Tepepa

Nechapem, o akych "zappata westernoch" toci zase Mariin, ale viem, ze reziser Giulio Petroni /Sky full of stars for a Roof/ natocil tymto definitivne svoj najlepsi film. Hlavnou hviezdou filmu bol samozrejme svetova filmova a reziserska legenda orson Welles /Obcan Kane, Magnificent Ambersons, Lady from Shanghai/ v roli plukovnika Kaskorreho, ktory drsnymi metodami bojuje proti Tepepovi v podani Tomasa Miliana. Jo, tu Milian musi Wellesovi ustupit, Welles bol u mna legenda svetovej kinematografie - a to Miliana zboznujem ako herca. Tepepa je mexicky guerillovy vodca /fakt sa na mexicke realie nepatri pouzivat cesko -slovensky pojem partizan/ pocas Mexickej revolucie 1911 - 1917. Kaskorro chce Tepepu zajat a ponizit, a ten uteka - nielen o tomto je tento film. Zaner western ani tak nepatri tuna, skor akcna drama s perfektnymi dialogmi, nadhernou prirodou, namakanymi kulisami a par vybornymi scenami. Tu mne osobne nevadilo ani tych 136 minut -ubehli ako voda, ktora sa vali dole riekou : 98 % (10.06.2017)

Po druhém shlédnutí jeden z mých deseti nejoblíbenějších spaghetti westernů. Zpočátku to sice vypadá na další levicovou propagandu zasazenou do časů mexické revoluce, ale o tom "Tepepa" ve skutečnosti není. Nemá tak antipolitické vyznění jako Leoneho "Kapsy plné dynamitu", ani neobsahuje napůl žertem pronesené poselství o koupi dynamitu místo chleba z "Kulky pro generála". Spíš jde o film o lidech, kteří, zaslepeni revolucí, touhou po moci, či pomstě, zapomínají na to nejdůležitější, čímž je cena lidského života. Velkou službu dělá filmu jeho obsazení. Milianův Tepepa patří určitě k jeho nejlepším westernovým rolím a Orson Welles mi svým zdánlivě netečným herectvím okamžitě připomněl Rudolfa Hrušínského a Jeana Gabina (alespoň tedy v angličtině). John Steiner je samozřejmě v jejich stínu, ale dostatečně mi prokázal, že je víc než jen častým představitelem záporáků z té béčkovější větve italských westernů. Hudba Ennia Morriconeho sice padne jako ulitá, ale přeci jen mám dojem, že se tu už začal poněkud opakovat. Ono úvodní téma, jež zmiňuje špaček421, dost nápadně připomíná skladbu L'arena z Corbucciho "Žoldnéře". Zpívaná Al Messico Che Vorrei, která zazní bohužel až při závěrečných titulcích, je ovšem nádherná. (25.09.2010)

Já nemám tyhle zappata westerny rád. Přestože tu hrají výborní herci (v roli rebela jako obvykle Tomas Milian), výborná hudba Ennio Morriconeho - ale je to moc dlouhé, anarchistické a předstírá to hlubší myšlenky. Ony tu ale de facto nejsou. Proto dávám přednost přiznanému brakovému westernu. A koneckonců, tohle vlastně ani western není. To je politizující, psychologizující film z období mexické revoluce. Sollimův "Resa dei conti" je přece jen lepší, hutnější a zábavnější. (16.04.2012)

Western, jehož devízou jsou na jedné straně vynikající herecké výkony Miliana, Steinera a zejména Orsona Wellese, jeho plukovníka Cascorra osobně považuju za jednoho z nejlepších záporáků v tomhle žánru, a na straně druhé se prakticky dvě hodiny prokousáváte glorifikovanými komunistickými ideály mexické revoluce. Celé se to navíc táhne jako hustý sopel při pořádné rýmě a na konci chybí ten pocit uvolnění z dobře vyškrábnutého hlenu. Čili jen pro výše zmíněné aktéry a také proto, že nechybí několik typických a dobrých zatroubení do kapesníku od pana Morriconeho nakonec za tři. (01.02.2014)

Zatraceně děsivé dílo s praktickou absencí sympatických postav. Formálně dokonalé, ale strávit se to dá těžko. Tepepa Tomas Milian jako nesympatický osvícený vůdce velkého revolučního hnutí, ve své živelné roli jako vždy zcela přesvědčivý, rozhodnutý za ideály i jinými věcmi jít přes mnohé mrtvoly (co je jedna ženská proti celé revoluci?), netypický Orson Welles coby zlý plukovník rozhodnutý jít (ačkoliv za spravedlností) přes jakékoliv množství mrtvol a John Steiner coby doktor toužící po pomstě. Tomas, tradičně to bývající chudý sympatický hoch je tu méně chudý, o sympatiích nemluvě a zapálený velice do leva, doprovázen po značnou část děje nedůvěryhodným kamarádem José Torrésem. Vydaří se Tepepovi jeho válka za mír, doktorovi pomsta a Orsonovi „cesta práva“? Ne. Nejhorší ze všech je pak (Petroniho prominentní) malý kluk Paco, to je mi postava mladé nadějné vlny lidu až hrůza. "Nelíbil se ti ten gringo?" "Ten gringo neměl rád Mexiko..." Velice děsivý závěr tak děsivou ideologií protkaného díla............. Jo, tak tenhle koment jsem psala už v zimě 2012-2013, a že většinu svých mizerných starých komentů nechávám v původním stavu, tady musím něco předělat a drobnost dodat. K postavě Johna Steinera jsem onehdy měla výtky rázu, že je magor, úchyl a nebezpečný svému okolí. Člověk býval vysazený na extrémy, dneska už to vidím, a taky to chtěl mít líbivě napsané... Takže jinak. Doktor má nervy nadranc, za což mu nelze dávat vinu. Že touží po zoufalé pomstě naprosto chápu, že si cení víc života jedné ženy než politicky motivovaného teroru schovávaného za "boj za chudé" chápu rovněž. Je mi ho hrozně líto, tím spíš, že komunista-marxista-nevímco režisér stojí proti němu. Je to jediná postava, které tu lze fandit, a zúčtování s ní je... škoda slov. Tepepa je nezodpovědný, fanatický a zlý, jeho činy by mohly aspoň částečně omluvit pouze ideály svobody, žel mám z něj dojem, že mu jde pouze o prestiž a provolávání slávy (trochu jako Paco v Žoldnéři). Tenhle má být příkladem? Skutečné kamarády vesele zradí ve chvíli, kdy ti jsou v nouzi, když jde do tuhého jemu, namísto proklamované odvahy projevuje pouze neskutečnou zbabělost, a svoji revoluci užívá tak k násilí a obohacení. Tak. Milian ho hraje dokonale, jakožto záporáka bych to brala, ale vzhledem k rudému závěru s malým chlapcem chápu film jako propagandu tohohle všeho a nemůžu, než ho strhat. Formálně dokonalý stále je, jenže... co je forma proti celé revoluci, že jo, pane autor? Za lidského Steinera 2 hvězdičky. Fuj, to bylo. (16.03.2013)