Horečka džungle

Spike a jeho pohled na rasovou otázku. A opět je to dobrý film. Wesley Snipes, Samuel Jackson, báječná Ruby Dee nebo legendární Anthony Quinn - zkrátka výborný herecký obsazení. Dokonce i ta Snipesova filmová holčička byla super. Kdo byl pro mě osobně ale opravdu překvapením, to byl Turturro - toho člověka jsem dosud neviděl hrát vážnou roli, a nejenom že to zvládnul, ale ještě byl dobrej a z vykreslený italo-americký komunity nejnormálnější. Naopak zdaleka nejzábavnější byl Michael Badalucco v roli "tmavýho" taliána. Ten mě prostě celou dobu bavil. Vlastně všichni mě bavili, je to prostě skvělá (a zároveň smutná) satira. Co mě jinak překvapilo je to, že na tenhle film nejsou český titulky, a dokonce na HD rip nejsou ani v angličtině - to se mi snad ještě nikdy nestalo. Kor ne u filmu z 90. let. (03.10.2016)

Je mi jasné, že v USA bol rasizmus bežný a na vzťah bielej ženy a afroameričana sa často hľadelo s veľkou nevôľou, no tu sú komplet všetky postavy s výnimkou Snipesa, Annabelly a Johna Turturra takí zabednení nenávistní rasisti, že mi to pripadá ako niekde v Mississippi v 60tych rokoch, nie v NY o 30 rokov neskôr. Samozrejme na oboch stranách, ale proste som to tým postavám nežral. Tak ako som to nežral Wesleymu a Annabelle a ich vzťahu, necítil som tam žiadnu chémiu ani vášeň, nič. Silnejší mi tu prišiel skôr ten vedľajší motív, týkajúci sa drogovej závislosti, Samuel a Halle boli jediné dve postavy zahrané realisticky a vzbudzujúce nejaké emócie. Spikeove filmy mám rád a na tento som sa obzvlášť tešil, no asi ma bavil z tých čo som videl, najmenej. Už tu tú rasovú nenávisť hnal do extrémov, aj keď ma ešte od neho čakajú filmy, v ktorých asi tlačil na pílu ešte viac... (26.12.2018)

Naštěstí jsem měl dobrý odhad - pořád je to film Spika Leeho z doby, kdy neviděl rasismus úplně ve všem, takže o pojednává komplexně a (hlavně) nečernobíle nejen o rasismu, ale i o problémech a životě afroameričanů a dokonce i bělochů. Rád bych tomu dal vyšší hodnocení, jelikož přesně takhle událostmi strukturovaný si správný film o rasismu představuji, ale na to tu má Lee až moc přehnaně dlouze ukecaných pasáží o ničem, které mi dojmy srážely a místy i nudily. Jo, a ještě mě zarazilo, kolik postav je tu vyloženě rasistických. Nakonec mi to nevadilo, jelikož výrazný rasismus zde plyne z obou stran (a přitom mezi chováním bělochů i černochů se zde dalo najít dost podobností...), ale stejně mi to přišlo krapet přehnané. Tohle by odpovídalo spíš 50. a 60. letům, ale tohle se odehrává na začátku devadesátek, kdy už společnost přece jenom byla o kus dál. I přes tyhle mínusy to stále vnímám jako povedený film, který rozhodně má co říct, umí to předat a přijde s nejednou silnou scénou (třeba s tou v Taj Mahalu, která filmu dodala další vrstvu). Kameru to má trošku strohou, ale Lee přesně ví, co a jak chce zabírat (geniální je ten záběr, kdy se s celku jde do detailu a postupně z obrazu mizí momentálně nepotřebné postavy), takže i tu bych rád pochválil a o civilních hereckých výkonech se ani nemá smysl rozplývat. A hlavně jsem rád za tu nečernobílost, protože záporná postava tu byla jen jedna, ale ostatní nejsou automaticky kladné, nýbrž silně neutrální, kteří během všech událostí okolo lásky Flippera a Angie, míšeného páru, udělají spoustu složitých a někdy i špatných rozhodnutí. Až mě překvapilo, jakým způsobem to skončilo, ale nechci spoilerovat (i když to tu někteří udělali rovnou a ani to nenapsali jako spoiler). A je tu i dost podobností s Jednej správně, akorát tam mi atmosféra horkého letního dne, během kterého se vše zvrtne, sedla víc, než tahle romantická, která byla zbytečně prodlužována o prázdné řeči. Velice silné 3* (29.10.2023)

Příkře provokativní dílo z multietnického prostředí v newyorské čtvrti Harlem, strohý, nekomplikovaný děj se opírá především o břitce ostré dialogy naplněné vulgarismy a narážkami, nahlížíme převážně na osobní rasistické a sexuální postoje zde žijící promísené komunity, předsudky, nesnášenlivost, zavilá nesmiřitelnost, takové jsou ve filmovém zobrazení charakteristické rysy obyvatel, jednoduchou úvodní zápletkou jsme uvedeni do námětu odhalujícího nám velmi složité a veskrze konfliktní soužití jednotlivých etnik, na událostech kolem manželské nevěry ženatého Afroameričana, vzdělaného, úspěšně sociálně usazeného muže, profesí architekta a jen ve volném svazku žijící Italoameričanky, výpomocné kancelářské pracovnice, sledujeme a spíše s kritickým náhledem poznáváme chování lidí z jejich okolí, převažující až agresivně netolerantní reakce k jejich milostnému vztahu jako k jakému si neodpustitelnému přečinu proti všeobecně uznávaným pravidlům, bohužel nemohu posoudit do jaké míry je vše jen pro nás diváky se záměrem nadsazeno nebo naopak velmi blízké skutečnosti, i jakým vývojem za více jak dvě desetiletí mohlo prostředí projít a je v zobrazení ještě nějaká věrohodná propojenost se současností, přesto jde nepřehlédnutelně o významné dílo té doby, sarkasticky jitřivé, hořce úsměvné, s vážným apelem. (15.05.2013)

Pro Spikea tolik typický rukopis, typický New York i typické úvahy o rasové nesnášenlivosti obalené v realističtější (a víc na sexu založené) variaci na Romea a Julii. Spike jako režisér znovu překypuje nápady a víc něž kdy předtím spoléhá na pestrobarevnou hudební složku. Škoda, že Jungle Fever předčasně vrcholí už při procházce na "Taj Mahal" a že se konec dvakrát nepovedl. (28.07.2006)