Dole hlavou

C'era una volta la rivoluzione - tento italský alternativní název "zcela" vystihuje film, který je na jedničku podařenou míšeninou Tenkrát na Západě a filmu Hodný, zlý a ošklivý. Skutečně nechápu, pročpak se netěší větší popularitě, jíž by si rozhodně zasloužil. Příběhem i prostředím zcela jasný italowestern - Mexiko občanské války, motorka, "tank" a spousty mrtvých, kam se podíváš. Coburn se Steigerem jsou výborná dvojka - herecky samozřejmě zcela vybočující ze "spaghetti-podmínek". Flashbacky se zajímavě mísí s osobitým humorem a Morricone všemu dodává tu správnou šťávu (hlavní téma něco jako "šou -šou".) (07.08.2005)

Popri vsetkych tych slavnych Leoneho filmoch sa na tento kusok akosi zabuda. A to veru nepravom. A Fistful of Dynamite je Leone vo svojej plnej sile, tak ako ho pozname z filmov ako Dobry, zly skaredy, alebo Vtedy v amerike. Nenapodobitelne ustredne duo antihrdinov (James Coburn tu ma jedno z najposobivejsich nastupov hrdinu na scenu v dejinach kinematografie), poetika za zvukov Morriconeho lubivej hudby ktora vhana slzy do oci a osudovy epicky pribeh podporeny monstroznou vypravou. Fanuskovia westernov (a predovsetkym fanuskovia Leoneho), ktori tento kusok nevideli, prichadzaju o skutocnu perlu zanru. Sam som tento film dlho prehliadal a mam skutocnu radost, ze sa mi (stastnou nahodou) dostal do ruk. (10/10) (30.08.2008)

Skvělé herecké výkony Coburna a Steigera, podtrhují další filmový skvost od Sergia Leona , filmem prostupuje revoluce jako létem sluníčko a právě na adresu revoluce zazní věta,která film dostala na 5* . A zní takto / není to doslova ,ale je snaha :) / : "Já ti řeknu co si myslím o revolucích. To Ti co umí číst knihy jdou za těmi co je číst neumí a řeknou jim, že by se mohli mít lépe jak je to v knihách. A tak ti co číst knihy neumí jdou a dělají revoluci.Pak ti co číst umí zasednou v přepychovém sále s dubovým stolem a kecaj, a kecaj a kecaj. Já se,ale kurva ptám kde jsou ti co neumí číst?Jsou mrtvý!!!Tak to je revoluce"" !! nehodlám nic dodávat.5* (30.07.2006)

Sergio Leone i Ennio Morricone majú vyhradené miesta v mojich Top ten a na Hlavou dolů som bol pochopiteľne zvedavý. Bol tam Leone s jeho detailnými zábermi zarastených, spotených a špinavých pobudov s vybieleným chrupom, znela tam Morriconeho hudba i keď bez zapamätateľného motívu, divák dostal nie jeden film, ale dva v jednom, takže by som mal byť spokojný. Veď aj som, ale nič viac. Jednotlivé detaily sa totiž nespojili do dokonalého obrazu, na aký som od Leoneho zvyknutý, ale do obrazu , aký poskytuje digitálna televízia pri slabom signáli. Tých rušivých štvorčekov tam bolo viac, ako obvykle. Napriek tomu aj slabší Leone znamená nadpriemerne dobrý film. (09.07.2011)

Revolution means confusion. A nabízí se tak otázka, zdali se hodí vyčítat nekoherentnost filmu o natolik nekoherentním konfliktu jako byla Mexická revoluce. Leone se snaží všech dosažených režijních atributů využívat ve prospěch ambiciózní historické fresky a trochu se mu tam pak tluče ta stylizace (postava Jamese Coburna, toho vytáhlýho hubenýho démona s povislým zápěstím a trhavinami napchaným pláštěm!) s drastickou a jímavou výpovědí o konfliktu přerůstajícím v genocidu. V určitých chvílích jsem si zde připadal jak v Schindlerově seznamu. Obrovská scéna s popravčími jámami zmrazí i nejotrlejší třeba jen tím, že je čistě ilustrativní a předělová. Obří panoramata vyprahlé mexické krajiny se pak střídají s extrémními detaily na umaštěný držky povýšených buržoustů. Kolísavé tempo je problém, film působí jakoby každá epizoda byla úplně odtržená od zbytku a intimní sekvence jsou dost tezovité a trochu hnané zbytečně na krev. Velkolepější či žánrově čistější sekvence (zejména v první polovině filmu), jsou ale stále dechberoucí podívanou. Třeba jen už kvůli tomu kolik asi znáte filmů, kteří se Mexické revoluci věnují? (15.07.2021)