Darling in the Franxx

Darling in the FranXX mě zpočátku zaujalo vlastně jen jedním "bodem" a to postavou - Zero Two. Svět, ve kterém se děj odehrával byl pro mě vcelku nezajímavý, stejně tak záporáci a roboti hrdinů, kteří tak nějak kopírují styl Pacific Rim. Příběh se však překvapivě postupně začal více a více odehrávat mimo bitevní pole a já si našel cestu i ke všem ostatním hlavním hrdinům. Naopak u Zero Two jsem měl později nejednou rozkol toho, zda ji nenávidět nebo mít rád. Celý děj byl nakonec promyšlenější než jsem čekal a když tvůrci vyložili karty na stůl, tak jsem byl nadšen, ačkoliv jsou tu pořád aspekty, které se mi na seriálu moc nelíbili a to jsou zmiňovaní záporáci (až na jednu výjimku, pokud lze vůbec hovořit o záporákovi) a samotný svět mě stále nechává chladným, tahouny seriálu jsou postavy a jejich příběhy. (21.11.2023)

Bohužel Darling neukázal nic objevného a po patnácti epizodách se stále točí v bludném kruhu pubescentních etud svého předchůdce jménem Kiznaiver, kdy zároveň část publika (včetně mě) čeká, kdy dostane prostor konečně fungování samotného DITF vesmíru, který je fascinující a který mě u seriálu zatím drží, protože animace je, jak je ostatně u Triggeru standardem, skvělá. Bohužel seriálu chybí i šťavnatý OST jako tomu bylo třeba u Kill la Kill. V tuto chvíli doufám v pořádnou dějovou pecku, protože zatím se pro mě jedná o zklamání sezóny. EDIT: Snaží se to tvářit jako Evangelion, znít jako Sawano a vypadat jako TTGL. Ani jedno nezvládá. Každým dílem nastoluje víc a víc otázek, které se neobtěžuje ani za mák vysvětlit a vše nechá líně na divákově fantazii stylem "fanwank something". Zároveň vzniká pekelný sladkobolný mišmaš a já si jen potvrdila, že cokoliv, co má spojitost se studiem A1 je naprostá retardace. Zde to bohužel končí s myšlenkou, co by z toho mohlo být, kdyby to nepsala parta zastydlých puberťáků. Ale tak, pokud to má naučit mladou japonskou generaci opět přijít na chuť plození dětí, tak budiž. (23.04.2018)

Je to tak trochu smůla, když to nejlepší, co o tomhle anime můžu říct je, že tím nejlepším a asi jediným opravdu silným zážitkem je samotný konec. Poslední episoda byla velmi slušná, dala tomu všemu nějaký význam a poselství, zkrátka měla svůj smysl. No jo, ale bohužel zbytek anime už tak záživný nebyl. Začátek a první tak 3/4 jsou docela nuda, je to spíš takové vyprávění o dospívajících pilotech robotů ve světě, který sice vypadá zajímavě, ale skoro nic vám o sobě nepoví. Takže sledujete mladé lidi a jejich problémy a tvořící se vztahy a i když to zní zajímavě - tak není. Po celou dobu si člověk říká, tohle je studio Trigger, ono to přijde. Naštěstí občas dostáváte drobné náznaky o tom, že zdejší svět má svá tajemství a tak jste pořád přesvědčeni, že ono se to blíží. A díky tomu zvládáte všechnu tu romantiku, jednotvárné mecha souboje a dospívající dramata, která jsou častokrát spíš vysilující než napínavá. Chemie mezi hlavní dvojicí docela funguje, ale po pravdě nakonec jsem stejně měl radši dvojičky Kokoro x Mitsuru a Ichigo x Goro. Ale dost už o romantice a o lásce, i když o tom to tady vlastně taky hodně je, pojďme raději na děj. Poslední 1/4 je nabitá událostmi a nejdřív zažijete první informační smršť, která vám prozradí věci, které jste tak nějak celou dobu tušili a říkáte si, jako jo, je to tady, ale tohle jsem čekal... Takže z prvního "info dumpu" nejste šokovaní, spíš zklamaní. Pak ale přijde série šokujících odhalení a další smršť tentokráte dosti šílených událostí u kterých si budete říkat, jestli tohle myslí vážně a přemýšlet, jestli je to bláznivě hloupé a nebo šíleně super, no a poprvé po nějakých dvaceti episodách si konečně alespoň částečně uvědomíte, že teď sledujete něco, co stvořili ve studiu Trigger a že to je studio založené bývalými zaměstnanci studia Gainax = těmi co světu dali anime jako Gurren Lagann, nebo Neon Genesis Evangelion... Jak jsem už psal, finále je obstojné a samotný poslední díl je dokonce velmi dobrý, ale může to zachránit tu nudu z prvních 3/4 seriálu? Bohužel tentokrát nemůže a nedokážu říct, že by tohle byla nějaká nezapomenutelná pecička, spíš jen průměrné anime s povedeným koncem a to je u mě tak 5,6/10 (07.07.2018)

Problémem u tohohle anime je to, že si člověk musí vybrat z těch všech prvků to nejzajímavější - pro každého to asi bude něco jiného. Rozhodně ale můžu říci, že celek jako takový netvoří dobré anime. Trochu jsem si určitými prvky připadal jak při sledování "Shinsekai Yori" - např. lidstvo je hodně v budoucnosti, kdy určité základní společenské hodnoty a zvyky se vytratily a změnily se v něco úplně nemyslitelného. Když vezmu jednotlivé prvky, tak příběh může mít překvapivé okamžiky, kdy autor diváka napíná v odhalování pravdy o světě a dalším nečekaným zvratům. Hlavně je tu myšlenka boje o přežití, kdy určitá kosmická síla trestá lidi za to, že stále čím dál víc touží po něčem víc a ničí vše kolem sebe. Máme tu souboje, které nejsou ani tolik zajímavé, jakožto spíše nutností k vyjádření myšlenky vzdoru. Romantika je tu taky, ale je vidět, že je tu schválně, aby dílo nebylo příliš suché a tak nějak se od každého díla očekává a cílí na emoce diváka. Když už je řeč o emocích, tak těch se člověk nejvíce dočká v posledním díle, který svými událostmi byl nejzajímavější, ale bohužel tomu byl věnován jen jeden díl. Nejvíce iritující je opětovné věkové zaměření hlavní skupiny postav, kdy si myslím, že zrovna v tomhle ohledu starší věk a nahrazení pseudo rodiny autoritou by tomuhle dílku prospěla víc. Hudba je celkem dobrá a animace na pár nedodělků (rozdíly mezi kompletním obrazem a rozpracovaným obrazem) se blíží k průměru. (08.07.2018)

Do zobrazeného postapokalyptické světa a kontrolované společnosti se mi chvíli těžko dostávalo, dospívající děti - Parazité, ve dvojicích jako "pestíky a tyčinky" řídící válečné gigaroboty Franxx (takoví pestrobarevní Power Rangers) v bojích proti zvířecím Klaxosaurům rozmanitých tvarů a velikostí, to (nejen neskrývaným sexuálním podtónem) pozdvihávalo hodně WTF otazníků. Ale střípky historie do sebe postupně zapadaly a vztahy mezi vyvíjejícími se teenagery, poznávajícími neznámé, zakázané vzájemné city - zejména mezi výjimečným Hirem a "monstrózní" Zero Two, zaujaly. Přidejte k tomu kvalitní animaci a výborný vizuál, a někdy kolem prostředka jsem nebyl daleko od nadšení. Jen aby se v závěru stalo a odhalilo pár ohromných věcí globálního, ba přímo kosmického rozsahu, typicky japonsky megalomanských a povznášejících - láskou propojujících konce vesmíru a šťastnou utopii budujících, aby znovu nastalo kroucení hlavou nad autorskou divností (např. forma Sterilizie 'True Apus'). 7/10 (17.07.2019)