Seber prachy a zmiz

Woody Allen přesně tak, jak ho máme nejradši. Na paškál si vzal tentokrát gangsterky, detektivky a vězeňská dramata. Hlášek je zde spoustu a s nimi mraky vtipných scén. Každou chvíli se objeví vtip, který vás dostane do kolen a neudržíte se smíchy. A navíc tento film nastartoval celou sérii filmů s tímto brýlatým sympaťákem. (17.04.2007)

Jeden z prvních Woodyho filmů je zatím spíše tápáním a hledáním sebe sama a charakteristického stylu, než aby byl typickou Allenovkou. Forma fiktivního dokumentu funguje, místy prosakují fórky pro Allena typické, chybí ale chytře-vtipné-intelektuální-dialogy a jsou nahrazeny řadou více či méně absurdních skečů ze života jednoho kriminálníka - diletanta. (27.12.2011)

Typickými allenovskými atributy nabité dílo, které si v ničem nezadá s dalšími filmy z Allenova raného anarchistického období. Ačkoli se jedná spíše o vršení skečů (tematicky i kvalitativně poměrně různorodých), příběh je celkem kompaktní a netrpí roztříštěností. Paradokumentární styl, nebývalé množství vtipů a odkazů na jiná slavná filmová díla a tvůrce (zejména z němého období), které napoprvé nemáte šanci pochytit všechny, dělá ze Seber prachy a zmiz více než jen osobitý debut tehdy slibného a mladého režiséra (scénáristy a herce). (17.11.2014)

Je z toho cítit třeba Buster Keaton, zároveň lze jasně vnímat budoucí rukopis Allenových filmů, který se tu ale ještě schovává pod takovou neotesanou a nevytříbenou slupkou. A to je trošku problém. Film má mnoho dobrých vypointovaných momentů, ale je spíše jen řetězcem jednotlivých gagů, než sourodým filmem s nějakým smysl dávajícím dějem. Formálně se jedná taky o solidní punk, takže bych to ve výsledku doporučil spíš jen lidem, kteří Allenovu tvorbu vnímají v nějakém celkovém kontextu, než jen jako samostatný film na večer. 5/10 (22.10.2019)

"Teď vám pustím pár filmů z banky. Uvidíte je jen jednou. Pak, abychom zlikvidovali důkazy, filmy sníme. Bude to formou švédského stolu. Támhle je bramborový salát. Žena uvařila kávu." - Až do poloviny 70. let točil Woody Allen podobně ztřeštěné groteskoidní komedie jako je tahle (snad s vyjímkou mého oblíbeného Zahraj to znovu, Same - které ovšem sám nerežíroval) a pokud se vám tento styl zamlouvá, myslím, že nebudete zklamáni. Je zde sice řada fórků nefunkčních a našlo by se i pár trapných, ale těch dobrých až skvělých je podstatně víc. Je nad slunce jasnější, že v dobách tohoto počinu Woody stále hledal svůj osobitý styl (během filmu se například nevyskytuje žádná jazzová hudba a tento ani nezačíná titulkami, považte!). Na skoro-debut (neboť úlet "What's Up, Tiger Lily?" těžko považovat za allenovku) je to však úžasný výkon! (21.05.2005)