Obsahy(1)
Takové malé prasátko, které může bydlet v bytě a nechat se venčit jako pejsek vypadá docela roztomile. Co ale s ním, když vyroste a mazlíček najednou váží přes metrák? Nový fenomén domácího chovatelství v dokumentu režiséra Oskara Reifa. Prasomilové – tak o sobě hovoří lidé, kteří si jako svého domácího mazlíčka pořídili prasátko. Všichni si v dobré víře kupovali něco, co mělo dorůst do váhy přibližně 10 kg. Jaké to je, žít doma se zvířetem, které má většina z nás spojené s chlívkem a se zabijačkou? Pašíci jsou navíc přesvědčeni, že to oni jsou pány domácnosti, a nikdy se nesmíří s ničím jiným. V kombinaci s jejich chytrostí a lstivostí vzniká třaskavá směs, kterou musejí lidé, kteří si je pořídili, zvládnout. Tématu se ujal zkušený televizní a filmový režisér Oskar Reif, který více než rok natáčel zábavný, milý, napínavý i dojemný dokument o soužití lidí a metrákových „miniprasátek“. (Česká televize)
(viac)Recenzie (22)
Zpracování subjektivně hodnotím spíše jako slabší. Samotné téma dokumentu jsem ovšem shledal natolik fascinující, že jsem nakonec prostě musel hodnotit relativně velkorysými 4 hvězdami. Královsky jsem se u toho bavil a sledoval to doslova s otevřenou pusou. Nepamatuji, kdy mě něco v telce tak dostalo. Vrcholně zábavný dokument, který mi dal hodně látky k přemýšlení o našem současném světě. ()
Režisér Oskar Reif se tentokrát rozhodl zabrouzdat do neprozkoumaných vod domácího chovatelství prasat. Když přijde řeč na toto téma, asi skoro každému se na tváři objeví tak trochu pochybovačný úsměv. No a Prasomilové to vlastně nechtějí ani nijak měnit. Ačkoliv je celý dokument pořízen v úzkém kroužku milovnic těchto štětinatých miláčků, rozhodně se zde nemluví v prasečí prospěch. Naopak z něj vyplývá, že každý by si takové pořízení "mini" prasátka měl dvakrát rozmyslet. Nejde ani tak o to, jestli se rádi cpeme klobáskami nebo ne, ale ono je prostě setsakramentsky těžké svého 150 kilového mazlíka vůbec někam dotáhnout. Prasata jsou navíc velice chytrá i bojácná, takže ne vždy jdou daleko pro fyzické vyjádření svojí dominance. Pokud se tedy někdo z vašeho okolí rozhoduje, jestli do domácího prasátka jít nebo ne, určitě stojí za to mu Prasomili doporučit ke zhlédnutí. Myslím, že se tomuhle dokumentu zcela podařilo naplnit své poslání alespoň trochu přiblížit slasti a strasti této domácí kratochvíle. ()
Nic proti nikomu chovejte si na gauči třeba žirafu, ale aby byl každý, kdo na to má jiný názor, označován předsedkyní klubu prasomilů za sobce a hlupáky, je krapet příliš. Nemůžu dát odpad, když se mi prostě jen nelíbí o čem to je, jelikož to neznamená, že je to špatně natočené. Zvolím si střed. Jak jsem ale viděla, co všechno smí doma prasata členů prasečího klubu, tak mě natáhlo. V tomhle dokumentu figurovaly hlavně ženy, které roupama neví co by a všechny svorně chrochtaly, jak by jednoznačně daly přednost svým prasatům než vztahu s mužem, kterému by ony sviňky nevoněly. Nicméně, pokud by tento klub představoval budoucí armádní buňku cvičené prasečí armády proti nezvaným migrantům, mají mou plnou podporu! ()
POSLEDNI SLOVO: Zvlastni pohled subkultury fanatickych lidi, kteri se rozhodli nastehovat si do bytu nezvladatelne agresivni zvirata. (btw dokument explicitne zobrazuje kastraci prasete- divak tak sleduje rozriznuti praseciho šourku a následné vyndání varlat. Troufam si tvrdit, ze toto melo skoncit pro fajnšmekry jen v bonusovem materialu vystrizenych scen). Sledovat tyhle divnolidi me bavilo! 4/5* ()
Kdo by to býval byl řekl, že režisér nechvalně proslulého experimentálního filmu Postel, natočí jednou takovou prasečinu? Já tedy nikolivě. Mohu vám s jistotou ale říci že tato forma jakou byl dokument natočen byla stejně tak zajímavá, jako ti exotičtí milovníci prasátek. Jelito, kopyto, platí to! Koneckonců jednoho dne by to mohl být váš soused, kdo místo roztomilého oříška povede na provázku jednu pěknou metráčkovou Fifinku (Bobíka chcete-li). Obsahově nenudné a člověk žasne, jak někdo kdo tak zbožňuje kvik kvíky, dokáže pak bez bázně a Hany pozřít jeden vepřový klobas s hořčicí až po pás. Obdivuji a zároveň lituji ty pány, kteří musejí doma trpět jako prase kvůli vzájemnému soužití s vepři. To by asi někdo jen tak nedal a při prvním uštknutí kňourem královským by buď a) vyhledal odbornou pomoc čuněčího psychologa (zkráceně Čuňka) - pozorný divák si všimne že jeden mládenec se proti vepři vzepře a této pomoci využije.. nebo za b) tu svini majzl přes palici. No tak či tak jim to kňouráni není nikterak platné, neboť dámám nestačí, když se hoši vrátí z putyky jako to prase.. prostě jim je to málo. Tak jo, pěkná tříhvězda a mě nezbývá nic jiného než jít na tlačenku.. jo a škoda, že režisér nenachal dohrát song od Niny Simone, tím to zabil.. ()
Galéria (15)
Fotka © Česká televize
Reklama