Doktor Živago

Nemám z toho, že moje komentáre idú "proti všem" najlepší pocit, ale nemôžem inak. Doktora Živaga som videl prvýkrát až teraz, po 45 rokoch od nakrútenia. Knihu som nečítal, pamätám si iba, že bola pre nás v šesťdesiatych rokoch synonymom niečoho zakázaného a nedostupného. Tiež si pamätám ťažko skrývané sklamanie mojich priateľov keď sa ku knihe dostali, pretože očakávali od nej esenciu 13. komnaty a dostali rozsiahly epos na ktorý by sa hodil bonmot Woody Allena o rýchločítaní (To znám. Přečetl jsem to za dvě hodiny. Je to o Rusku.) No a môj problém je, že iba predloha je od Rusa a o Rusku. Film je anglosaským videním revolučného Ruska, v ktorom sú revolučné iba hviezdy na čiapkach a ruské iba nápisy. Už mi v tom anglo-arabskom hereckom zoskupení chýbal iba Sidney Poitier. Toto poňatie mi nereparovateľne pokazilo dojem a tak som rád aspoň tomu, že v mori obdivných komentárov existuje aspoň jeden, s ktorým sa môžem stotožniť - komentár Mi-Nü-Chai. (23.02.2010)

Až po zhlédnutí tohoto snímku na TCM v širokoúhlé verzi jsem konečně pochopil do nebes vynášenou režii Davida Leana. Když jsem viděl Živaga a Lawrence z Arábie jen v české ořezané verzi, nechápal jsem proč je z tak obyčejných obrazů odvařeno tolik lidí. Až teď jsem zjistil, že ty záběry jsou úchvatné a Leanovy filmy doopravdy chladně dokonalé... to jen domácí televizní stanice se chovají nekulturně. (17.02.2003)

S tímhle dílem se pojí čtyři výrazné plusy a čtyři výrazné mínusy. ____ Mínusy: 1, Režisér Lean směřuje k „umění“ velkým obloukem. Nikoliv vytrháváním diváka z příběhu a jeho přímým oslovováním, nýbrž klasickým hollywoodským hladkým stylem a univerzálním jazykem, což vede k tomu, že „artovost“ filmu mnozí pominou, protože na sebe neupozorňuje (a možná ve filmu vůbec není, dlužno dodat). Snad kdyby se Doktor Živago natáčel v Rusku, v kraji avantgardních formalistů, a splácel dluh Ejzenštejnovi s Vertovem. Ale my jsme na americké půdě. 2, Druhý problém spatřuji v rozklíženosti mezi estetikou Pasternaka a estetikou Leana. Svět Pasternaka, to byly filozofické úvahy, nadšenost pro jakékoli experimenty na úrovni estetické, poetické a filozofické. Jeho krédem bylo vydat z vnitřního, svobodného rozhodnutí světu sebe sama. Odmítal pojetí literatury jako služby společnosti. Naopak Lean upřednostňuje funkci a sílu příběhu. 3, Postavy takřka vůbec nevedou zajímavé dialogy, respektive když už něco valí z huby, rozhodně to není nikterak opojné nebo pronikavé, tudíž návaznost na Pasternaka (ježto každy Rus v sobě má kus filozofa) film opět zanedbává. 4, Lean, zdá se, podlehl tématu a rezignoval na dramatičnost. Film takřka nestřídá vyhrocené a uklidněné scény, nezná dramatické amplitudy. Je to dané zřejmě tím historickým souvrstvím, které vše urovnává – ona uhlazenost nicméně odlepuje diváka od filmu. ____ Plusy: A, Film velice umně napojuje vnitřní děj na historický rámec. Tedy skutečnost, s níž řada velkolepých fresek výrazně zápasí, výsledkem čehož je problematická motivace a jednání postav na půdoryse anonymního, „vzdáleného“ dějového pozadí. Tady ta vazba funguje, ostatně revoluce jde vždy odspoda, od proletariátu, a celkovému provázání pomáhá i dvojí opozice postav: postava-svědek (protagonista) / postava-konatel (antagonista). Bylo to o to složitější, že Pasternak chtěl čtenáře hlavně přesvědčit o tom, že je nutné udržet si vždy čisté svědomí, lásku k životu, ke svým blízkým a k víře, a tahle idea směřování k postavám, nikoliv od nich, nůžky mezi pozadím a postavami potenciálně notně rozevírala. B, Druhým kladem je dokonalé střídání hudby pocházející z vnitřního světa (zdroje uvnitř filmu) a hudby filmové. Navíc některé techniky jsou převzaty přímo z románu, kdy jedna postava hovoří klasicky a druhá přes voiceover (tedy mluví, přestože mlčí). C, Klaus Kinski... více netřeba dodávat. D, Film není angažovaný, ani křiklounský, což rozhodně není nic samozřejmého, uvážíme-li, že román patří mezi klasické disidentské čtení - hlas svobody z tehdejšího sovětského svazu - a samotný Pasternak se musel na nátlak sovětských orgánů zříct Nobelovky. (03.11.2008)

Ultimatni ruske epikusu. Vypraveni a atmosfera jsou super, ledova zima, deprese a komunismus vsudypritomne, takze klasika .ru. Co mi ale nesedlo je kdyz se poprve objevi hlavni zena, ktera vypada na 30 a tvrdi, ze ji je 17? On casting obecne v tom filmu neni zrovna nejstastnejsi, kdyz do hlavni role rodileho rusa obsadite egyptana, ja nevim no. Nicmene nejhorsi je, ze to mezi temi dvema ani romanticky moc nefunguje, kdyz se primarni romanticky clanek postavi na tom, ze chlapek podvadi svou tehotnou zenu a dite, pak to zrovna nevzbuzuje velke sympatie. Plusove body ale ziskava Marice Jarre jehoz hudba je vetsi pojem, nez by se mohlo zdat, nejen, ze si sklidila Oscara, ale navic je vam celou dobu tak nejak povedoma, nakonec si uvedomite, ze to je kultovni melodie hrajici v hracich skrinkach. Maurice Jarre složil pro film postupně tři témata, ale David Lean nebyl s žádným spokojen. Navrhl tedy Jarreovi, aby odjel na dovolenou a představil si, že skládá hudbu pro svou životní lásku. Jarre tedy odjel do hor a zde zkomponoval kultovní "Lara's Theme". 7/10 (05.07.2012)

Spektakulárnosť a silné herecké výkony nestačia. Lean nie je "veľký rozprávač". Slasť z rozprávania je to posledné, čo mu ide. Práve naratívna časť jeho diela je podľa mňa najslabšia. Čo môže dojať je tá opulentná výprava a kamera. Takže kto má rád precízne komponované veľké dlho trvajúce celky, ten si príde na svoje. Keby tam bolo však trocha viac napätia (ktoré som zažil u Leana len v Moste cez rieku Kwai), bol by to plný počet.......................Porovnávať to s predlohou nemá zmysel. Tá kniha je asi nesfilmovateľná. Apropo Leanov rozvláčný štýl ani neumožňuje preniesť na plátno všetky kľúčové momenty z knihy. (29.07.2012)