Konaj správne

velice nadhodnocený kousek. černí vs. bílí znovu a jinak (tentokrát více z té "černé" strany) - celek zadrhává a moc nefunguje. několik málo slušných věcí (pár postav + docela rozumný rozjezd filmu) nezachrání to klišovité a křečovité "vyvrcholení" děje - pro mě jednoznačné zklamání - 6/10 (29.07.2006)

Strašně bohatý film na postavy, scény, humor ale zároveč také na pořádné zamyšlení. Spiku Lee se na 120 minutách podařilo vytvořit živý organismus černošké čtvrti na počátku devadesátých let, kde není jednoduché být na jedné či druhé "strasně". Klobouk dolů před režisérovým nadhledem, který a priori nehodnotí a neřiká, kdo je kladný a kdo záporný hrdina, ale ukazuje jednotlivé motivace konkrétních postav a nechává čistě na divákovi co si z toho vezme. A to je v podstatě to nejdůležitější, protože obě strany mají v vlastně pravdu a pokud nejsou schopni dělat kompromisi a problémy řeší extrémně, dopadá to vždy tak, jak to nakonec dopadne i tady. Skvělý film. Stay Black. (09.10.2012)

Spike Lee udělal něco jako zlatý řez, co se rasismu a xenofobie týče. Ačkoliv se film odehrává v převážně černošské čtvrti v Brooklynu, jsou zde zastoupeny všechny možné rasové a národnostní menšiny. Od černochů, přes číňany, hispánce až po italoameričany. A všechny menšiny se navzájem kérují na základě obvyklých stereotypů. A přesně v tomhle je vůbec největší pozitivum filmu. Lee správně pochopil (ač sám černoch), že nejde jen o konkrétní rasu/etnikum, ale spíš o sám akt nesnášenlivosti na základě vnějších rozdílů a to v celé jeho paradoxnosti. Pomocí prezentace jednotlivých praštěných důvodů k nenávisti, pomocí nadávek a provokací, které jednotliví aktéři dramatu pronášejí, se ukazuje vůbec to nejdůležitější. Že jediným způsobem boje proti netoleranci není nadávání na netoleranci druhých (s přidáním vlastních peprných nadávek plných předsudků), ale spíš vlastní, příkladná tolerance vůči ostatním. (25.09.2016)

Mohla to být sakra dobrá sonda do života tepající černošské čtvrti během jednoho obsáhlého horkého dne. Ukázka charakterů různých účastníků a různých kultur ve své vzájemnosti mě docela bavila. Vtipné hlášky spolu s "black music", pracující menšiny, klábosící většina a nikdo z nich na fungujícím stereotypu nechtěl nic měnit. Všichni se navzájem znali, tolerovali a respektovali. Zbraněmi té doby byly silácké řeči, tlačítka volume u rádií a nevinné hrátky s hydranty. Groteska u Sala v závěru po zavíračce patřila k nejvtipnějším, kdyby nepřišel nečekaný šokový obrat o 100%. Bylo to jak blesk z čistého nebe a chyběl jen krůček, aby taškařice ve jménu apartheidu vyvrcholila trapným lynčováním. :-( (U nás se dnes v podobně sálavém horku "bojovalo" ve skocích a piruetách do bazénu. To se mi líbilo.) (07.08.2011)

Jojo, zůstaň černej negře a nekoukej se na ten film, dojebanej pro našince ubohým šašskosolvinským čudlárenským dabingem... . . . Tak díky ignorantští šmejdi z >veřejnosrádní< , dívám se (sice), ale trpím, to se prostě nedá, vnímat pražskočudlí snaživě procítěné debilní hýkání (občas se mmj. míjející s pohybem rtů a gesty dabovaných postav, o směšnosti dabingu davových scén ani nemluvě), namixované pak nějakým nýmandem snad v kuchyni, bez reálných ruchů, naprosto likvidující atmosféru filmu, odehrávajícím se v multietnické komunitě v Bedford-Stuywesant v Brooklynu a ne někde ve Stolici na Jižáku... °-[.. . . . Tak snad někdy na dvd s původní zvukovou stopou a titulky... - - - - - (Poprvé s natěšením očekáváno a s utrpením nahlédnuto a neposlouchatelno 11.2.2013 na >čudláckém sprostoru< , hodnocení s rezervou 843., nekomentář zde notně nasraný jako devětasedmdesátý - 11.2.2013) (11.02.2013)