Ľadová búrka

Mám silné podezření, že Ang Lee tenhle příběh vzal hlavně kvůli tomu, že se mohl vyřádit na ledové bouři a cinkajícím ledu, který pokryl všechno jako v zámku Sněhové královny. Vizuálně perfektní, zima zalézá i pod nehty, kluzko zraňuje chodce smrtící nejistotou, vzduch je křišťálově čistý a mráz svírá do krunýřů přírodu i lidi. ____ Studená a nehostinná krása ale charakterizuje i děj o monotónních nevěrách bez špetky citu a dokonce i bez většího zájmu o milostné vzrušení. Nevěra je jen způsob, jak zabít čas a zpestřit nudu v zaměstnání nebo v domácnosti. Ani v tomhle ale neuspokojuje, je to jen další z činností, které člověk musí vykonat, aniž by ho bavily. ____Jen málokdo se ze zoufalého ustrnutí ve stereotypu (stejně jako větvičky zamrzlé v ledu) dokáže vymanit. A téměř vždy musí jít takové vzrušení zevnitř, z charakteru člověka - jen to dokáže způsobit tání ledu. Takový je otec, kterého jeho práce baví a možná i děti, u nich je to ale spíše věkem plným objevování a nejspíš skončí brzy jako jejich neteční rodiče. Jediný kandidát na neustrnulý život za opojení z ledu zaplatí až příliš draze. ____ Chladné, malebné a nevzrušivé drama. /29. 9. 14./ (29.09.2014)

Ang Lee natočil klasickú konvenčnú epizódu zo života niekoľkoých postáv, ktorých príbehy sa preplietajú v klbku emócií na pozadí dobových udalostí a sexuálnej otvorenosti 70. rokov. Snímka so skvelým obsadením však zanecháva na duši len slabú ryhu kvôli priemernému scenáru a nerozvinutosti niektorých postáv. Správna atmosféra a hĺbka sa dostavujú až v posledných minútach, no najväčšiu pozornosť si zasluhuje magická hudba Mychaela Danna. (17.10.2009)

Ledová bouře jako metafora citové vyprahlosti a neschopnosti komunikovat (slova zde nahrazuje sex). Ang Lee ještě více posílil moji viru v něj, coby režiséra, který nemá problém vtáhnout diváka do ohniska vyprávění a nechat ho tak prožívat to, co samotné postavy. Má-li navíc po ruce kvalitně vystavěnou zápletku a spolehlivé herce (fantastická Christina Ricci!), o výsledku netřeba pochybovat. Brilantně vystavěné psychologické drama. 9/10 (11.11.2009)

Život v klame, podvádzaní a pretvárke, ktorá sa prenáša pozorovaním i výchovou z rodičov na potomkov. Trochu mi to pripomínalo ilustrovaný článok časopisu Psychologie. O tom, ako rodina zviazaná zrutinizovaním životných úkonov a povinností ochladla a navzájom si jej členovia klamú, pretože temer nik sa nedokáže vymaniť z pobiehania v koliesku množstva dokonale zbytočných nevyhnutných rodinne/spoločenských povinností, plných umelej pretvárky a falošného poklonkovania. Úprimný rozhovor o traumách, bolestiach a túžbach chýba. A to rovnako za Nixona ako dnes. V tom spočíva nadčasovosť inak čisto psychologickej drámy. (29.10.2012)

Já bych řekla, že se ve filmech Anga Lee nikdy necítím úplně příjemně. I když řemeslně i herecky jsou zvládnuté výborně, žít bych v nich rozhodně nechtěla. I ty, které se mi opravdu líbí jako třeba Zažít Woodstock mají v sobě něco co mi vadí a to nemluvím o Zkrocené hoře. Tento film byl jako rampouch zabodnutý do srdce s těmi svými postavami. O jedné z nich jsem si koncem filmu řekla - přece jenom je mi tady někdo sympatický - a za tři vteřiny.... (06.02.2013)