Dole hlavou

Mravce, pobiehajúce po kôre stromu v neustálom pracovnom nasadení, náhle zmätie silný prúd mužského moču. Z tiel drobných živočíchov sa stávajú topiace sa škvarky v žltej spenenej vlne. Úvodná scénka, spolu s Maovým citátom o revolúcii ako akte násilia predznamenávajú ďalší dej. Životy hrdinov sa totiž prepletú s práve prebiehajúcimi revolučnými bojmi v Mexiku. Chaotickú situáciu chcú využiť čisto zištne pre vlastné obohatenie sa, ale vlna revolúcie ich mohutným prúdom strhne, podobne ako šťanka bezbranných mravčekov v úvode. Drsný humor je prekladaný smutným divadlom popráv nevinných na jednej či druhej strane. Nad touto biedou sveta sa pohybujú hlavní hrdinovia – silné osobnosti vybavené schopnosťou prežiť a vôľou zvoliť si svoj koniec. Sústredenie kamery na detaily tvárí, pohľady doširoka roztvorených očí, bradaté a spotené telá, množstvo mŕtvych, vlak ako hýbateľ deja, hrdina s predmetom, ktorý mu zaručuje bezpečnosť (v tomto prípade skúmavka s nebezpečnou výbušninou) : to všetko sú overené známky režijného rukopisu Sergia Leoneho. V tomto svete nemajú miesto ušľachtilé myšlienky idealistických anarchistov, ba ani existencia rodového klanu, ako záruk prežitia. Strata ideálov, či rodiny totiž vedie aj silné individuality, schopné vzdorovať nalinkovanému osudu, veľmi často k opusteniu seba samého a ponechaniu života silám fatálneho behu. V tom najlepšom prípade môže ostať v hlave nepochopiteľný otáznik nad všetkým, čo sa práve prihodilo, ako základ celoživotnej skepsy k akýmkoľvek spoločenským hodnotám. (24.07.2006)

Tenhle kousek jsem viděl z Leoneho filmografie až jako poslední. Bál jsem se ho a po jeho shlédnutí plně chápu rozporuplné hodnocení ostatních. Ale stejně je to Leone a i divný a ukecaný Leone je vždy o několik řádů lepší než kdokoliv jiný. A Kapsy plné dynamitu jsou dokonalým přemostěním mezi Hodným, zlým a ošklivým .. následným Tenkrát na Západě .. a závěrečným Tenkrát v Americe. Svědomí Ameriky dokonáno jest. ----- ( a moc rád bych viděl původní 160minutovou verzi). A ano mělo to až moc vrcholů. (06.02.2010)

C'era una volta la rivoluzione - tento italský alternativní název "zcela" vystihuje film, který je na jedničku podařenou míšeninou Tenkrát na Západě a filmu Hodný, zlý a ošklivý. Skutečně nechápu, pročpak se netěší větší popularitě, jíž by si rozhodně zasloužil. Příběhem i prostředím zcela jasný italowestern - Mexiko občanské války, motorka, "tank" a spousty mrtvých, kam se podíváš. Coburn se Steigerem jsou výborná dvojka - herecky samozřejmě zcela vybočující ze "spaghetti-podmínek". Flashbacky se zajímavě mísí s osobitým humorem a Morricone všemu dodává tu správnou šťávu (hlavní téma něco jako "šou -šou".) (07.08.2005)

Sergio Leone se rozhodl dát lidu pocítit, co že si to myslí o úžasných revolučních hnutích a ideálech, a přitom neslevil ze svého obvyklého vysoce kvalitního stylu. Jako obvykle výtečně vykreslené postavy a vybraní představitelé hlavních rolí, Ennio Morricone zakleknutý ve startovním bloku, ode mě 80% a máte kliku, že to stálo za to, protože těch dvě a půl hodiny jsem měl věnovat zkoušce z mezinárodního obchodu druhý den ráno:) (20.02.2007)

"Nic mi nevyprávěj o revolucích, o těch já vím všechno. Lidi, co čtou knížky, jdou za těma, co knížky nečtou ..." No a hádejte, kteří z nich pak mají plný břicha a kteří jsou tuzí? Proto já již dávno necinkám klíči na náměstích ani nebojuju na barikádách, abych jednu skupinu bohatých vyžírek revolucionářsky nahradil jinou skupinou, které má moje problémy na stejným místě pod zádama jako ta první. V tomto směru tomuto snímku rozumím a fandím mu, ale na druhou stranu mne systematicky uspával a kromě úžasný skladby pro dva kulomety či humornejch hrátek s výbušninami, příliš zábavy nepřinesl. (23.12.2013)