Šampióni

Je jedno, zda jde o nějakého tlouštíka, hráče tmavé pleti, kohokoliv z nuzných podmínek nebo třeba mentálně postižené. Filmové příběhy prostě zbožňují osudy sportovních outsiderů, nad kterými každý hned zlomí hůl. Arogantní asistent trenéra týmu španělské národní basketbalové ligy svého kolegu nejprve napadne, pak se opije, sedne do auta a coby trest si vyslechne náročný úkol: trénovat družstvo mentálně postižených hráčů. Samozřejmě si chce povinnost hlavně po svém odkroutit a moc se v tělocvičně s touhle pestrou partou nezdržovat, ovšem tým začne překvapivě vítězit, rozdíly mezi výbušným koučem a hráči se začnou stírat a tvůrci se v několika lidsky uchopených pasážích snaží, aby se nám tahle spolupráce pořádně dostala pod kůži. Jenže sportovní filmy prostě jsou a budou plné klišé (i přes klacky pod nohama se tým očekávaně dere nahoru), i když tentokrát tvůrci vsadili na humorný styl. Javier Gutiérrez hrál v (doma ve Španělsku oceňovaném) thrilleru Kde jsem doma či v kriminální Mokřině, tentokrát oslovuje coby napravený cynik příběhem o nepravděpodobném vítězství outsiderů, ovšem tvůrci se nevyhnuli zjednodušování a šablonám jak z učebnice. (21.03.2021)

Za normálních okolností by to ode mě dostalo 4 hvězdičky. Za nenormálních okolností to ode mě dostane všech 5. Okolnosti jsou totiž naprosto nenormální, každé z nich chybí několik desítek bodů do alespoň průměrného IQ. Vůbec nechápu, jak někoho mohlo napadnout, že s tímto materiálem může vzniknout film a už vůbec nerozumím tomu, že se to skutečně podařilo. Považuji to za absolutní zázrak a smekám před všemi zúčastněnými. Protože jedna věc je obsadit handicapované lidi do tak exponovaných rolí a druhá věc je zajistit, aby to trochu fungovalo. A ono to klaplo, ti postižení lidé to odehráli perfektně a zdraví lidé okolo se zasadili o to, že to tak minimálně vypadalo. Jsem z toho nadšený, je to úžasně lidský film. (13.01.2020)

Ku koncu treba prižmúriť oči. Ide to do klišoidných vôd a vzťahy sú aj napriek kríze vyriešené okamžite. Čo trošku odsúva nabok snahu o ich budovanie a robí ju zbytočnou. Veľkou výhodou filmu sú ale postavy. Či už sa jedná o postihnutých hráčov alebo ich trenéra Marca. Prvá hodina je vďaka tomu nesmierne vtipná. Má skvelé načasovanie a výborné tempo. Potom ako vravím to trochu upadá, ale koniec sa nesie vo veľmi príjemnom duchu, kde fungujú emócie a príbeh sa logicky uzatvára. To tomu vybojovalo tú štvrtú hviezdu. Treba voči tomu trošku tolerancie. USA robí takéto filmy ako na bežiacom páse a je úplne logické, že z toho bude nejaký divák presýtený. Ale ja si osobne myslím, že naivita takýchto filmov, hlavne keď ide od srdca, čo tu jasne cítiť, je dakedy omnoho príjemnejšia, než snaha o originalitu. Veľmi dobrý feel good movie. (26.01.2021)

Hodně slušná komedie, hodně podobná stylu Vybíjené s Vaughnem a Stillerem, která skoro celé dvě hodiny nabízí výborné hlášky a scény mentálně postižených, u některých jsem fakt umíral smíchy. Plusem je kvalitní kamera, děj, zajímavé postavy a celkově, že film není postaven na povrchním humoru, ale některé scény jsou hlubší a emotivní, včetně závěrečného zápasu a finálních pěti minut. (25.02.2019)

Obvykle se vyhýbám filmům s podobnou tématikou, ale v tomto případě připouštím, že režisér udělal vážně skvělou práci. Příběh se zaměřuje na nápravu protivného a sebestředného člověka, který se nachomítne k tréningu mentálně postižených atletů. Celou dobu jsem se obával, že to bude trapné a nebo se tvůrci budou na sílu pokoušet, abychom s postiženými soucítili a bylo nám jich líto. Nestalo se tak a nakonec z toho byla velice sympatická komedie. Dílo jsem si proto skutečně užil, neboť nejenže bylo přirozeně vtipné, ale hlavně dokáže zacílit i na srdíčko, což oceňuji. (26.10.2021)