VOD (3)
Obsahy(1)
Asger Holm, bývalý policajt, ktorému bola pridelená služba na tiesňovej linke, odpovie na volanie od unesenej ženy. Keď je hovor náhle prerušený, začína po žene a jej únoscovi pátrať. S telefónom ako jediným nástrojom, obklopený stenami kancelárie vstúpi Asger do pretekov s časom, aby zachránil ohrozenú ženu. Zločin, ktorý odkrýva, je však omnoho väčší, ako sa na začiatku mohlo zdať. Jeden z najsľubnejších tvorcov novej dánskej filmovej generácie, režisér Gustav Möller, v svojom prvom celovečernom filme experimentuje s ľudskou predstavivosťou, zmyslami, strachom a presvedčením, že najsilnejšie filmové momenty, sú tie, čo nevidíte. (ASFK)
(viac)Videá (6)
Recenzie (460)
Parádní minimalistické drama. Sice je to jen "rozhlasová hra s obrazem", funguje to ale bezvadně ve všech klíčových aspektech - od hlavního protagonisty, přes napětí až po emoce a finální katarzi. A díky (logické) skromné stopáži, adekvátně svižnému tempu a hlavně důmyslnému scénáři, který chytře distribuuje zásadní dějové zvraty, film takřka nemá šanci nudit. Z extrémně skromných podmínek zase jednou vzešel opravdu dobrý produkt. Do (subžánrové) dokonalosti např. Telefonní budky mnoho nechybělo... 80 % ()
Pozvolna se rozvíjející, de facto konverzační drama, které však nabírá poměrně solidní intenzity a tíživosti. Síla dialogu, nebo spíše síla monologu "is strong with this one". Velmi se mi líbila temná atmosféra, střídmé charisma hlavní postavy a fakt, že pro silný zážitek režisér nemusel ani jednou opustit operační místnost a přidávat další herce. 8/10 ()
Dánská odpověď na Telefonní budku. Skvělý nápad, minimalistické zpracování a hlavně výborný Cedergren v hlavní roli. Jen skrze jeho chování si utváříme obraz o celé situaci a ani na chvilku nás nepustí naše rozjetá fantazie a myšlenky - co se tak asi stalo? Co se děje? Jak to dopadne? Velice příjemné překvapení. ()
Obrovskou výhodou je, že film vás núti pracovať s vlastnou fantáziou a v tomto zmysle každý videl vážne úplne iný film. Stačí si len opisované lokácie predstaviť odlišne ako váš sused v kine. Sledujeme odvíjanie jedného záhadného únosu a postupne sa dozvedáme aj niečo o hlavnom protagonistovi. No a čakáme, akým spôsobom sa tieto dve línie buď pretnú, alebo budú aspoň spolu nejako logicky súvisieť. A dočkáme sa. Problém je viac v tom, že Tiesňové volanie je skôr materiál na hodku a jeho scenár síce ponúka netradične budované napätie, ale je viac menej tuctový. Mám pocit, že bodovať bude najmä tým, že ani vo finále nás kamera nezoberie do exteriérov, prípadne do úplne iného interiéru a tým pádom sa z neho stáva thriller alternatívny. Na veci to ale v mojich očiach až zas tak veľa nemení. ()
U tohoto filmu po mě vážně nechtějte, abych to adoroval. Proti minimalismu, ději zasazeném do jedné místnosti či filmu stojícím na jednom hereckém výkonu nic nemám. Tedy pokud si někdo navrch automaticky nepředstaví rovnici minimalismus = chlad. Tento film na mě dýchal enormním chladem. Hlavní protagonista si zachovával během všech různých situacích permanentně jeden ten samý ledový a bezemoční výraz (pouze s jednou malou silnou změnou v asi nejpůsobivější chvíli). Pár motivů je působivě zneklidňujících, třeba hned první telefonát, ale nejednou jsou zařazené bez jakéhokoliv pokračování a ústřední (papírově taky silnou) dějovou linku v ospalém tempu spíše jen rozmělňují, než cokoliv jiného. Bez závěrečných titulků trval film výrazně pod 80 minut, ale s jeho dosledováním jsem i tak měl značný problém a stejně ve mě budil dojem námětu pro mnohem kratší inscenaci, neúměrně nataženého na celovečerní délku. I nascendi ve svém komentáři zmínil Promiňte, omyl!. Těm, kteří zatím neviděli, raději tu doporučím tento Weissův majstrštyk s výbornou Jiřinou Šejbalovou. [40%] ()
Galéria (14)
Fotka © Nikolaj Møller
Reklama