Dobré ráno, Vietnam

Spolu s Vrtěti psem a Mladým Sherlockem Holmesem nejlepší film Barry Levinsona. Už je to dlouho, co byl naposled v televizi, přesto si ještě pamatuju skvělý mix nepřetržitých hlášek Robina Williamse a občasných připomenutí, že válka zas taková sranda není. "Víte, jakej je rozdíl mezi armádou a skautama? Skauti nemaj těžký dělostřelectvo." (02.08.2007)

Uf, tak neviem, pozerala som ten istý film ako ostatní? Lebo mňa teda veľmi neohúril a nebavil. Iste, Robin Williams zahral skvele, ako to on zvykol, a bolo tam aj pár vydarených vtipov, ale podľa mňa tento film strašne zostarol. Pri niektorých scénach som vyslovene trpela, väčšinou pri tých pseudokomických pri rozhlasovom mikrofóne. Druhá možnosť je, že mám skrátka inú predstavu o humore a komédii, ako americkí vojaci vo Vietname v 60-tych rokoch. Ale hej, samozrejme, What a wonderful world scéna bola skvelá a chytila za srdce. No to je žiaľ všetko. 6/10. (10.12.2020)

Vietnamská válka z trochu méně tragického úhlu pohledu. Protiválečný film, který stojí především na parádním hereckém výkonu Robina Williamse, jehož plynulé přecházení z polohy komediální do polohy dramatické je hodno uznání a podobně je to i s filmem. Celý se nese spíše v odlehčeném duchu za doprovodu stylových dobových songů, ale rozhodně ani na moment nezapomíná na onu tragičnost a krutost vietnamského konfliktu. (09.05.2015)

(1001) Nelíbí se mi sentimentální tón celého filmu, nelíbí se mi postava Cronauera a nelíbí se mi, jak ho Robin Williams hraje. Navíc mi pro tu roli přijde moc starý. Kdyby se ta postava napsala na papír, tak bych si určitě představila někoho mladšího. Když například pronásleduje po ulicích dvacetileté holky, nepůsobí to jako roztomilá charakterizace hlavního protagonisty, ale skoro jako kriminální chování zastydlého úchyla. Skutečnému Cronauerovi bylo v době, kdy se film odehrává, 27 let, Williamsovi bylo ve filmu 36, takže na tom něco bude. Nejsem schopná dát zelenou snímku, kde se hlavní akce odehrává v ilustrativních montážích, který říká, že policejní akce je v pořádku, když se u toho vojáci nenudí, a jehož hlavní hrdina neumí ani mlčet, ani říct cokoliv, co by stálo za slyšení. (10.02.2019)

Možná, kdybych byla zfetovaným vojákem potícím se ve vietnamském pralese, by mi Cronauerovo žvatlání přišlo i malinko vtipné. Možná, ale silně o tom pochybuju. Troškův humor v kontextu tohoto díla získává nový, téměř intelektuální rozměr. Obávám se, že snažit se hledat smysl Adrianova žvanění v usvědčení války ve Vietnamu z nesmyslnosti, by bylo přeceněním Markowitzových schopností. Tak strašně jsem se nudila a nechápavě kroutila hlavou při oplzlém blábolení hlavní postavy, že nedokážu docenit ani netradičně pojatý pohled na válku. Ponechám Cronauera, aby si pohrával se svými varlátky, u nichž zamrznul jeho pseudohumor, a urychleně na tuto zrůdnost zapomenu. (14.05.2022)