Malcolm X

Životopisný film, ktorý sa snaží postihnúť celý život známeho aktivistu. Tým sa stáva síce viac informačne hodnotným, ale povrchnejším, ako keby išiel pomocou výberu jednej dôležitej epochy jeho života viac do hĺbky jeho vnútra, alebo vnútra spoločnosti. Je pozoruhodné, že k boju za základné ľudské práva vedie cesta najmä cez náboženstvo, že si nevystačíme iba s elementárnou ľudskosťou, ako to bolo u Malcolma, ktorého prebudilo až učenie Islámu a nie napríklad vražda jeho otca. Malcolm síce tvrdil, že nebol rasista, ale tvrdil, že beloch rovná sa diabol. Tomu sa hovorí kontroverzná historická postava. Aj tomu, kto sa nepodriadil spoločenskej klíme a automaticky netvrdil, že Kennedy bol nevinnou obeťou. Lee sa nám na konci snaží povedať, že Malcolm nevinnou obeťou bol a táto tendencia ku koncu začať adorovať postavu, s ktorou sme behom filmu ani nemali príliš dôvodov sympatizovať, pôsobí režijne nevyrovnane. Asi Leeovi fanúšikovia tento film príliš v láske nemajú, pretože je pomerne konvenčne nakrútený, ja však obdivuje celú predprodukciu so zháňaním materiálov, výborný casting: Washington JE Malcolm X ako Kinsley JE ghádhí a vlastne celú tú drinu okolo, pretože to stále stojí za to (za videnie). (28.08.2016)

Spike Lee je režisér, který se snaží v každém svém filmu alespoň trošku nakousnout téma rasové diskriminace. Není tedy divu, že postava Malcolma X ho přímo fascinovala a že chtěl v 3 hodinovém filmu mu složit poctu. Jenže Spike Lee až moc chtěl. Celý děj je prodchnut patetickými dialogy, kterými chtěl vyvolat kontroverzi, který se měl stát jeho životním dílem. Jenže z toho vyšla nabubřelá slátanina, která nevydrží ani na zkrácenou hodinou. Největší chybu bych viděl u toho, když se obsadil do jedné z důležitějších vedlejších rolí. Rozhodně nejhorší film Spike Leeho. (10.01.2009)

Emancipační afroamerický filmový opus magnum režiséra Spikea Leeho, nádherně mapující kořeny, ale i extrémně vyhraněný (násilný) postoj části této etnické populace. Drama o životním příběhu Malcolma X, černošského vůdce a mluvčího náboženské organizace Nation of Islam (Národa islámského), jenž v 60. letech minulého století veřejně vyjádřil nespokojenost Afroameričanů s jejich postavením ve společnosti a vlastně pregnantně řečeno mimo společnost, jelikož jedna ze zásadních tezí, kterou razil, byla, že černošští obyvatelé USA nejsou Američané... (Malcolm X byl vlastně jakýsi názorový oponent nejznámějšího černošského vůdce doktora Martina Luthera Kinga, který propagoval nenásilí a dialog s výkonnou mocí v čele s prezidentem Kennedym (např. nejslavnější Washingtonský Kingův projev I Have a Dream - Mám sen) a který však skončil podobně smutně jako prezident Kennedy...). Spike Lee ve filmu obsáhle nastiňuje (trochu nechápu nutnost zařazování dlouhých tanečních scén na začátku snímku) pozvolný přerod malého chlapce, jemuž z rasových důvodů zabili otce a který skončil v internátním dětském domově, v hedonistického mladého delikventa, lupiče a distributora drog, který na své životní pouti zákonitě vstupuje i do fáze pobytu ve vězení, kde se poprvé setkává s islámem. Toto nové náboženství změní razantně nejen jeho pohled na svůj původ, roli černochů, jeho názory a návyky, ale hlavně pohled na sebe sama. Celým jeho životním kruhem se totiž line ústřední leitmotiv - rasová zášť. Projevy rasismu a segregace jsou neodmyslitelnou součástí života černocha té doby (,,Slyšel jsem slovo negr tak často, že jsem si myslel, že se tak jmenuju...") a tak se logicky nabízí radikální změna paradigmatu (vynikající scéna s výkladem slovníkových hesel ,,bílý" a ,,černý") - Afroameričan se nemůže vnímat jako nedokonalá součást světa bílých a nesmí se snažit se tomuhle světu přizpůsobovat, Afroameričan je součástí plnohodnotného světa vlastního... (Příznačná etymologie jména Malcolm X: ,,V dobách otroctví, dával otrokář černým, takzvaným černým jako příjmení to své. Elijah Muhammad nás učí, že až přijdeme k poznání islámu, k poznání sebe samých, nahradíme naše otrocká jména písmenem X, které v matematice zastupuje neznámou. Jelikož jsme ztratili kontakt, nebo jsme spíš byli odříznuti od naší historie, naší minulosti, vlastní kultury, vlastní země, používáme X, neznámou, až do té doby, dokud se nevrátíme do vlasti.") (08.10.2007)

Po mojom prvom stretnutí s režisérom Spike Lee som očakával podobnú pecku. V životopisnom filme a v takej minutáži až takú dynamiku nebolo možné dosiahnuť, ale vtiahlo ma to a bol to asi druhý najlepší životopisný film, čo som zatiaľ videl. Zásluha Danzela Washingtona na tom je značná a hrajúci režisér si vybral asi najlepšie, ako mohol. Opäť vytiahol kontroverznú tému a kontroverzné spracovanie a ako neznalý černošskej problematiky som nedokázal odlíšiť, kde už končia historické fakty a začína fabulácia. Nenudili ma dokonca ani časté filozofické debaty a najlepšie boli určite tie z väzenia. –––– Žalujem Bieleho muža, že je najväčší žrút prasiat a pijan na tejto Zemi. –––– Vravím ti božie slová. Nechcem ťa podviesť. No vravím ti, Boh je čierny. – Boh je čierny? Každý vie, že Boh je biely. – Prijal si všetko, čo ťa biely muž naučil. Povedal ti, že si čierny pohan a ty si mu uveril. –––– Nie, Elijah Muhammad nevraví, že len niektorí bieli sú diabli. Učí nás, že všetci bieli sú diabli. (15.06.2013)

Ďalší z milióna filmov z prostredia odohrávajúceho sa v 60.tych rokoch minulého storočia o rasovej neznášanlivosti. Obsadiť do hlavnej úlohy Denzela Washingtona bol správny krok, pretože inak by tento film asi skončil v mori s ostatnými priemernými filmami. Najväčšou chybičkou filmu je asi jeho neskutočne dlhočizná stopáž. Film by som radšej rozdelil na dva diely, pretože takto bolo skutočne ťažké pri filme zotrvať bez pauzy. I keď Denzelovi to pristalo s lookom 60.tych rokov a s okuliarmi s hrubým rámom. Je ešte dobré poznamenať že režisér Spike Lee (ktorý je čierny) sa s filmom nepáral a poriadne naložil bielym formou toho, ako sa po stáročia správali k čiernym bratom. To sa mi páčilo, i keď som beloch, ale mám rád, keď sa veci povedia priamo, tak ako to je. (23.02.2015)