Mý lepší blues

Denzel Washington je zde hodně mladý, hraje už tehdy vynikající, ale já jsem se nepatrně zklamala ve stylu muziky. Očekávala jsem více New Orleans muziky a dixielandu. Hudba je zde vedena téměř sólově na trubku (výborně a s rutinou správného trumpetisty), ALE NĚCO TOMU CHYBĚLO a já to musím vidět ještě jednou, abych tomu přišla na kloub. (13.10.2011)

Vlastně tomu profesně nelze nic vytknout, ale přesto mne to neoslovilo. Celé mi to přišlo jakési studené, akademické, točené s profesionálním odstupem, jako by to režisér dostal za úkol natočit - a tak to udělal; a vyvaroval se formálních chyb. Emoce mne však nezasáhly, měl jsem pocit, že to toho nebyly vložené. (28.07.2011)

Nevím no.. Lee (hlavně ten z raných devadesátek) je na mě moc roztříštěný. Na jednu stranu by chtěl být inovativní a odvážný, chvílema si jakoby hraje na takovou tu "formanovskou" pseudorealitu, střídá tempo, občas začne blbnout ve střižně..ale zároveň je překvapivě staromilský a formální.. Občas mu to sklouzává do klišé, kýče a figurkaření, ale tak nějak po haluzi se z toho většinou dokáže vyžvanit a vylhat aby to vypadalo jako záměr.... Na tohle jsem mrknul hlavně proto, že se tu troubí na trumpetu, ale musím říct, že jsem u toho většinu času "trpěl".. Přiblble prvoplánová fetišizace trumpety mě nejednou donutila zvednout obočí až na temeno hlavy. Bleek je nesnesitelnej kretén se kterým se člověk nemůže identifikovat, tím spíš když ho hraje neoblíbený Washington, kterému ale člověk musí přiznat minimálně to, že se na roli trumpeťáka technicky evidentně poměrně svědomitě připravoval.. a taky je fajn zase jednou vidět Denzela z dob kdy ještě manýristicky nežvejkal naprázdno pantem... Nakonec jsem byl mile překvapený, že v poslední cca čtvrtině se ukázalo, že Spike Lee nehodlá jít Scorseseovskou cestou povrchní glorifikace povrchních debilů a ve finishi skutečně přichází s jakýmsi rozuzlením a ponaučením (a to tak, že to vlastně vůbec nepůsobí jako moralitka).. Takže asi jo, ve výsledku z toho mám dojem spíše pozitivní... Ale popravdě pořád čekám na ten film který mě přesvědčí, že Lee není jeden z nejpřeceňovanějších filmařů devadesátých let.. (08.07.2019)

Spike Lee je dobrý režisér, ale mne sa film osobne nepáčil, až tak ako ostatným. Pri dlhých hudobných vystúpeniach som sa nudil. Postavy sú prepletené dosť nezaujímavo. Denzel Washington je výborný, ale celé to dokopy nesedí. Ako sa môže tak ľahko jeho postáva, len tak vyrovnať zo zradou kamaráta. 6/10 (13.09.2018)

"...A vše je taky jen blues...", řekl TAKY Bůh (říkám já, jestli jste poctivě koukali i na závěrečné titulky). Jen Bůh není... (říkám já už jen tak...) . . . Ale Spike Lee natočil skvělý film o blues, jazzu, hudbě, rodině, přátelství i černém Brooklynu, poutavě vystavěný příběh o jednom sobci, kterého až život naučí a rodina spasí a nemusí jít vždycky jen o ten nátisk, že... . . . Pět hvězd v dobrém rozmaru i za mix jazzové hudby stylově v rozmezí nějakých třiceti let i za ten okouzlující >happyend< , dokazující, že trubka od ryzího jazzmana daleko nepadne... ;-) - - - - - (Poprvé viděno 11.2.2013 na dvd /s původní zvukovou stopou a č. titulky v originálním formátu obrazu/, hodnocení 260., komentář zde jako třiadvacátý - 11.2.2013) (11.02.2013)