Závěť doktora Mabuse

Kto z nás by netúžil presláviť sa výnimočným činom? Niečím, čo nik predtým nedokázal? Niektorým túžba po moci (a zvyčajne aj majetku - no vidina luxusu nemusí byť prítomná ) veľmi zatemní zrak. Až tak, že pri výnimočnosti svojho plánovaného skutku mu odmietnu dať matematické moralistické znamienka plusu a mínusu v zmysle pozitívneho alebo negatívneho skutku. Dôležitá je oddanosť východiskovej idei, tvoriacej korene pre vykonanie extraordinárneho tvorivého aktu. Dnes je veľa takých v rôznych oblastiach. Najviac v medicíne a peňažníctve. Je tu idea alternatívnej liečby, ktorú zavedené nemocnice neuznávajú, lebo nemajú vedecké štúdie. Kopec zázračných biotronikov aj psychotronikov ale vie, ako na to. Predpíšu všeliečiace olejčeky aj maste. Reklamy peňažných investícii valia na dôverčivých zákazníkov oblbováky o nezmysloch ako je slovné spojenie "výhodná pôžička". (pôžička môže byť výhodná len v prípade, ak nemá žiadne úroky, alebo tá z ktorej časť alebo všetky úroky z pôžičky dostane dlžník - teda ten, čo si požičal a nie banka alebo veriteľ - každá). Uff ale to som riadne odbočil - veď tu ide o film, kde sa chystá sabotáž, ktorej cieľom je ochromiť funkcie mesta v každom ohľade. Pripravené dôsledne analyticky. A na čele spiknutia stojí? Doktor Mabuse. Záležitosť je výborné sfilmovaná, má premyslený dej, ktorým diváka vcucne do príbehu, na rozdiel od dnešnej pop-krimi-kinematografie, ktorá ohuruje skôr formálne (rôzne technické efekty, strihové vychytávky, premrštená rýchlosť, hry s časovými posunmi deja, premenlivosť charakterov, hry s vypointovaním, poškuľovanie na zdatného sledovača filmov...) a oveľa menej dejovo. (07.09.2015)

Vidím to tak na polovicu. Je jasné, že Fritz Lang bol skvelý režisér, čo sa tu prejavilo hlavne po technickej stránke. Niektoré scénky predčili svoju dobu, to bez debaty. No ten príbeh ma vôbec nezaujal. Už od úvodu mi to prišlo chaotické a nezáživné, jeden dialóg hneď za druhým, ale prišlo mi to akoby bez nejakého kontextu - také konanie jedno cez druhé. Zločiny podľa návodu tajomného "blázna".... Ani k záveru sa to nezlepšilo, aj keď to začalo dávať zmysel. Priemer. 60/100 (09.09.2019)

Naprostá brutalita ve všech ohledech. Už jenom ta infarktově vyhrocená úvodní scéna! Čiší z toho brakovost v tom nejlepším slova smyslu - všechny ty vybuchující sudy, ampule s plynem, padělané bankovky, strojové hlasy z gramofonu, tajné organizace, hypnóza. Na zlověstnosti tomu dodává klasická fascinace duševními chorobami a šílenstvím, která se rozbujela po 1. světové válce, což je zde také záminkou pro občas ještě mohutně expresionistické herectví. Stylisticky je to krásné, přes téměř neustále přítomnou paralelní montáž Lang ještě zdaleka nevyužíval onen automatizovaný hollywoodský styl, takže je zde místo pro režijní a kameramanské frajeřiny, nečekané a nečekaně komponované záběry. Také specifické využívání zvuku a střihu Závěti doktora Mabuse dodává na ostrosti a úsečnosti, i proto je pro mě ještě lepším filmem než Vrah mezi námi. "Zabil jsem svou dívku a muže, který byl mým nejlepším přítelem!" - "To není moje věc Thomasi, miluji tě!" (30.05.2015)

Fenomén doktora Mabuseho je spracovaním unikátne a špecifické dielo, v nemeckej kinematografii niečo ako odvar post-expresionizmu. Neviete komu máte fandiť, akých indícií sa pridržiavať a je pravdepodobné, že zopár twistov na pomätenie vami prejde. Má v sebe spomínané expresionistické prvky a zápletku s ňou spojenou - predovšetkým v montážnej rovine, ktorou tú vnútornú šialenosť dotvára. Mimo tej vizuálnej a psychologickej je však neúprosným a nekompromisným materializmom tých najprízemnejších pudov, v ktorých možno badať genézu nemeckého národa. Čo je mimochodom veľmi nebezpečné a pojať tento film len ako napínavú kriminálku nie je zrovna najšťastnejším konštatovaním. (21.09.2015)

Předchozí němý „díl“ (Doktor Mabuse, dobrodruh) jsem neviděl. Ale za to se mi podařilo zhlédnout jiný Langův film, a to Vrah mezi námi, takže se mi znovu představil policajt Lohmann (a humor, který je s postavou spojený, mě dokázal pobavit). Ale jinak je to samozřejmě především mysteriózní detektivka s na svou dobu odvážným obsahem. A nutno podotknout, že jsem si jak tu čistě kriminální, tak tu řekněme podtextovou rovinu užil. Za slabší lze považovat romantickou linku (zvláště hlavní ženská hrdina byla „tak trochu“ sci-fi) a pak se mi moc nezdály ty pohotové šéfovy reakce (pokud opravdu měly mít racionální základ, jakože se to tak jevilo, hapruje u nich logika). Mile mě překvapila technická stránka, sice tu kupř. byla poněkud nechtěně směšná automobilová honička (vůbec ten zrychlený pohyb byl jako pěst na oko), ale jinak jsem byl se všemi těmi detaily zločinů, výbuchy a řekněme „hororovými“ prvky (které dobře dotvářely zlověstnou atmosféru) převážně spokojen. Třetí setkání s Langem tudíž hodnotím shodně jako ta předchozí dvě, tedy 4*. (12.04.2015)