Zkáza Dejvického divadla

"Sedáváš tady často?" "Jo." "Krmíš holuby?" "Jo." "Žádný tu nejsou." "No, to mě mrzí. Ale choděj sem volavky popelavý." "Jo?" "Jo." "Děláš si prdel?" "Jo." Tak 50:50. Upřímně, jak začátek, tak konec téhle šestidílné minisérie jsou děsně slabý díly, ale ten zlatej střed, těch pár týdnů, během kterých jsem viděl AIDS, Vládce loutek, Šmejdy, Smrad a interview, propagující show, byly opravdu solidní zábava, speciálně AIDS je konceptem absolutní trefa a je to jen cinknutím sofistikovanější, než co řadoví diváci asi můžou očekávat. Koneckonců, já se do divadla nedostanu, ale jednou jsem měl možnost si jeho zákulisí projít, vidět, jak to tam žije a funguje, takže to na mě taky dýchá trochu jinak. Jo, bylo to slušnejch pár týdnů s tímhle, hned po MOSTu. Ale definitivně to, ať už kvůli zvolenému stylu, nebo humoru, nesedne každému. Navíc, já mám rád Krobota, asi bych řekl, že víc před kamerou, než za ní... což může znít jako urážka, ale mě jeho lakonickej projev děsně baví. A na "Zkázu Dejvického Divadla" jsem čekal snad od doby, kdy o tomhle projektu poprvé padla zmínka. 8/10 (08.04.2019)

„Klári? Ty vibruješ!“ - „No, já vím, já to cítím. Už od rána.“ - „Ne, mobil ti vibruje!“ Jen krátce po bombě ze severozápadních Čech přichází další nálož humoru. Ale pokud někdo očekává druhý Most!, může narazit. Humor je tu totiž jiný a určený specifickému publiku, ne široké divácké obci (a je dobré mít i mírný přehled o členech, např. vědět, kdo je manžel Issové, jaký vztah má Melíšková k energiím atd.). Babčáková použila v souvislosti se Zkázou slova o „závěrečné dehonestaci a úplné ztrátě kultu“. No a „Dejvičáci“ si dělají srandu sami ze sebe, všeho co se týká divadla, a jdou často až na hranu (někdy i za ni). Prostor vyřádit se postupně dostávají všichni členové (vč. těch zákulisních). Vládne nadsázka, vyhrocenost, absurdní a černý humor. V 5. a hlavně 6. díle nabírají na síle i „dada“ prvky a Zkáza začne působit jako z jiné galaxie. Celý seriál celkově vzato geniální není, některé jeho části ovšem ano. Proto i přes hlušší místa rád nadhodnotím slabšími 5*. „Sedáváš tady často?“ - „Jo.“ - „Krmíš holuby?“ - „Jo.“ - „Žádný tu nejsou…“ - „No, to mě mrzí.“ (05.05.2019)

„DEJ TAM SRDÍČKO, TAKY KUNDIČKU, AŤ DIVÁK NEZAŽIJE ŽÁDNOU NUDIČKU. ZAPNI I ROZUM, ROZUM ZAPNI HO, A MOC NEBREBTEJ…“ /// Plno absurdních píčovin, dokazujících, že zoufalství jednoho divadla nezná hranic. Seriál 15+ a zábava? No nevím… tak 50/50. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dycky Dejvice! Dejvice pyčo! 2.) Jsem biotronik z Holešovický tržnice. 3.) Divadlo se mi blíží ke zkáze. /// PŘÍBĚH *** HUMOR *** AKCE ne NAPĚTÍ ne (22.11.2019)

Ocenila jsem střelenost i přetaženost jednotlivých nápadů a výjevů, stejně jako sebeironickou upřímnost v obnažování podstaty herectví, která spočívá odnepaměti v tom, že dobrý herec je zároveň vždycky kurva i světice, přičemž za kritických společenských podmínek se obě polohy často k nerozeznání překrývají. Zároveň ale nebudu popírat, že mi provedení připadalo banálně nedotažené, šité horkou jehlou a plné hluchých míst, a umím si představit, že by se toho Dejvičtí mohli zhostit i mnohem krutovtipněji. Jestli šlo i ve skutečnosti o zoufale spíchnutý pokus o rychlý výdělek kvůli vylepšení rozpočtu a zachování souboru a jedná se o jakousi "Synekdochu, Dejvice" (á la Synekdocha, New York, jenomže směrem ven), pak klobouk dolů a budiž jim to přáno, ale na slabším celkovém vyznění jednotlivých skečů a absenci point to nic nemění a ne, nejsem příznivce toho hledat v tom za každou cenu místo slabin přednosti - i když by se o tom daly psát eseje, faktem zůstává, že rozpačitá a nespokojená jsem byla často, hluchá místa a nedotažené nápady mě nudily, a ne proto, že by mi vadilo, když je něco funkčně trapné nebo nudné a sedne to, ale že mi vadí, když to svou funkci přeroste. ****** Co si ale budu pamatovat napořád a za co skládám velký dík, je mrazivě výstižné předvedení loutek ze Spejbla a Hurvínka a podtržení všeho absurdního, hororového a děsivého, čím mě jejich interakce odmala děsily. (09.04.2019)

Sympatická hra s divákem, která v každém díle přinese řadu vtipných situací a fórků. Dada styl, který se v 90. letech očekával především od divadla Sklep a který v následujících dvou dekádách Sklepáci dovedli až do suterénu a zkompromitovali ho. Dejvický tým je nesrovnatelně profesionálnější, má větší sebereflexi a tvůrčí potenciál. Tenhle styl se mi líbí a kdyby se Dejvičtí nevyvarovali slabších momentů ve scénáři, bylo by to pět hvězdiček jako vyšitých. Ale i takhle Zkáza Dejvického divadla vyčnívá v české produkci jak maják nad oceánem. Celkový dojem: 85 %. (02.04.2019)