Žena za výkladom

Profesor Unrat po hollywoodsku. Ovšem, poněvadž se jedná o dílo Fritze Langa, těch německých reminiscencí se nám tu vyskytuje dost. Zasloužilý profesor, navíc s rodinným zázemím, není tak úplně vzdálen myšlence zažít něco dobrodružného. Začne to Šalamounovou Písní písní a skončí setkáním s tajemnou, šarmantní kráskou. Jenomže tehdy profesor ztrácí vládu nad svým osudem a stává se obětí nečekaných událostí, vlastní práce (Nezapomínejme, že se jedná o kriminálního teoretika, jenž je najednou postaven na zcela opačné místo, než které zastával doposud.), vydírání a tragického spádu nemilosrdných událostí. Výborný výkon Edwarda G. Robinsona, záhadná Joan Bennett a Dan Duryea jako velmi nepříjemný sebejistý hoch. Této klasice filmu-noir pomáhá i působivá práce s hudebním podbarvením a znamenitý způsob vyprávění. A co k závěru? Je to dost americké, ale tady tento princip dvojí pointy funguje velmi spolehlivě. (03.07.2006)

Slušná kamera a obrazové rámování, hra se stínem a světlem, ale jinak já tyhle "Lost zakončení" variace neoblibuji, navíc mi celý příběh přišel až moc prostinký a jednoduchý na tak dlouhou stopáž (čekal jsem, že ta holka aspoň spřádá komploty na starší muže, kteří se pak po čase sami navzájem ze žárlivosti vraždí a každý pak odklidí mrtvolu toho předchozího, ale smolík, tak rafinované to skutečně nebylo), a hlavnímu herci jsem nevěřil s těmi jeho odulými rty ani to, že je profesor. Prostě mě tenhle film zcela minul. (20.07.2023)

Pozor na to, čo si želáme, nemusí to vždy dobre pre nás dopadnúť... Klasický film-noir, ktorého scenár mi trocha pripomenul niektoré Hitchcockove filmy, vrátane samotného rozuzlenia, ktoré bolo v rámci tohto žánru celkom zaujímavé. Ak tu vidím nejaké negatívum tak snáď len v tom, že hra mačky s myšou (polícia vs. chudák profesor) mohla byť trocha inteligentnejšie zvládnutá, zišiel by sa ešte nejaký nápad a celej tej motanici okolo vraždy by som dodal viac napätia. Nadpriemer. 75/100 (16.02.2018)

Je pro mě těžké pátrat a orientovat se v ději a motivech k němu směřujícím, když ani nevím, zda je správně "Žena za výlohou" nebo "Žena ve výloze". Pokud za výlohu považujeme čelní sklo, pak je "za" správně, pokud ale jde o prostor tvořený čelním sklem a výkladním prostorem, pak musí být "ve"., protože "za" by bylo už někde v místnosti. A přitom všem mám ještě pátrat nebo orientovat se v motivech profesora Rata (nikoli Unrata), které se prostě "nedají zamluvit". Kamarádi ho také (byť jen obecně) varovali, a já se k nim přidal. Nakonec padla rada na úrodnou půdu. Tenhle mechanismus znám, není třeba všechno prožívat, většinou si to stačí jen představit - a proto také filmy (nejen takové - a nejen filmy), považuji za platnou součást našeho bytí ve světě. (03.11.2017)

Stále jsem nepochopil, kdy je film noir. Čím se liší od obyčejných kriminálek/detektivek? Ale o svojí neznalosti se tu rozepisovat nechci, i když jsem doufal, že to tady konečně pochopím. Žena za výlohou má perfektní a dobře promyšlenou kameru a vůbec po filmařské stránce je velmi zdařilá, i ten příběh - ačkoli byl dost jednoduchý - mě zaujal, navíc byl velmi chytře vedený a promyšlený. Ale ten průběh filmu byl příliš pomalý a atmosféra nebyla tak silná, aby mě držela v napětí a já byl to příliš pomalé vyprávění akceptovat. Nechytlo mě to moc ani herecky, Robinson se neustále tvářil, jak kdyby byl v polospánku (což mohl být účel, ale pochybuju, že by to tam mělo takovou hloubku). A ten zbabělý konec to taky celkem pokazil, ale tak aspoň mě pobavil. Ten film rozhodně není špatný, ale na víc jak silné 3* prostě není. Od Langa u mě pořád vede Ministerstvo strachu (shodou okolností ze stejného roku). (21.10.2020)