Most cez rieku Kwai

Asi jsem úchyl, ale tahle Leanova roztažená psychologickoválečná sonda do hlubin důstojnické duše mi opravdu tak skvělá nepřišla. Čapkova Matka je mi daleko bližší, ale osobní prožitek nemůže přebít nesporné kvality takového díla jakým je Most Přes Řeku Kwai. Nesdílím všeobecné nadšení, ale pod 70% nejdu. To by byla urážka těch jediných dvou (skvělých) herců, kteří mi utkvěli v paměti. (28.11.2006)

Moje očekávání byla o něco větší, tím ale neříkám, že Most přes řeku Kwai není skvělý film. Až na hudbu a český dabing je to filmařsky vyvážený starosvětský film. David Lean má úžasný smysl pro krásu - východy slunce nad džunglí, samotný most atd. Hvězdou filmu je bezesporu svělý Alec Guinnes, tudíž nechápu, proč není v titulcích na prvním místě. (27.03.2003)

Myslím, že nejsem jediná, kdo byl ohromen hudební melodií či skladbou z nějakého filmu ještě předtím, než jej zhlédl. Pískací pochodová melodie vedoucí přes řeku Kwai je jednou z těch mnoha. Opět mám ten stejný dojem, jako u spousty kultovních, 90% hodnocených filmů. Nevím, jestli mi zrovna tento přijde tolik nadhodnocený, nebo jsem od něj jen čekala větší "nářez." Most přes řeku Kwai dostane hlavní prostor v podstatě až v závěru filmu a po celý děj se do jeho blízkosti či na samotnou trať ani příliš nepodíváme. Rozhodně se jedná o skvěle natočený snímek, ale nebylo v něm, až na ono "pískání" a pár scén téměř nic, o čem bych mohla říct, že mě to "dostalo." A nemůžu to říct ani o celkovém dojmu. (30.05.2012)

„Keď budete chcieť, naučím vás po thajsky.“ – „Netreba. Reči to vždy len pokazia.“ Krásny, silný a veľkolepý film. Troška patetický, nechcene smiešny (akčné scény skrátka neboli režisérovou silnou stránkou) a chýba mu určitá dávka autentickosti (v džungli som nikdy nebol, ale povedal by som, že človek by sa v nej mal potiť a zašpiniť), no fantastický Alec Guinness („staré“ HVIEZDNE VOJNY, CROMWELL) to zručne maskuje. Okrem „jeho“ línie sledujeme i vedľajšiu so záchrannou akciou v čele s až prehnane mužným, 110%-ne americkým Williamom Holdenom. Táto línia, ani William Holden, ma už na prvý raz príliš nebavili, na druhý to bolo o čosi lepšie, ale stále nič, o čom by ste písali domov. Spolu však obe línie fungujú a navzájom si pomáhajú. Treba samozrejme spomenúť tiež kultový hvízdajúci motív, humor („A môžem si vziať aspoň padák?“), vážnosť, džungľu a skvelého Sessue Hayakawa. (07.12.2004)

Je to dobrý válečný film, ale není nejlepší. Myslím tím hlavně snímky z různých POW a internačních táborů rozesetých po celé Asii. Japíci tam drželi nejen spojenecké vojáky, ale i tisíce civilistů válčících mocností a obyvatel místních národů a povětšinou je nechali otrocky dřít na válečné infrastruktuře jakou byly železnice, letiště, mosty.... Osobně se mi více líbí http://www.csfd.cz/film/12438-kral-krysa/. Vpravdě jsem vždy obdivoval britské důstojníky, kteří drželi za každých podmínek v těchto táborech řád a disciplínu a to takovým způsobem, že to i hrdé a tvrdě vycvičené japonské důstojníky (ctící samurajský kodex Bušidó) často udivivalo. Je faktem, že řada velitelů takto zachránila spousty lidí a jiná jich zas vysokými nároky či tvrdohlavostí a vyžadováním dodržování Ženevské konvence (což Japonci povětšinou nerespektovali a většinou je to jen rozzuřovalo) řadu zabila... Australáci nebo Amíci to měli spíše na háku a v táborech drželi po tlupách. Důstojníci měli nárok nepracovat, mít ubikace odděleně od mužstva, nároky na vyšší příděly atd... což také většina z nich požadovala a dodržovala. V krutých podmínkách POW tyto výsady demoralizovaly mužstvo.... Film je o stavbě mostu, o národních povahách - hlavně britsko-japonských, britské hrdosti a neústupnosti a útrapách jaké zajatí vojáci zažívali v džungli zamořené malárií... Film zvěčnil pískaný popěvek písně Colonel Bogey march, který je válečnou písní v mnoha textových verzích. jednu z nich použil i Jan Svěrák v Tmavomodrém světě - vzpomeňte- ,,Hitler has only got one ball, Göring has two but very small, Himmler is somewhat sim'lar, But poor Goebbels has no balls at all...'' ----- Ale pískaná verze asi každému navždy připomene tento snímek. Koho tematika zajímá rozhodně doporučuji román jamese Clavella - Král krysa, či autobiografii Russella Braddona - Zajat Japonci, kde popisuje okolnosti zajetí i zážitky z tříletého pobytu v japonském POW. * * * * (25.06.2012)