Most cez rieku Kwai

David Lean točil své velkofilmy tak aby byly potěchou pro oči, ale také svižně a záživně. Tyto vlastnosti jeho zásadní počiny neztratili ani po letech. Most přes řeku Kwai je prostě z mnoha důvodů místy vtipně sarkastický, stále úchvatný a strhující film, o nic horší než knižní předloha, při jehož sledování uteče tříhodinová stopáž jako nic. (14.08.2013)

|| Scenár: Carl Foreman, Michael Wilson / Predloha: Pierre Boulle - The Bridge over the River Kwai | Hudba: Malcolm Arnold | Produkcia: Sam Spiegel | Distribúcia: Columbia Pictures | Štúdio: Horizon Pictures | Rozpočet: 2,840,000$ | Tržby: 30,6 miliónov $ || Ťažký film o tiranii. V jednom živote na jedno videnie. 72% | VHS, DD, EN | (16.02.2014)

Obávám se že symbolika tohoto díla, totiž to vyzdvižení britské morálky, důstojnosti a tvrdosti, zcela přebila kvality filmové. Kromě toho, že oficiální text distributora prozradí úplně celou zápletku filmu, z díla čiší britská hrdost (kolonizační). Plukovník se chová jako kretén, tváří v tvář japonskému magorovi. Souhlasit bez výhrad lze s tím, že práce pomohla udržet morálku, ale ten příběh je kvůli ústřednímu tématu "kterak hrdý britský důstojník poctivou prací pokořil japonského vojáčka! tak moc vytržený z reality. Začátek filmu přitom naznačuje skutečné poměry těchto zajateckých táborů. Spojenečtí vojáci hynuli jako mouchy, Japonci neměli zájem je udržet při životě, podmínky byly otřesné a smrtelnost vysoká. Bill Holden se svým parťákem pohřbívá jak na běžícím pásu, ale jakmile dorazí Guinnessovi muži, už se o mrtvých nemluví,  všichni jsou v kondici a ženou se jen za dokončením díla. Nevěrohodné, a kromě pár scén málo napínavé. Další legenda tak padla. Druhá projekce v Katakombes Milou kinematografos. (03.08.2022)

Je to dobrý válečný film, ale není nejlepší. Myslím tím hlavně snímky z různých POW a internačních táborů rozesetých po celé Asii. Japíci tam drželi nejen spojenecké vojáky, ale i tisíce civilistů válčících mocností a obyvatel místních národů a povětšinou je nechali otrocky dřít na válečné infrastruktuře jakou byly železnice, letiště, mosty.... Osobně se mi více líbí http://www.csfd.cz/film/12438-kral-krysa/. Vpravdě jsem vždy obdivoval britské důstojníky, kteří drželi za každých podmínek v těchto táborech řád a disciplínu a to takovým způsobem, že to i hrdé a tvrdě vycvičené japonské důstojníky (ctící samurajský kodex Bušidó) často udivivalo. Je faktem, že řada velitelů takto zachránila spousty lidí a jiná jich zas vysokými nároky či tvrdohlavostí a vyžadováním dodržování Ženevské konvence (což Japonci povětšinou nerespektovali a většinou je to jen rozzuřovalo) řadu zabila... Australáci nebo Amíci to měli spíše na háku a v táborech drželi po tlupách. Důstojníci měli nárok nepracovat, mít ubikace odděleně od mužstva, nároky na vyšší příděly atd... což také většina z nich požadovala a dodržovala. V krutých podmínkách POW tyto výsady demoralizovaly mužstvo.... Film je o stavbě mostu, o národních povahách - hlavně britsko-japonských, britské hrdosti a neústupnosti a útrapách jaké zajatí vojáci zažívali v džungli zamořené malárií... Film zvěčnil pískaný popěvek písně Colonel Bogey march, který je válečnou písní v mnoha textových verzích. jednu z nich použil i Jan Svěrák v Tmavomodrém světě - vzpomeňte- ,,Hitler has only got one ball, Göring has two but very small, Himmler is somewhat sim'lar, But poor Goebbels has no balls at all...'' ----- Ale pískaná verze asi každému navždy připomene tento snímek. Koho tematika zajímá rozhodně doporučuji román jamese Clavella - Král krysa, či autobiografii Russella Braddona - Zajat Japonci, kde popisuje okolnosti zajetí i zážitky z tříletého pobytu v japonském POW. * * * * (25.06.2012)

Skvěle vygradovaný závěr, jinak jde spíše o film neakční až komorní. Skoro bych to označil především za psychologický souboj plukovníka Nicholsona a plukovníka Saita. Jejich vztah se zajímavým způsobem vyvíjí. Jsou to vůbec velice zvláštní postavy. Alec Guiness je přímo úžasný. Scéna, kdy po dlouhé době vyjde z vězení a sotva se drží na nohou, ale snaží se jít důstojně, protože se na něj dívá jeho mužstvo, patří k nezapomenutelným. Oscary za film, režii, scénář, střih, kameru, hudbu a pro Guinesse, nominován byl Sessue Hayakawa, který hrál Saita. (18.08.2003)