Vrahovia mesiaca kvetov

Ve scéně námluv, kdy Ernest s Mollie sedí po večeři mlčky u stolu, je to Ernest, kdo nedokáže chvíli nemluvit a nehýbat se; pořád sebou šije a něco povídá. Scorseseho film je přitom spíš na Ernestově straně, než aby souzněl s klidnější Mollie. Potenciálně tichou scénu, u které jsem čekal, že aspoň pět deset vteřin záběr ulpí na mlčících postavách v dvojzáběru, záhy utíná střih. A neposednost a umluvenost je nakonec typická pro celé Zabijáky rozkvetlého měsíce, kde sice dostává prostor každá mikroakce, každý článek tragického řetězce, ale navzdory mamutí stopáži film ani na moment nespočine, nezastaví se, aby všechnu tu hrůzu zpracoval. Co naplat, Scorsese točí filmy podobné tomu, jako sám mluví: jsou to takové motorové myši, důkladně naolejované, hodinářsky přesně seskládané hračky, o tom žádná, ale nedokáží na vteřinu zavřít zobák, přestat se efektivně hýbat mezi záběry a sekvencemi. Není to přitom jen estetický, ale i etický problém. Když Scorsese takto natočil třeba Mafiány, dávalo to jakž takž smysl. Mohli jste říct, že bezskrupulózní sociopatické mordování lidí film ztvárňuje přehlíživě, s distancovanou a snad lehce pobavenou bezcitností, s chladnou krutostí proto, že přesně takoví (a navíc užvanění) jsou i samotní protagonisté. Jenže co tady? Má podobně kruté, strojově procedurální vyprávění místo i ve filmu, jako jsou Zabijáci, kde bychom alespoň papírově měli souznít i s optikou obětí? Podle mě ne. Scorsese poslední dobou točí filmy zhruba stejně dlouhé, jako je Jeanne Dielmanová, a přestože se toho v nich odehrává nepoměrně víc, nechávají mě zvláštně lhostejné, s respektem vůči řemeslu, ale vnitřně prázdné. Oproti tomu opus magnum Chantal Akerman portrétuje něco tak skromného, jako je život ovdovělé ženy v domácnosti během několika dnů, ale dokáže se mnou absolutně pohnout jen tím, že naruší Jeanninu rutinu; že jednoho dne po odpoledne stráveným s kunčaftem prostě převaří brambory a pak už se to jenom veze. Scorseseho novinka trvá subjektivně o hodinu míň a upřímně řečeno jsem doufal, že po závěrečné jevištní rekapitulaci přijde poslední akt filmu, kde budeme sledovat dožívající Mollie, její běžné denní úkony nebo zkrátka všednost poté, co se celá zápletka uzavřela. Nic z toho ale nepřišlo, film si vystačil se stručným faktickým (a snad i zábavným, haha) shrnutím. V nějakém tweetu jsem četl, že Zabijáci vůbec nevypadají jako film 80 letého režiséra a že tady snad Scorsese pro sebe objevuje nějaké nové obzory. S tím nesouhlasím. Scorsese maluje s menšími obměnami pořád tentýž obraz-pohyb, akorát teď na to má větší plátno. (29.10.2023)

Filmařina skvělá, ale to je vše, Dicaprio absolutně mimo potenciál, jako celek předlouhé, rozvleklé, pocitově dlouhé tak na osm hodin. Poslední půl hodina už konečně za něco stojí. Jako neříkám, že je to špatný, ale je to úmorně dlouhé a povětšinou nudné. Scorsese by se měl zaměřit na kratší stopáž, Irčan byl snad ještě úmornější. Bohužel tohle nebude patřit mezi mé oblíbené filmy Lea. Rozhodně se na to znovu nepodívám. (02.01.2024)

V rovině pohledu na k záhubě odsouzenou komunitu hutné, teskné, od režiséra typicky kousavé a chvílemi strhující. Ve stejně výrazné rovině rodinné ságy ze starých nedobrých časů ale ve všech ohledech slabší. Charakteristika ústředního trojlístku je totiž téměř od začátku jasně daná, mezi řádky je toho skryto jen málo a ve chvíli, kdy se přestane před divákem halit i poslední detail, je hotovo. Od té chvíle už nedává smysl důvěra konkrétních vztahů a tím pádem ani motivace zásadních činů v posledním aktu. A tím spíš pak nerozumím, proč tenhle měsíc kvete půlčtvrté hodiny, když by se všechny pohnutky i pointy vešly do dvou a nepřišel bych o významy ani hloubku. Čímž se dostávám k tomu, jak moc Scorsese miluje rozhazovačnost a formální rozmazlenost. Tam, kde má být stádo, je několik stovek krav, kde má být davová scéna, jsou lidi od obzoru k obzoru a tak (hlavně v úvodu) pořád dokola. I DiCaprio je tentokrát až nadužívaný a možnosti jeho zlomeného výrazu, jakkoli jindy dokonale funkčního, přetíženy, protože je divákovi téměř cpán před oči ve všech emocionálních extrémech. Chápu opájení se možnostmi kinematografie, ale na rozdíl od daleko chytřejšího Irčana, podobně rozvážné a opatrně jedovaté americké vzpomínky, tenhle kotouč podruhé už roztáčet nebudu. (15.12.2023)

// Asi už bych se tomu neměl divit, ale stejně mě pokaždé dostane, s jakým elánem a jak stylově dokáže Martin Scorsese vyprávět i ty sebedelší filmové příběhy. Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou toho další ukázkou, navzdory hutné stopáži se jedná o fascinující (ovšem tím znechucujícím způsobem) a svižnou podívanou s fantastickými hereckými výkony trojice DiCaprio, De Niro a Gladstone, pojednávající o další černé kapitole americké historie. Nicméně asi se budu rouhat, ale kdyby se přece jen mistr nesnažil nutně za každou cenu vysvětlit pohledy všech spojených s těmito zločiny, našel by v tom příběhu něco, na čem by šel vystavět ještě o řád údernější a napínavější film. Takhle je to sice formálně famózní a po dramatické stránce komplexní, ale už ne strhující, natož zničující jako pro mě byla Hořící Mississippi. Přesto však stále impozantní film, na kterém je krásně vidět, jak je tahle režijní legenda pořád o míle napřed před současnou generací filmařů. 8/10 (21.10.2023)

Řemeslné dílo, co taky jiného čekat. Však je to Scorsese a z vyprávění je to cítit. Prosakuje z něj jak ropa zeminou. Subjektivně lepší než třeba předchozí Irčan (a jsem ráda, že jsme ze streamu zpět v kině), ale kvalit Letce, Gangů, Casina nebo Mafiánů nedosahuje, Stopáž přes tři hodiny se na rozdíl od Oppenheimera netáhla, ale nezanechala ve mně ani ten efekt "na dřeň" jako třeba předtím jmenované filmy, nebo z poslední doby Babylon. Prostě ze Zabijáků nemám wow efekt, který by ve mně probudil pocit, že film nešlo na jedno zkouknutí plně vstřebat a potřebuju si ho, ideálně hned, dát znovu. Překvapil mě Leonardo, nikoli ve smyslu hereckém. Že hrát umí, dávno víme, ale celý film jsem nevěřícně zírala, jak je tady ten fešák, ze kterýho se mi přes dvacet let podlamovala kolena, neskutečně neatraktivní. A ještě víc budu překvapená, jestli hošani z akademie v březnu nepředají  sošku za nejlepší herecký výkon Lily Gladstone, která si chvílema brala veškerou pozornost pro sebe i v tak epesním obsazení. (23.10.2023)