V pasti

Odolávat těm ufonským invazím je čím dal tím těžší. Jednou abyste si qůli přežití vyřízli jazyk, teď radši vypíchli oči, tudíž počítám, že příště nebude moct chcípající lidstvo ty mimouše ani cítit, nebo si bude muset vrážet hřebíky do uší. V podstatě další parazitismus na praotci Wyndhamovi, v němž místo žahavé flóry či bystrosluchých predátorů tentokrát řádí kosmický psychovítr, nicméně jako pohyblivé obrázky je to vcelku hezky zdramatizované, atmosférické, mile to odsejpá, slušně nabalzamovaná předdůchodová Sandra má pořád krabici na ptáky a bez zardění ojíždí gerontofilní negry, kterým by z fleku mohla dělat čokomámu. Čili poměrně vkusné gestapo a zábavná hra na slepou bábu, které bych hlavně vytknul zase to močopudné ždímání emocí na tlpících loztomiloškých dětiškách. Takže bych příště prosil konečně nějaké mimořádně slizké, ohyzdné, nesympatické, otylé fuckany, a nejlépe na konci brutálně zkontumovat! (22.12.2018)

Slušná podívaná, z které člověk občas chytá paranoiu. Jen zamrzí, že si Susanne Bier vybrala k rozvedení zrovna tu méně zajímavou část příběhu, kde se budují charaktery, ale ty dva nejzásadnější se dostanou ke slovu až moc pozdě. Proto pak závěrečná dvacetiminutovka po emocionální stránce úplně nefunguje. (18.12.2018)

Kdyby měli opravdu koule, tak nenechají Sandru chodit po apokalypse s umělýma řasama, ale oukej, občas se mi i dech zatajil. Tiché místo se mi nicméně líbilo (o strašně moc) víc, mimo jiné proto, že tam bylo mnohem méně vysvětlování slovem a mnohem více vysvětlování obrazem, hehe. A druhou věcí, která Bird Box docela ublížila, je přílišná délka: ty dvě hodiny vedou k redundantnímu nimrání se v nepodstatných odbočkách a vztazích, opakování nápadů a dublování pocitů (místo jejich stupňování) a to je škoda. Devadesátka by tomu slušela víc. (16.01.2019)

Film jsem si dal doslova pár dnů po Quiet place, které je totéž v bleděmodrém. Oba filmy jsou "drobet" za hranou s uvěřitelností světa, ve kterém se odehrávají, na štíru s logikou a existenceschopností bytostí. Bird box má pro mne ještě navíc problém s morální rovinou - jedná se o vítězství pekla? Protože jediný, kdo je v pohodě, jsou vražední šílenci? Dále je přesně nadávkován současnými hollywoodskými kvótami na rasy, gendery a sexuální minority. Navíc proti konci v knize ten filmový nic neřeší... A přes to všechno, dávám Bird boxu o hvězdu víc. Takřka jediným důvodem je Sandra Bullock (a taky John Malkovich, výtečné okořenění), která je prostě o pár lig lepší herečka než Emily Blunt, to se nedá nic dělat. Nic proti Krasinského preferování vlastní manželky, tak to dopadá :) (01.09.2019)

"Zrakové" Tiché místo, naštěstí však s naprosto odlišnou dějovou stavbou (dvě paralelně probíhající časové linie, mnohem více postav, rozmanitější situace, přirozeněji působící závěr), takže si i přes prvoplánově podobnou zápletku a prorodinné poselství (k němuž však Bird Box dochází jinou, mně osobně o něco bližší cestou) nijak zásadně nekonkurují/nepřekážejí, naopak se hezky "doplňují" (bylo by to skvělé kombo na nějaký tematický sci-fi hororový večer). Za mě je BB možná ještě o procento nebo dvě lepší, protože mi připadá soudržnější jako celek (TM je holt velmi očividně "rozpůlené"), není v něm tolik zjevných nelogičností, má zajímavější postavy (Sandra, sympaťák Trevante Rhodes a hlavně výborná cynická svině Johna Malkoviche), a navíc nabídne minimálně jedno poměrně odvážné autorské rozhodnutí, které je v přímém rozporu právě s TM (a jež bude určitě nemálo divákům vadit), ale podle mě je zcela legitimní a smysluplné... Velké přesahy bych v BB asi radši moc nehledal, bohatě mi totiž stačí, že jako relativně komorní apokalyptický survival nadprůměrně splňuje vše potřebné - je permanentně napínavý, příběhově poutavě uchopený, dobře graduje a má pár hodně silných scén, které ústřední nápad rozvíjejí a/nebo solidně vytěžují. 80 % (21.01.2019)