Anjel Pána 2

Dvojka by měla nejen obhájit, ale také překvapit a zásadně nově posunout koncept i smysl, aby to nebylo jen protahování dosaženého. To se tu nepovedlo, a k tomu je dokonce mírně slabší i vtipem, i příběhem. Což vůbec neznamená, že by snad nestála za podívání, jen že vzbuzené očekávání zkrátka nejen nepřekonala, ale i trošinku zklamala. Milá a pěkná pohádka s rozverně katechistickým rozměrem to ale pořád je. *~ (16.12.2017)

Uriáš si čte Kladivo na čarodějnice a říká, že je to napínavé. Jako kovaný ateista mám jistý smysl pro znevažování kolektivní halucinace zvané náboženství. Na druhou stranu, s ohledem na žánr, bych trochu té absolutní dobroty uvítal. Příběh tak nějak nepůsobí pohádkově, spíše jako nenáročná komedie. A to s celkem dobrým základem, což je na dobu a místo vzniku věc nevídaná, protože u českého filmu jsem se naposledy smál v souladu se záměrem tvůrců - no, nějaký pátek už to bude. Vadila mi ovšem příliš rychlá a občas málo srozumitelná mluva. Nevím, kde se vzalo tohle překotné mluvení, kde se jedna věta nenechá pořádně doznít a už začíná nová, hezké češtině by se alespoň v pohádkách mělo věnovat víc pozornosti. Druhé, co považuju za nedostatek, jsou nedotažené jednotlivé prvky. Např. párkař by si s ohledem na pointu zasloužil mnohem víc času, aby to trochu gradovalo k vyústění a nebylo to tolik deus ex uzenina. Naproti tomu třeba osoby opouštějící očistec vlastně nemají žádnou jinou úlohu (podle římského vavřínu jsem myslel, že jeden z nich je Pilát a ne Herodes), než aby byl nějaký ten vtípek navíc. Docela se mi líbilo to dickensovké prostředí salónu, ale to byla zrovna jedna z věcí, která by zasloužila rozvést víc, na úkor zbytečně vsunovaného humoru. Zkrátka Petronel a Uriáš by byli dobří spíš jako vedlejší, ne hlavní postavy. To mi ostatně vadilo už na prvním dílu. Víc vážné pojetí s občasným vtipem by podle mě vyznělo lépe než naopak. Pochválit ale rozhodně musím Jiřího Dvořáka, čert, který dokáže být přátelský, pokušitelský, místy ďábelsky úlisný, ale přitom důstojný a sympatický, to je hodně příjemný rozdíl oproti stále se opakujícím nešikovným breptům (o Blanarovičové ani nemluvě). Po loňské pohádkové tragédii o dvou dějstvích je to každopádně snadno stravitelný vánoční film, lepší průměr. (24.12.2017)

O poznání zábavnější, než první andělské dobrodružství. Pro mě jednoznačně platí, že čím více Dvořáka, tím více zábavy. Souhra dvou skvělých a charismatických herců báječně klape, navíc Petronel s Uriášem jsou skutečnými hlavními postavami, nekazí jim to ani hrabě, Dorotka, klíčnice a mnozí jiní, zde jsou vedlejší postavy opravdu jen vedlejšími postavami. Strach našel krom svého dvorního herce i svého dvorního skladatele a já doufám, že u obou zůstane. (28.09.2022)

Jednička byla obyčejná pohádka, která se vyznamenala skvělým obsazením a nadprůměrnou režií. O to je překvapivější, že dvojka více pomrkává na starší, tlačí humor dopředu a mnohem méně se tváří vážně. Ze začátku se může zdát, že nový směr filmu svědčí a dokonce ji kvalitou předchází, ale jakmile dojde na drama vycházející z minula, příliš to nefunguje a nakonec vyšumí do prázdna. Jako vánoční "buddy komedie" se však něco takového jen tak nevidí. (15.09.2018)

Sequely obecně nesnáším a obzvláště v případě pohádek je považuji za čisté zlo, ale v tomto případě mi to přišlo celkem ucházející. Úvod v nebi je stejně trapný jako v jedničce a dějová linka se zlým vykořisťovatelem Polívkou je vyloženě pitomoučká, ale vyvážilo ji to vtipné trio Majer & Liška & Taclík, které mě tam bavilo asi nejvíc. Z obsazení jsem ale jinak moc nadšený nebyl - Vica Kerekes hrát nikdy neuměla, to je známá věc, stejně tak její filmová dcera Anna Čtvrtníčková je tragicky hrozná, a překvapil mě tam poměrně početný výskyt přestárlých herců nad hrobem - myslím, že umění odejít včas na zasloužený odpočinek se u nás bohužel stále ještě nerozšířilo. Jinak se to celkem dalo, byť důvody nekritického diváckého nadšení v době premiéry mi jsou trochu záhadou, podobně jako skutečnost, že zde má dvojka dokonce o procento lepší hodnocení než jednička. (13.12.2021)