Zložka 64

„Zachovali si svoji důstojnost. Vidíš to, že? To je velice důležité, Nete. A s tím ti tady pomůžeme. Navrátíme ti důstojnost.“ Asi budu patřit k menšině těch, co viděli všechny 4 díly a nepovažují Složku 64 za nejlepší z nich (vyhrál to u mě Vzkaz v láhvi) ale to neznamená, že znovu nejde o výbornou podívanou. Potom, co už v předchozím díle proběhla změna režiséra, můžu konstatovat, že i Boe dokázal Molanda bez větších problémů zastoupit. Dokonce mě překvapilo množství humoru, asi v žádném jiném díle ho nebylo tolik. A k tomu nechybí napětí, atmosféra, chytlavé vyšetřování, dobré postavy (včetně záporáků) a tentokrát i větší důraz na sociální otázku a předzvěst loučení…to vše znovu napomáhá k parádnímu zážitku. A už zas musím vytknout konci, že je trochu hollywoodštější, než bych si přál (ale pořád se tak nějak dal vzít, i přes to vypití čaje atd.). Tentokrát to budou solidní 4* a na celou sérii budu moc rád vzpomínat. „Carle! O co jde? Bak povídal, že mu přebíráš případ.“ - „Na tohle rozhodně nemá. Jednou řešil Sudoku pomocí písmen.“ (10.03.2019)

Jakkoli karty jsou ze začátku rozdány více než slušně (parádní zločin, zásah do trudné dánské historie, převedený relativně bezbolestně i do dnešních témat) po polovině se to začne nehezky rozpadat, pitomé chování postav začne nepříjemně iritovat a celé to pohřbí opět ten nádech obyčejné televizní detektivy, který tížil i díly předchozí. Celý domov pro nezvedené dívky má dle všeho dva zaměstnance, u ústředních detektivů v zásadě nezískáme nikdy důkaz toho, že jsou nějak výrazně schopnější, protože na většinu posunů v případu narazí náhodou nebo se jim ozvou sami a dostaneme-li se k dynamičtějším pasážím, film začne nepříjemně připomínat Kobru 11. Není divu, že má celá série u nás takový úspěch, je to přesně tak neambiciozní a zamrzlý, jak to má český televizní divák rád. Snad jen ta neměnná postava Carla, která se opravdu až do posledních vteřin celé série nikam svojí čurákovostí neposune, na konci umožní nějakou katarzi. Ano, té ženské v restauraci jsem fandil, aby ho prokoukla a hned potom, co jí dožere mandle, na něj zavolala policii. (23.04.2019)

Rozhodně nejdospělejší snímek celé série. Řeší se mnohem více vztahy mezi postavami a na povrch vyplouvají aktuální sociální témata. Samotný případ není z hromady podobných zaměnitelných zápletek, ale regulérním píchnutím do vosího hnízda. Tahle vážnost a dospělost však upadá ve fádním finále, kde veškerý punc originality a vážnosti ztrácí. Posledních několik minut v nemocnici mnohem spíše připomíná vykalkulované akční snímky let dávno minulých než uvědomělý čtvrtý díl skandinávské kriminální série. Moment, kdy hlavní záporná postava v monologu vysvětluje co bude dále následovat, je směšnou scenáristickou zkratkou, která je trnem v patě celému snímku. Oproti předcházejícím dílům tu také chybí vnitřní tenze a napínavá druhá polovina. Je to dáno tím, že spravedlnost a sociální aspekt tu převzaly otěže od prosté záchrany lidských životů. Vyšší předvídatelnost děje celku též nenapomáhá. Je tedy otázkou zda divák více ocení dospělé téma Složky 64 nebo dravost a jednoduchost předcházejících dílů. (24.04.2020)

Prvních 40 minut se tenhle film motal kvalitativně mezi Ženou v kleci a Vzkazem v láhvi a já byl nevrlý a znuděný až hrůza. Pak, jako kdyby něco přepnul páčku a já se nestačil divit. Mělo to napětí, tah na bránu a posledních 20 minut jsem už skoro slintal a držel ruce v pěst, jak napínavé to celé bylo. Vůbec si nedokážu představit že by tvůrci po tomhle bezkonkurenčně nejlepším díle Qvéčko zabalili a zkusili něco jiného. Nějak jsem si na naši vykutálenou trojku zvykl a "retardovaný" výkon Nikolaje, orlí skoba Farese a ryšavé kudrdliny Johanne, ty mi chybí už teď. A to máme teprve hodinu po skončení filmu. (26.02.2019)

„O MÉNĚCENNÉ ČLENY SPOLEČNOSTI PEČUJEME S LÁSKOU, ALE NA OPLÁTKU JIM ZAKAZUJEME REPRODUKCI"… (K.K. STEINCKE)“ /// Film vo složce, která je plná lidí, co si zasloužej umřít… U těhle severskejch kriminálek vždycky rozhoduje síla příběhu. Ostrov Sprogo a dívčí pasťák je ovšem jen jednou vrstvou. Jde totiž i osobní rovinu mezi Carlem a Assadem. Mám (filmový) oddělení Q rád. Možná proto, že jsem tyhle knihy nečetl… /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2013 napsal Jussi Adler-Olsen, neznám. 2.) Rád si poslechnu „Teorii studených zim“. 3.) Thx za titule „num71“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (19.03.2019)