Till the End of the World

Režisér Wu Youying je nejen debutujícím tvůrcem, ale i autorem knižní předlohy, scénáře. A je to debut jako hrom. Příběh nás zavede na Antarktidu, kde bohatý selfmade man Wu Fuchun (Mark Chao) chce založit byznys, hodlá zde pořádat svatby, plánuje zmapovat prostředí. Odbornice na atmosférické jevy Jing Ruyi (Jang C'šan) se tak v letadle ocitá vlastně náhodou. Z dobře plánované výpravy se však záhy stane boj o přežití, kdy si oba hrdinové sáhnou nikoliv na dno, nebo hranici svých sil, ale daleko za ní po psychické i fyzické stránce. Musí spolupracovat, snažit se přežít, ale z počáteční nevraživosti a nucené solidarity se stane něco mnohem více. Film však neukazuje jen tvrdé strádání, křehkou romanci, na pár místech umí trochu odlehčit humorem. Nechá diváka žasnout nad prostředím a místními tvory, film má celou dobu trvalé napětí intenzivního boje o přežití jako 127 hodin, nebo jiné survival filmy. Oba hlavní herci vynikající, kdo nevěří, že Mark Chao umí více, než akční hrdiny a je synem slavného otce, měl by se podívat na tento film. Minimalisticky pojatému filmy pomáhá navíc perfektně nenápadný, ale všudypřítomný OST Joe Hisaišiho, který dodává filmu až téměř meditativní atmosféru. Tohle je nábožensko-mystický požitek, film, který dovede tvrdý, přirozeně dojímavý a naprosto člověka pohltí. Jak jen můžeme litovat, že na plátnech u nás film nebude, podle mě opět snímek co může oslovit bez problému lidi mimo okruh asijských fandů. Solidní filmaři v Číně nevymřeli, je skvělé, že takovýto film natočený v arktických podmínkách návštěvností přejel západní produkci a mnoho domácích derivátů "historických", akčních filmů, thrillerů, komedií které jsou často naprosto povrchní a prázdné, bez jakékoliv invence. (02.05.2018)

Vskutku nevídané. Je tu všechno. Důmyslné metafory, osudová láska, vůle žít, působivé scény a prostředí. Vcelku adekvátní realističnost. Toaleta, svlékání, tělesná teplota, navazující nemoci, zranění a oslabení lidského těla, na základě absence nějakého vitamínu. Všudypřítomná beznaděj, spoléhání se jen sám na sebe, neustálá hrozba umrznutí, vyčerpání zásob, vichřice, laviny, odtrhnutí masy ledu a podobně. Čímž se snímek tváří hodně vážně, nebere si servítky. Ukazuje věci takové, jaké opravdu jsou. Je tu samozřejmě i nějaké to zaváhání, ale to vše spraví nejvěrnější přítel člověka, tučňák. Pak se není třeba bavit o romanci, ale naopak o humoru. Mně se hlavně líbilo to, kdy nebylo vůbec jasné, jak to dopadne. Jestli se jim něco stane či ne, dokáží-li si pak i nějak pomoci..Je přítomno i několikero vygradovaných pasáží, co dávají na zřetel, že takhle nějak ve srabu bych byl.. Zřítil-li bych se s letadlem v nevlídném prostředí. Vztah obou z nich je postupně budován, jsou každý úplně jiný. Uvědomí si to důležité a dají to patřičně najevo. Závěr je udělán citlivě, přestože si určitě zasloužil být o něco komornějším. Samotná Antarktida vypadá pěkně, to ostatně musela být i pře těmi tisíci a milióny let. Lepší film tohoto typu jsem ještě neviděl. (19.08.2020)

Romantický Survival na Antarktidě z Číny. Muž s ženou havarují a ocitnou se na Antarktidě uprostřed ničeho. Samotný boj o přežití ve filmu není zachycen příliš drsně, ale za to spíš realisticky, byť 3 Survival Atrakce se zde objeví a rozhodně stojí za to, po většinu času je film však spíše romantická dráma. Je to pěkně natočené, hezky zahrané, magicky atmosférické akorát na mě až moc jemné, ale možná způsobeno tím kolik mám v Survival žánru nakoukáno. Na podívání v pohodě. 65% (17.06.2018)

Krásné záběry z Antarktidy, sympatičtí hrdinové, vyváženost romantiky a survival, pěkný vývoj postav a jejich rozdílné charaktery, hudba, roztomilí tučňáci a tuleni :)) Líbilo se. Sice mi to připomínalo nedávno viděný film Hora mezi námi, ale i tak se mi na podobné téma hezky dívalo. Neustále se něco dělo, takže to rychle ubíhalo a nenudilo, jak jsem se obávala asi po půlce filmu, kdy jsem si říkala, že už vystříleli snad všechny nápady, ale dali to. Jen teda, co to pro mě zabilo, byla lavina na konci a zničení chatičky. Měla jsem chuť se smát. Přišlo mi to jako klišé. Hodně asijských filmů nekončí happy endem, ale tohle... To načasování mi přišlo až moc. 3,5* (19.06.2018)

Ani náhodou nemôžem zdieľať nadšenie komunity. Typický Číňania s presaturovanými detailami, digitálnym vetrom, kopou nezmyslov a nemožnosťou manažéra prežiť veci, ktoré zažil. Už nereálny pád lietadla čo to naznačil, s hľadaním signálu sme sa pobavili, aspoň úctivo pochovali. Verím tej chatke, verím nádejám. Priam blahom som sa rozplýval nad technickými rečami o prežití z úst šarmantnej Číňanky. Avšak potom to nabralo trochu gýčový projekt, trochu nemožných a typicky východnou kultúrou nasiaknutých dialógov a monológov. Čas z nich mi dávala zmysel, časť bol výmysel. Ej horou horou, duše kameň mojej, bystrá vodička, nenašiel som ja prameň, Ej voľnosť voľnosť, sladkej duše prameň... Zmenil som sa na nepoznanie. Norkový kožuch som odložil a pochopil veci, kde je ich prinícp. Tie, ktoré vždy ostávajú až do skončenia sveta a tie, ktoré sú pominuteľné. Nie je hrdinstvom zistiť, čo je vlastne človek a aké sú princípy žitia či prežitia v čase nešťastia. Ešte väčšie hrdinstvo a blaženosť je to vedieť v čase hojnosti, mieru a prosperity. Sýpky nenapĺňaš keď je bieda, ale úroda. Dom nepostavíš na piesku, ale na skale. Podobné veci napadnú divákovi len s ohľadom na to čo vidí a v čase filmu. JA som ich odsúdil hneď na úhyn, lebo neprežijú a basta. Koniec je vítaným kompromisom, hoci stanica na dohľad je v rovine zázraku (ktorý sa samozrejme vždy môže stať). Až do skončenia sveta je nesúrodý film, ktorý ako iné prenesie zopár otázok do divákovej mysle, v inom je obyčajným filmom, miestami až gýčovým (tučniak, to vážne ?). Necítil som však z neho živelnosť, alebo človečinu, reálnu urputnosť prežitia. Krátko predtým som zhliadol V tieni lovca, a tam ten sever a zima a veci okolo toho boli omnoho viac vecné a uveriteľné... Milovali sa až do skončenia sveta... Fandím im, ale ja idem ďalej... (videné 24.03.2020, BDrip) (25.03.2020)