Dole hlavou

Jasné, že Coburn je tu za Eastwooda a Steiger za Walacha, ale nejedná sa o náhradu, ale rovnocennú typologickú alternatívu. Podtitul by mohol znieť Hrdinom revolúcie proti svojej vôli alebo ako som sa nechal napáliť priateľom. Trochu rozvoľnenejšie, ako Leoneho najslávnejšie diela, o to však je tu viac mŕtvol. Po čase už som mal pochybnosti, či má ešte kto proti komu viesť revolúciu. (31.01.2016)

Poslední Leoneho western už mě tak nevzal. Stejně jako Divoká banda se odehrává během Mexické revoluce a ukazuje její hrůzy. Je to ale možná zbytečně dlouhé. James Coburn tu hraje psance, který se po revoluci v Irsku přesouvá do Mexika a tam pomáhá s další revolucí. Do cesty se mu připlete skupina banditů s nimi pokračuje dál. Akce je tam dost slušná. Místy se to ale táhne. Na western je to dost nezvyklé. Finále je dost nabušené. "Nechci být generál." (18.01.2021)

Skvělé herecké výkony Coburna a Steigera, podtrhují další filmový skvost od Sergia Leona , filmem prostupuje revoluce jako létem sluníčko a právě na adresu revoluce zazní věta,která film dostala na 5* . A zní takto / není to doslova ,ale je snaha :) / : "Já ti řeknu co si myslím o revolucích. To Ti co umí číst knihy jdou za těmi co je číst neumí a řeknou jim, že by se mohli mít lépe jak je to v knihách. A tak ti co číst knihy neumí jdou a dělají revoluci.Pak ti co číst umí zasednou v přepychovém sále s dubovým stolem a kecaj, a kecaj a kecaj. Já se,ale kurva ptám kde jsou ti co neumí číst?Jsou mrtvý!!!Tak to je revoluce"" !! nehodlám nic dodávat.5* (30.07.2006)

Konecne po rokoch znova videne, tentokrat v nezostrihanej, DC dva a polhodinovej verzii. Vysledny pocit po zhliadnuti minimalne rovnako opojny ako pri dolar trilogii a West & America. Reziserove trademarky a charakteristicke prvy stylu su lahko identifikovatelne, pricom miestami si Leone sam z nich robi trefnu sebaparodiu (podobne ako Morriconeho OST dokaze v jednej melodii kombinovat prvky epickej melancholie z Vtedy na zapade a "divnych" zvukov k nim namiesanym). Leone vo Fistful of Dynamite / Die You Sucker v strukture podobnej k DC verzii The Good, The Bad and the Ugly (prva polovica uvolnene usmevna, druha polovica snimku vazna s vyrazne protivojnovym nadychom) prostrednictvom prvkov tzv. Zapata westernu (odnoz spaghetti westernu s usadenim stylotvornych prvkov do realii a historickeho pozadia dejinnych udalosti v Mexiku) vyjadruje svoj negativny postoj k revolucii ako takej a prostrednictvom postavy Juana ju kritizuje a vykresluje ako akt, ktorym clovek ako jednotlivec nema co ziskat, len stratit. Oproti starsim reziserovym dielam je ubrane v rovine mytizacie postav a budovania ich ikonickej heroizacie, pricom vsak pozorne davkovana seria flashbackov plni nielen charakterovu drobnokresbu ustrendej postavy ako to pozname napr. z Vtedy na Zapade, ale i metaforu postoja k revolucii ako takej. Die YOu Sucker je tak pevnym spojovacim clankom medzi Leoneho westernovymi opusmi a Vtedy v Amerike. (03.03.2009)

Jediný Leoneho western, který nepovažuji za naprosto vynikající, ale "pouze" za velmi dobrý. Na dvouapůlhodinový film se tam toho zas až tak moc nestane (ve srovnaní například s dějově nabušeným stominutovým PRO HRST DOLARŮ), silných scén je poskrovnu (vymazlená sekvence přepadení v úvodu, střelba na most, Juanův monolog o revoluci... a dál už skoro nic!) a tempo a spád jsou velmi pozvolné (první hodina by se dala shrnout do dvou krátkých vět). Poutavě vyprávět a skvěle vykreslovat nejednoznačné ústřední postavy (hlavně Steigerův Juan je výborná role, byť by se do ní asi přeci jen o něco lépe hodil Eli Wallach) zvládá Leone se suverenitou jemu vlastní i zde, ale celek mi zkrátka nepřipadá natolik působivý jako v případě jeho předešlých čtyř veleděl. Btw flashbacky tentokrát nic moc (srovnání s TENKRÁT NA ZÁPADĚ rozhodně nesnesou, především z hlediska emocionálního účinku) a ani Morriconeho hudba, přestože stále nesmírně osobitá a chvílemi naprosto "vhodně" použitá, mi nepřišla úplně dokonalá... 75 % (17.05.2013)