Mý lepší blues

Denzel Washington je zde hodně mladý, hraje už tehdy vynikající, ale já jsem se nepatrně zklamala ve stylu muziky. Očekávala jsem více New Orleans muziky a dixielandu. Hudba je zde vedena téměř sólově na trubku (výborně a s rutinou správného trumpetisty), ALE NĚCO TOMU CHYBĚLO a já to musím vidět ještě jednou, abych tomu přišla na kloub. (13.10.2011)

Vlastně tomu profesně nelze nic vytknout, ale přesto mne to neoslovilo. Celé mi to přišlo jakési studené, akademické, točené s profesionálním odstupem, jako by to režisér dostal za úkol natočit - a tak to udělal; a vyvaroval se formálních chyb. Emoce mne však nezasáhly, měl jsem pocit, že to toho nebyly vložené. (28.07.2011)

Po shlédnutí 3 filmů Spika Lee během cca 10 dnů si myslím, že bejt černej je ta nejvíc cool věc na světě. Agitační feťácké tanečky Sama Jacksona v Jungle Fever ( "I am a c..c..c..c..crackhead"), Spikeovo poflakování se s pizzou v Do The Right Thing, Denzelovy sólíčka na trumpetu a jeho sebevědomá nadvláda nad ženami (klátí víc než jednu bez nejmenších výčitek svědomí a bez "miluju tě" keců) a perfektní role Johna Turturra ve všech třech filmech. Krásné syté barvičky, dobrý hudební podkres a dobře napsané dialogy. Kouká se na to hezky. Nejlépe hodnocené Do The Right Thing mi paradoxně přišlo nejslabší. (02.05.2008)

Pro mně zatím nejlepší Spike Lee, hromada divných postav (hlavne Turturrovic bratří jsou hodně vostří) a taková, zvláštní neuchopitelná pohoda, ikdyž jde někdy do tuhýho. Jinak jenom čtyři za trochu divočejší konec, kterej mě nesedl. Chtěl jsem napsat, že mladej Washington byl epesní sekáč, ale tomu šupákovi bylo 36! Takže to zformuluji jinak - nespravedlivě mladě vypadající Washington byl epesní sekáč s charismatem na rozdávání. Režije Spika taky výborná. A scéna, kde hrají hlavní píseň je za plnej, nejen kvůli skvělé skladbě (a to nejsem nějakej echt fanda, ale tohle rozhodně můžu). (09.07.2012)

Nevím no.. Lee (hlavně ten z raných devadesátek) je na mě moc roztříštěný. Na jednu stranu by chtěl být inovativní a odvážný, chvílema si jakoby hraje na takovou tu "formanovskou" pseudorealitu, střídá tempo, občas začne blbnout ve střižně..ale zároveň je překvapivě staromilský a formální.. Občas mu to sklouzává do klišé, kýče a figurkaření, ale tak nějak po haluzi se z toho většinou dokáže vyžvanit a vylhat aby to vypadalo jako záměr.... Na tohle jsem mrknul hlavně proto, že se tu troubí na trumpetu, ale musím říct, že jsem u toho většinu času "trpěl".. Přiblble prvoplánová fetišizace trumpety mě nejednou donutila zvednout obočí až na temeno hlavy. Bleek je nesnesitelnej kretén se kterým se člověk nemůže identifikovat, tím spíš když ho hraje neoblíbený Washington, kterému ale člověk musí přiznat minimálně to, že se na roli trumpeťáka technicky evidentně poměrně svědomitě připravoval.. a taky je fajn zase jednou vidět Denzela z dob kdy ještě manýristicky nežvejkal naprázdno pantem... Nakonec jsem byl mile překvapený, že v poslední cca čtvrtině se ukázalo, že Spike Lee nehodlá jít Scorseseovskou cestou povrchní glorifikace povrchních debilů a ve finishi skutečně přichází s jakýmsi rozuzlením a ponaučením (a to tak, že to vlastně vůbec nepůsobí jako moralitka).. Takže asi jo, ve výsledku z toho mám dojem spíše pozitivní... Ale popravdě pořád čekám na ten film který mě přesvědčí, že Lee není jeden z nejpřeceňovanějších filmařů devadesátých let.. (08.07.2019)