost celého snímku. Stejně tak architektonické a především výtvarné usazení do uměleckého slohu secese. Pro filmové tvůrce, co se týče kostýmů, komparzistů atd., byla 70. a 80. léta 20. století doslova zlatými časy - po ideové stránce tomu bylo samozřejmě naopak. Přesto parodovat ,,západní" pokleslé žánry bylo dovoleno a bavit lid dokonce žádoucí. Vzniklo tak skutečně nadčasové dílo, které baví diváky již několikáté generace. Film, který nezestárl. Výjimečný film... (16.11.2006)